Johan Vilhelm Snellman

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Johan Vilhelm Snellman
RAUHALA(1921) p029 J.W. Snellman.jpg
Rodné jméno Johan Vilhelm Snellman
Narození 12. května 1806
Stockholm
Úmrtí 4. července 1881 (ve věku 75 let)
Kirkkonummi (Kyrkslätt)
Místo odpočinku hřbitov Hietaniemi
Povolání politik, filosof, spisovatel, vysokoškolský pedagog a novinář
Alma mater Åbo Akademi
Helsinská universita
Témata finština a Finové
Ocenění Řád sv. Vladimíra III. stupně
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johan Vilhelm Snellman, ve Finsku známý jako J. V. Snellman, (12. května 1806, Stockholm, Švédsko4. července 1881, Kirkkonummi, Finsko) byl finský filozof, spisovatel, novinář a politicky aktivní muž, který se v 19. století velmi významně podílel na rozvoji finského národního sebevědomí a na uznání finštiny jako úředního jazyka na finském území (jazykový dekret vydal císař roku 1863). Ústředními pojmy Snellmanovy filozofie jsou "národ" a "národní povědomí", klíčem k němu je podle něj národní jazyk.

Snellman nezanedbatelně přispěl nejen k jazykové, ale i k měnové autonomii Finska. Díky němu byla roku 1865 na území Finska zavedena markka (v oběhu byla již od roku 1860 – navázána na ruský rubl).

Narodil se sice ve Stockholmu, ale roku 1813 se s rodiči přestěhoval do Finska, které bylo v letech 1809–1917 jako poloautonomní Velkoknížectví finské součástí Ruska. Ve Finsku se stal velkým obhájcem finského jazyka, kultury a finských zájmů, tzv. fennomanem. Byl také předsedou Finské literární společnosti, vyučoval na univerzitě v Helsinkách a stal se senátorem.

Dne 12. května se ve Finsku každoročně slaví Den J. V. Snellmana, neboli tzv. Den finské národní hrdosti (finsky J.V. Snellmanin päivä, suomalaisuuden päivä) a při této příležitosti se vyvěšuje finská vlajka.

Johan Vilhelm Snellman

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Dissertatio academica absolutismum systematis Hegeliani defensura (Helsinky, 1835) 
  • Försök till framställning af logiken (Helsinky, 1837)
  • Philosophisk elementarkurs (Stockholm, 1837–1840) 
  • Om det akademiska studium (1840) 
  • Det går an. En tafla ur lifvet, fortsättning (1840) 
  • Versuch einer speculativen Entwicklung der Idee der Persönlichkeit (Tübingen, 1841) 
  • Läran om staten (Stockholm, 1842) 
  • Tyskland. Skildringar och omdömen från en resa 1840–1841 (Stockholm, 1842) 
  • De spiritus ad materiam relatione (Helsinky, 1848)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]