Gižigský záliv
| Gižigský záliv | |
|---|---|
 Gižigský záliv na mapě | |
| Maximální hloubka | 88 m |
| Šířka | 260 km |
| Délka | 143 km |
| Zeměpisné souřadnice | 61°43′0,01″ s. š., 160°10′0,01″ v. d. |
| Nadřazený celek | Ochotské moře, Tichý oceán |
| Sousední celky | Penžinská zátoka |
| Světadíl | Asie |
| Stát |  Rusko |
| Přítoky | Gižiga, Avekova a Velká Čajbucha |
 | |
Gižigský záliv (rusky Гижигинская губа) je vnitřní část Šelichovova zálivu při severovýchodním pobřeží Ochotského moře. Vniká do asijské pevniny západně od poloostrova Tajgonos v délce 143 km[1] (podle jiných zdrojů je to 148 km)[2].
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Šířka zálivu při vchodu je 260 km, v severní části je široký 30 až 40 km.[1] Poloostrov Tajgonos Gižigský záliv odděluje od Penžinské zátoky. Pobřeží zálivu je strmé a skalnaté, neexistuje zde žádné bezpečné kotviště.
Záliv je většinu roku pokrytý ledem. Výška přílivu je 9,6 m. Maximální hloubku v zálivu je 88 metrů.
Do zálivu ústí řeky Gižiga, Avekova a Velká Čajbucha.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Americké velrybářské lodě od 60. let 19. století do roku 1900 lovily velryby grónské a plejtvákovce. Někteří z velrybářů obchodovali s domorodci na pobřeží.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Гижигинская губа na ruské Wikipedii.
- ↑ a b KOLEKTIV AUTORŮ. Malá zemepisná encyklopédia ZSSR. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1977. 856 s. S. 234. (Slovensky)
- ↑ Гижигинская губа. www.booksite.ru [online]. [cit. 2022-05-17]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Гижигинская губа“.
