Beringův průliv
Beringův průliv je přirozený průliv mezi asijským a severoamerickým kontinentem. Odděluje také Tichý oceán od Severního ledového oceánu. Průliv spojuje Beringovo a Čukotské moře. Je široký 88 kilometrů, hloubka dosahuje maximálně 52 metrů (jde tedy o šelfovou oblast). Průměrná hloubka se pohybuje mezi 30 až 50 metry.
Průliv je nazván na počest ruského mořeplavce a objevitele dánského původu Vituse Beringa, který se průlivem plavil v roce 1728; jako první ze známých evropských mořeplavců tudy ovšem proplul již v roce 1648 (tedy 80 let před Beringem) Semjon Ivanovič Děžňov. Kromě toho se Beringovi nepodařilo proplout celým průlivem a byl nucen omezit se pouze na obeplutí jeho jižní části, zatímco Děžňov překonal průliv ze severu na jih po celé jeho délce. Jeho jménem je nazván nejvýchodnější pevninský výběžek Asie - Děžněvův mys.
Uprostřed průlivu lze navštívit americko-ruské souostroví Diomédovy ostrovy.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Během historie planety docházelo k markantnímu poklesu a nárůstu vodní hladiny, což se projevilo nejvýrazněji během ledových dob. Při poslední době ledové došlo k výraznému poklesu, který se projevil vystoupením souše v oblasti průlivu. Vzniklá souš vytvořila spojnici mezi Asií a Amerikou, po které se dalo přejít suchou nohou. Náhlý pokles vodní hladiny umožnil přibližně před 25 000 lety migraci předchůdců původních obyvatel Ameriky.
Budoucnost[editovat | editovat zdroj]
Existují smělé plány na spojení Ruska a USA pomocí přemostění, či podkopání úžiny.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Slovníkové heslo Beringův průliv ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu Beringův průliv ve Wikimedia Commons
