Johan Vilhelm Snellman

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Johan Vilhelm Snellman
Narození 12. května 1806
Stockholm
Úmrtí 4. července 1881 (ve věku 75 let)
Kirkkonummi (Kyrkslätt)
Povolání politik, filosof, spisovatel a vysokoškolský pedagog
Témata finština a Finové
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johan Vilhelm Snellman, ve Finsku známý jako J. V. Snellman, (12. května 1806, Stockholm, Švédsko4. července 1881, Kirkkonummi, Finsko) byl finský filozof, spisovatel, novinář a politicky aktivní muž, který se v 19. století velmi významně podílel na rozvoji finského národního sebevědomí a na uznání finštiny jako úředního jazyka na finském území (jazykový dekret vydal císař roku 1863). Ústředními pojmy Snellmanovy filozofie jsou "národ" a "národní povědomí", klíčem k němu je podle něj národní jazyk.

Snellman nezanedbatelně přispěl nejen k jazykové, ale i k měnové autonomii Finska. Díky němu byla roku 1865 na území Finska zavedena markka (v oběhu byla již od roku 1860 – navázána na ruský rubl).

Narodil se sice ve Stockholmu, ale roku 1813 se s rodiči přestěhoval do Finska, které bylo v letech 1809–1917 jako poloautonomní Velkoknížectví finské součástí Ruska. Ve Finsku se stal velkým obhájcem finského jazyka, kultury a finských zájmů, tzv. fennomanem. Byl také předsedou Finské literární společnosti, vyučoval na univerzitě v Helsinkách a stal se senátorem.

Dne 12. května se ve Finsku každoročně slaví Den J. V. Snellmana, neboli tzv. Den finské národní hrdosti (finsky J.V. Snellmanin päivä, suomalaisuuden päivä) a při této příležitosti se vyvěšuje finská vlajka.

Johan Vilhelm Snellman

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Dissertatio academica absolutismum systematis Hegeliani defensura (Helsinky, 1835) 
  • Försök till framställning af logiken (Helsinky, 1837)
  • Philosophisk elementarkurs (Stockholm, 1837–1840) 
  • Om det akademiska studium (1840) 
  • Det går an. En tafla ur lifvet, fortsättning (1840) 
  • Versuch einer speculativen Entwicklung der Idee der Persönlichkeit (Tübingen, 1841) 
  • Läran om staten (Stockholm, 1842) 
  • Tyskland. Skildringar och omdömen från en resa 1840–1841 (Stockholm, 1842) 
  • De spiritus ad materiam relatione (Helsinky, 1848)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]