Timorské moře

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Timorské moře leží ve východním Indickém Oceánu

Timorské moře (indonésky: Laut Timor, portugalsky: Mar Timor) je moře ohraničené na severu ostrovem Timor, na východě Arafurským mořem, na jihu Austrálií a na západě Indickým oceánem.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Mapa Timorského moře

Vody směrem na východ jsou známy jako Arafurské moře. Timorské moře je sousedem dvou velkých zátok na severním australském pobřeží, zálivu Josefa Bonaparta a Van Diemenova zálivu. Jediným velkým městem přiléhajícím k moři je australské město Darwin.

Moře je asi 480 km široké, rozkládá se na ploše asi 610 000 km². Jeho nejhlubším bodem je Timorské údolí, které je jihovýchodním rozšířením Jávského příkopu ležícího v severní části moře a dosahuje hloubky 3300 m. Zbytek moře je mnohem mělčí, většina má průměrnou hloubku 200 m, jakmile se překlene přes Sahulský šelf, který je součástí Australského kontinentálního šelfu.

V Timorském moři vzniká nebo přes něho přechází mnoho tropických bouří nebo tlakových níží. V únoru 2005 porušila tropická cyklóna Vivienne ropná a plynová zařízení v oblasti a další měsíc přerušila těžbu vážná tropická cyklóna Willy. Zařízení na těžbu ropy jsou konstruována tak, aby odolala následkům cyklón, ovšem jako bezpečnostní opatření je těžba obvykle snížena nebo dočasně zastavena a dělníci evakuováni vrtulníky na pevninu - obvykle do Darwinu nebo do Dillí.

Útesy a ostrovy[editovat | editovat zdroj]

Rowleyho mělčina

V moři leží několik významných ostrovů, hlavně Melvillův ostrov, který je částí Ostrovů Tiwi u Austrálie, a také Ostrovy Ashmore a Cartier, které jsou pod australskou správou. Všeobecně se věří, že první lidé se dostali do Austrálie tím, že se přemísťovali z jednotlivých ostrovů v Timorském moři.

Útesy Scott a Seringapatam vytvořené v této oblasti a směrem na západ na stejné podmořské plošině jsou Rowleyho mělčinou.

Zásoby uhlovodíku[editovat | editovat zdroj]

V Timorském moři se nachází značné zásoby ropy a zemního plynu. V provozu je několik ropných projektů na otevřeném moři a značná je rovněž průzkumná činnost. I pro budoucnost je předloženo již několik projektů.

Projekt Bayu-Undan[editovat | editovat zdroj]

Největším ropným projektem v Timorském moři v současnosti je projekt Bayu-Undan, který provozuje ConocoPhillips. Pole Bayu-Undan leží přibližně 500 km severozápadně od Darwinu. Těžba začala v roce 2004, kdy byl projekt na recyklaci zemního plynu - s kapalinami (kondenzovaný, propan a butan) zbaven surového pramene a exportován. Zpět dolů do zásobníku byl pumpován plyn. Přibližně ve stejné době začala stavba 500 km dlouhého podvodního plynovodu, který spojil těžební zařízení Bayu-Undan s továrnou na kapalný zemní plyn umístěnou ve Wickham Point v darwinském přístavu. Od té doby, co v roce 2006 byl dokončen plynovod a zařízení na kapalný zemní plyn v Darwinu, je plyn vytěžený na Bayu-Undan dopravován do darwinské továrny, kde je předělán na kapalný a dopravován dále do Japonska v rámci dlouhodobé obchodní smlouvy.

Další projekty[editovat | editovat zdroj]

Těžební pole na zemní plyn Greater Sunrise, objevené v roce 1974, je jedním z největších v oblasti a očekává se, že Východnímu Timoru přinese několik miliard dolarů příjmů.

Tropická cyklóna Floyd nad Timorským mořem

Společnost AED Oil vlastní velký ropný projekt na Puffinově těžebním poli a společnost Woodside Petroleum těží ropu na poli Laminaria.

Územní spor[editovat | editovat zdroj]

Od objevení ropy v Timorském moři v 70. letech panují spory ohledně práv na vlastnictví a průzkum zásob nacházejících se v části Timorského moře známé jako Timorský průsmyk, což je oblast Timorského moře, která leží mimo územní hranice států na sever a na jih od Timorského moře. Tyto nesouhlasy původně zahrnovaly Austrálii a Indonésii, ačkoliv byla přijata rezoluce ve formě Smlouvy o Timorském průsmyku. Po uznání státu Východní Timor v roce 1999 byly podmínky dané Smlouvou o Timorský průsmyk smazány a začala jednání mezi Austrálií a Východním Timorem, která vyvrcholila ve Smlouvě o Timorském moři.

Australské územní nároky se šíří po hloubkovou osu (hranice největší hloubky mořského dna) v Timorském údolí. Tím překrývá územní nároky Východního Timoru, který sleduje nároky bývalé koloniální mocnosti Portugalska v tom, že dělící čára by měla být v polovině cesty mezi oběma státy.

Smlouva o Timorském moři[editovat | editovat zdroj]

Smlouva o Timorském moři, která byla podepsána 20. května 2002, vedla k vytvoření Jmenovaného úřadu pro Timorské moře. Tato organizace je zodpovědná za vedení aktivit týkajících se ropy v části Timorského moře známé jako Joint Petroleum Development Area (JPDA). Podle podmínek smlouvy jsou podíly na těžbě ropy v JPDA rozděleny v poměru 90:10 mezi Východní Timor a Austrálii.

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Během 40. let provádělo japonské námořnictvo nálety na Austrálii z lodí v Timorském moři. 19. února 1942 vypustila japonská letadlová loď Kaga spolu s dalšími plavidly letecké údery na Darwin v Austrálii, potopila devět lodí včetně USS Peary. Toto bombardování označilo začátek bitvy o Timor na pacifické frontě druhé světové války.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Timor Sea na anglické Wikipedii.