Johan Ludvig Runeberg
| Johan Ludvig Runeberg | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Johan Ludvig Runeberg |
| Narození | 5. února 1804 Pietarsaari |
| Úmrtí | 6. května 1877 (ve věku 73 let) Porvoo |
| Místo pohřbení | hřbitov Hietaniemi |
| Povolání | spisovatel, básník, novinář a spisovatel hymnů |
| Národnost | finští Švédové |
| Témata | poezie |
| Významná díla | Finská hymna |
| Ocenění | čestný profesor (1844) rytíř Řádu polární hvězdy (1844) |
| Manžel(ka) | Fredrika Charlotta Runeberg (1831–1877) |
| Děti | Walter Magnus Runeberg Ludvig Michael Runeberg Lorenzo Runeberg Johan Wilhelm Runeberg Fredrik Runeberg |
| Rodiče | Lorenz Ulrik Runeberg |
| Příbuzní | Carolina Runeberg (sourozenec) Nino Runeberg (vnuk) |
| Podpis |  |
 oficiální stránka | |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Johan Ludvig Runeberg (5. února 1804, Jakobstad, Finsko – 6. května 1877, Porvoo) byl finský básník píšící švédsky. Považuje se za finského národního básníka.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v Jakobstadu (finsky Pietarsaari) a studoval na akademii v Turku (Åbo), kde se přátelil s Johanem Vilhelmem Snellmanem a Zachariasem Topeliem.
Mnoho jeho básní se zabývalo životem v zemědělském Finsku. Nejznámější z těchto básní je Bonden Paavo o drobném rolníkovi farmařícím v chudém kraji okolo jezera Saarijärvi a jeho odhodlání a výdrži navzdory tvrdému podnebí a rokům špatné úrody. Každý rok přidává dvojnásobek kůry stromů do chleba, aby se vyhnul hladovění.
Runebergovou nejslavnější prací jsou Příběhy praporčíka Ståla (šv. Fänrik Ståls sägner), které napsal mezi lety 1848 a 1860. Vedle tradiční Kalevaly je považována za největší finskou epickou báseň. Obsahuje příběhy z finské války během let 1808 a 1809. V této válce Švédsko ztratilo Finsko, které se stalo velkovévodstvím Ruského impéria. Tato epizodicky zpracovaná báseň zdůrazňuje obecnou lidskost na obou stranách konfliktu a velebí hrdinství Finů. První báseň Naše zem (šv. Vårt land, fin. Maamme) se stala finskou hymnou.
Každý rok se 5. února ve Finsku slaví „Runebergův den“. K tomuto dni patří tzv. Runebergovy dortíčky. Jejich tradice pochází od Runebergovy manželky, spisovatelky Fredriky. Byla to tak šetrná žena, že do svých dortíků přidávala chlebovou strouhanku, která je nezbytnou součástí receptu.
Překlady do češtiny[editovat | editovat zdroj]
- Král Fjalar (Kung Fjalar). Nový obzor 4, 1914, 2, s. 66–68; 3, s. 123–126; 4, s. 163–168; 5–6, s. 226–230; 7 8, s. 289–292. Přel. Boh. Kyselý.
- V chladné pustě saarijarvské plán…(Bonden Paavo). Venkov 15, 1920, 16, příl., s. 9. Přel. O. Heidrich.
- Má zem (Vårt land). Malý čtenář 59, 1939–1940, 1, s. 7. Přel. Břetislav Mencák.
- Štědrý večer (Julqvällen) – úryvek z epické skladby. In Pallas, Gustav. Hvězdy severu. Kapitoly z kulturních dějin severských. Havlíčkův Brod: Jiří Chvojka, 1948. S. 215–219. Přel. Gustav Pallas.
- Labuť (Svanen), U pramene (Vid en källa) – dvě lyrické básně ze sbírek Dikter a Dikter II. In Švec, Michal (ed.). Bílé přeludy na vlnách. Antologie finské lyriky. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2022. S. 73–76. Přel. Michal Švec a Jan Dlask.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Johan Ludvig Runeberg
- Plné texty děl autora Johan Ludvig Runeberg na projektu Gutenberg
Obrázky, zvuky či videa k tématu Johan Ludvig Runeberg na Wikimedia Commons
