Johan Ludvig Runeberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Johan Ludvig Runeberg
Johan Ludwig Runeberg bw.jpg
Rodné jméno Johan Ludvig Runeberg
Narození 5. února 1804
Jakobstad (Pietarsaari)
Úmrtí 6. května 1877 (ve věku 73 let)
Porvoo
Povolání spisovatel, básník, novinář a Kirchenlieddichter
Témata poezie
Významná díla Finská hymna
Manžel(ka) Fredrika Charlotta Runeberg (od 1831)
Děti Walter Magnus Runeberg
Ludvig Michael Runeberg
Lorenzo Runeberg
Příbuzní Carolina Runeberg
Podpis Johan Ludvig Runeberg autograf.png
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johan Ludvig Runeberg (5. února 1804, Jakobstad, Finsko6. května 1877, Porvoo) byl finsko-švédský básník. Považuje se za finského národního básníka.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Jakobstadu (finsky Pietarsaari) a studoval na akademii v Turku (Åbo), kde se přátelil s Johanem Vilhelmem Snellmanem a Zachariasem Topeliem.

Mnoho jeho básní se zabývalo životem v zemědělském Finsku. Nejznámější z těchto básní je Bonden Paavo o drobném rolníkovi farmařícím v chudém kraji okolo jezera Saarijärvi a jeho odhodlání a výdrži navzdory tvrdému podnebí a rokům špatné úrody. Každý rok přidává dvojnásobek kůry stromů do chleba, aby se vyhnul hladovění.

Runebergovou nejslavnější prací jsou Příběhy praporčíka Ståla (šv. Fänrik Ståls sägner), které napsal mezi lety 1848 a 1860. Vedle tradiční Kalevaly je považována za největší finskou epickou báseň. Obsahuje příběhy z finské války během let 1808 a 1809. V této válce Švédsko ztratilo Finsko, které se stalo velkovévodstvím Ruského impéria. Tato epizodicky zpracovaná báseň zdůrazňuje obecnou lidskost na obou stranách konfliktu a velebí hrdinství Finů. První báseň Naše zem (šv. Vårt land, fin. Maamme) se stala finskou hymnou.

Každý rok se 5. února ve Finsku slaví „Runebergův den“. K tomuto dni patří tzv. Runebergovy dortíčky. Jejich tradice pochází od Runebergovy manželky, spisovatelky Fredriky. Byla to tak šetrná žena, že do svých dortíků přidávala chlebovou strouhanku, která je nezbytnou součástí receptu.

Překlady[editovat | editovat zdroj]

  • Král Fjalar (Kung Fjalar). Nový obzor 4, 1914, 2, s. 66–68; 3, s. 123–126; 4, s. 163–168; 5–6, s. 226–230; 7 8, s. 289–292. Přel. Boh. Kyselý.
  • V chladné pustě saarijarvské plán…(Bonden Paavo). Venkov 15, 1920, 16, příl., s. 9. Přel. O. Heidrich.
  • Má zem (Vårt land). Malý čtenář 59, 1939–1940, 1, s. 7. Přel. Břetislav Mencák.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]