Přeskočit na obsah

Beringův průliv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Satelitní snímek Beringova průlivu z vesmíru

Beringova úžina či Beringův průliv je přirozený průliv mezi asijským a americkým kontinentem, jeden z hlavních průlivů světa. Propojuje Tichý oceán se Severním ledovým oceánem, konkrétně Beringovo a Čukotské moře. Je široký 82 kilometrů, hloubka dosahuje maximálně 52 metrů (jde tedy o šelfovou oblast). Průměrná hloubka se pohybuje mezi 30 až 50 metry.

Průliv prochází mezi Děžněvovým mysem na Čukotském poloostrově – nejvýchodnějším výběžkem Asie – a mysem prince Waleského na aljašském Sewardově poloostrově – nejzápadnějším výběžkem Ameriky. Uprostřed průlivu se nachází Diomédovy ostrovy, politicky rozdělené mezi Rusko a USA (je to místo, kde si je ruská a americká souš nejblíže – necelé 4 km).

Průliv je nazván na počest ruského mořeplavce a objevitele dánského původu Vituse Beringa, kterým jím proplul v roce 1728. Je důležitý pro lodní dopravu.

Od souše Beringie po současný průliv. (21 000 B. P. až nyní)
Časová mapa přechodu do Ameriky.

Během historie planety docházelo k markantnímu poklesu a nárůstu vodní hladiny, což se projevilo nejvýrazněji během ledových dob. Při poslední době ledové došlo k výraznému poklesu, který se projevil vystoupením souše v oblasti průlivu. Vzniklá souš nazývaná Beringie vytvořila spojnici mezi Asií a Amerikou, po které se dalo přejít suchou nohou. Stalo se tak také před 35700 lety.[1] Relativně náhlý pokles vodní hladiny a roztání ledovců na kontinentu umožnilo migraci předchůdců původních obyvatel Ameriky. Nejstarší archeologické nálezy ukazují dobu zhruba před 13 300 lety.[2] Předkolumbovská Amerika byla ale patrně osídlena již dříve.

Jako první ze známých evropských mořeplavců Beringovým průlivem proplul již v roce 1648 (tedy 80 let před Beringem) Semjon Ivanovič Děžňov. Kromě toho se Beringovi nepodařilo proplout celým průlivem a byl nucen omezit se pouze na obeplutí jeho jižní části, zatímco Děžňov překonal průliv ze severu na jih po celé jeho délce. Jeho jménem je nazván nejvýchodnější pevninský výběžek Asie – Děžňovův mys.

Budoucnost

[editovat | editovat zdroj]

Existují smělé plány na spojení Ruska a USA pomocí přemostění, či podkopání úžiny tunelem.

  1. University of California-Santa Cruz. Bering Land Bridge formed surprisingly late during last ice age, study finds. phys.org [online]. 2022-12-26 [cit. 2022-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. WATERS, Mike. Ice age people hunted horse and camel 13,300 years ago. phys.org [online]. 2015-03-24 [cit. 2022-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]