Nizozemská kuchyně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Holandské pečivo
Trh se sýry ve městě Gouda

Nizozemská kuchyně je inspirovaná především tradičním zemědělstvím a chovem dobytka v Nizozemsku. Ačkoliv se kuchyně může oblast od oblasti lišit specifickými produkty, existuje několik typických holandských jídel a přísad. Holandské pokrmy jsou často těžké a syté, aby Holanďané měli dost energie na náročnou práci, kterou v minulosti vykonávali.

Nizozemská kuchyně je otevřená vlivům zvenčí. Vzhledem ke koloniální minulosti Nizozemska je spousta receptů převzatých z indonéské a surinamské kuchyně, ale nalézt lze pokrmy a přísady „vypůjčené“ z francouzské, italské, řecké, německé nebo španělské kuchyně.

Tradiční nizozemské pokrmy[editovat | editovat zdroj]

Hollandse Nieuwe (matjes) s uitjes (jemně krájená cibulka) a zuur (kořeněná okurka)
Hrachová polévka snert
Boerenkoolstamppot a rookworst

Typické nizozemské hlavní jídlo dne nejčastěji sestává z brambor, zeleniny a masa (možná i varianta ve formě tzv. stamppotu, neboli mačkané zeleniny společně s bramborami. Viz kap. 3, hutspot), hutné polévky nebo palačinek.

Tradiční holandské jídlo obsahuje nejčastěji následující ingredience:

  • Brambory, například kvalitní odrůda brambor vypěstovaná v Nizozemsku počátkem 20. století, tzv. bintje, nebo Doré, Eigenheimer… Brambory se uvaří, opečou nebo usmaží a dochutí se pouze solí.
  • Zelenina, jako různé druhy zelí, čekanka, špenát, fazole, červená řepa, růžičková kapusta, hrách.
  • Maso, drůbež nebo mořská ryba, jako hovězí, vepřové, kuřecí, makrela, úhoř, platýs, ale je konzumováno i koňské a skopové.

Jako dezert běžně podává jogurt, obilná kaše, nebo pudinku podobné vla

Polévka[editovat | editovat zdroj]

Mezi polévky nizozemského původu podávané jako hlavní chod mimo jiné patří:

  • Hrachová polévka: hutná polévka z hrachu je známá v několika variantách. V závislosti na chuti a místě je v této polévce použito vepřové nebo skopové maso, brambory, celer, cibule, pórek a klobása. Hrachová polévka je v Holandsku často servírovaná s tmavým žitným chlebem, roggebrood, který má kvůli mléčným bakteriím v těstě nasládlou chuť, namazaným máslem a obloženým plátky bůčku.
  • Polévka z hnědých fazolí se složením podobá polévce hrachové, ale místo hrachu je použito hnědých fazolí. Fazolová polévka je zpravidla méně zahuštěná než hrachovka.
  • Humkesoep je jemně zahuštěná polévka, která pochází z provincie Overijssel, s bramborami, zelenými a bílými fazolkami

Večeře[editovat | editovat zdroj]

V Holandsku je největší jídlo dne přesunuto na večer.

Ve východní části Nizozemska je teplý pokrm podáván tradičně kolem poledne, aby dodal energii potřebnou k odpolední práci. Protože je však agrární kultura na ústupu ve prospěch růstu sektoru služeb a průmyslu, je pro lidi nyní praktičtější jíst hlavní jídlo brzy večer.

Snídaně a svačiny[editovat | editovat zdroj]

V nizozemské kuchyni je nejčastější součástí snídaně chleba namazaný máslem a obložený různými sýry, masnými produkty atp. Často, jistě pak o víkendu, se snídají vejce. Mimo chleba se k  snídani v Nizozemsku často jí müsli, kukuřičné lupínky s jogurtem nebo mlékem, pšeničná kaše např. s medem a teplým mlékem, burákové máslo nebo hagelslag, čokoládové drobení, které připomíná zdobení na dort.

V posledních letech je na vzestupu konzumace polotovarů.

Také k svačině, která připadá přibližně na poledne, je na jídelním lístku nejčastěji pečivo, někdy jako příloha k teplým pokrmům, jako například k polévkám. Pít v době oběda alkohol je nezvyklé a v podnikových jídelnách není nalévání alkoholických nápojů běžné.

