Beringovo moře

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Beringovo moře
Beringovo moře a jeho pozice v Tichém oceánu
Maximální hloubka4191 m
Zeměpisné souřadnice
Nadřazený celekTichý oceán
Sousední celkyAleuty, Aljaška, Čukotka ,Kamčatka
SvětadílAsie, Severní Amerika
StátRuskoRusko Rusko Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké

Beringovo moře je součástí Tichého oceánu. Polouzavřené okrajové moře omývá břehy Aljašky a Kamčatku a Čukotku, tvoří přírodní hranici mezi USA a Ruskem.

Největší hloubka dosahuje 4191 m, průměrná hloubka 1598 m. Celková rozloha je 2 304 000 km². Salinita vody se pohybuje v rozmezí 26–33 ‰.

Jeho severní část bývá až 10 měsíců v roce pokryta ledem. Moře je využíváno jako námořní dopravní cesta i k rybaření. Loví se zde především velryby a mroži.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Většina vědců se domnívá, že během poslední doby ledové byly hladiny moří natolik nízké, že umožňovaly lidem migrovat na východ pěšky z Asie do Severní Ameriky přes Beringii, která se nacházela na místě dnešního Beringova průlivu. Zvířata přes Beringii volně migrovala v obou směrech.

Název moře[editovat | editovat zdroj]

Na mapách 18. století se moři říkalo Kamčatské moře nebo Bobří moře.[1] V tomto případě bobr znamenal vydru mořskou. Vydra má cennou srst, což byl důvod, proč se Rusové vydali objevovat ostrovy v Beringově moři.

Později bylo moře přejmenováno na počest mořeplavce Vita Beringa, pod jehož vedením bylo prozkoumáno v letech 1725-1743.

Název Beringovo moře poprvé použil francouzský geograf Charles de Fleurieu[2] na počátku 19. století, ale do používání ho zavedl až v roce 1818 ruský mořeplavec Vasilij Michajlovič Golovnin.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. Карта новых открытий в Восточном океане. www.wdl.org [online]. 1781 [cit. 2021-09-15]. Dostupné online. 
  2. Страны и народы Востока. [s.l.]: Изд-во восточной лит-ры 330 s. Dostupné online. (rusky) Google-Books-ID: s5NtAAAAMAAJ.