Nápoje[editovat | editovat zdroj]

Mnoho Holanďanů nepije kávu a čaj pouze k snídani, ale i v době mezi pokrmy. Káva se pije nejčastěji mezi desátou a jedenáctou hodinou, kdežto čaj je servírován kolem čtvrté. Mléko se pije jak ke snídaní, tak ke svačině. Během večeře jsou někdy podávány alkoholické nápoje, jako je víno a pivo.

Vlivy ze zahraničí[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv se v jednom známém nizozemském přísloví říká, že „co sedlák nezná, to nežere“, (wat de boer niet kent, vreet hij niet), je nizozemská kuchyně otevřená vlivům zvenčí. Různé pokrmy jsou sice převzaté z indonéské kuchyně, ale jsou upraveny tak, aby chutnaly Holanďanům. Rozličné recepty jsou převzaté i ze surinamské kuchyně. Mimo to se v Nizozemsku těší popularitě i čínská kuchyně, která je pro usnadnění kombinována s indonéskou kuchyní, a tak můžeme mluvit o nizozemské čínsko-indonéské kuchyni.

V posledních desetiletích si v Nizozemsku i italská kuchyně vybojovala své místo, když představila jídla jako pizza a těstoviny. Z východních zemí jsou převzaté pokrmy jako šauarma (Střední východ), gyros (Řecko) nebo kebab (Turecko), které jsou bez mrknutí oka kombinované například s italskými jídly (pak vznikají pokrmy jako například pizza šauarma).

Z jižních zemí jsou používané přísady jako lilek, cuketa a artyčoky, ale i celé recepty jako paella, tortilly a tapas (Španělsko), musaka, souvlaki a tzatziki (Řecko) nebo kuskus (Maroko).

Holandský jídelníček na jeden den[editovat | editovat zdroj]

Chleba s „rozmačkanými myškami“[editovat | editovat zdroj]

Holandský název „boterham“ ve skutečnosti skrývá obyčejný namazaný nebo obložený chleba (viz Snídaně). Neobvyklým produktem na chleba jsou například tzv. rozmačkané myšky (gestampte muisjes), prášek z rozemletých anýzových semínek s cukrem. Tento pokrm vznikl z iniciativy starších dam, pro něž byla anýzová semínka obalovaná v cukru, tehdejší pochoutka, příliš tvrdá, a tak se výrobce těchto semínek rozhodl je nadrtit.

Hutspot[editovat | editovat zdroj]

Hutspot je typickým jídlem podávaným v zimě. Připravuje se z brambor, mrkve a cibule, které se společně vaří do měkka a poté se našťouchají. Hutspot se tradičně podává s vařeným předním hrudním hovězím masem nebo uzenou i neuzenou slaninou, přičemž mrkev a cibule jsou vařené ve vývaru ze servírovaného masa.

Bitterbal[editovat | editovat zdroj]

Bitterbal, v překladu hořká kulička, byl dříve podáván k „hořké“, tedy k silně alkoholickému bylinnému likéru. Odtud tedy pochází jeho jméno. Jsou to malé smažené kuličky z hovězího ragú obalovaného ve strouhance, o průměru 3 až 5 centimetrů. Vlastně se jedná o kulatou masovou kroketu. V posledních letech se bitterballen servírují s hořčicí společně s ostatními smaženými jednohubkami, přičemž je tradiční bylinný likér nahrazen pivem plzeňského typu.

Kuchařky[editovat | editovat zdroj]

Amsterdamská kuchařka[editovat | editovat zdroj]

Tato klasická nizozemská kuchařská kniha byla od svého prvního vydání v roce 1910 již třicetkrát dotisknuta. Původně se jednalo o učebnici pro Amsterdamse Huishoudschool, kde se dívky připravovány na kariéru služky nebo roli ženy v domácnosti.

Nová haagská kuchařka[editovat | editovat zdroj]

Tato kuchařka se od svého prvního vydání v roce 1934 dočkala již osmdesátého dotisku. Podobně jako Amsterdamská kuchařka, i tato kniha byla původně učebnicí pro hágskou školu pro ženy v domácnosti. Jedná se o výživné a laciné recepty. Tato kuchařka se vyznačuje šetrným zacházením s bylinkami.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]