Majoránka zahradní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxMajoránka zahradní
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď hluchavkovité (Lamiaceae)
Podčeleď Nepetoideae
Rod dobromysl (Origanum)
Binomické jméno
Origanum majorana
L. 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Majoránka zahradní (Origanum majorana, syn. Majorana hortensis) je aromatická a léčivá rostlina z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Majoránka zahradní je v přirozeném prostředí vytrvalá bylina nebo polokeř[1], pěstována v českých podmínkách obvykle pouze jednoletá bylina. Lodyha je přímá, listy vstřícné, drobné, oválného či obvejčitého tvaru. Malé, oboupohlavné květy tvoří husté lichopřesleny na koncích lodyh, před rozkvětem jsou skryty v okrouhlých listenech. Kalich je tvořen jediným celistvým pyskem, koruna je asi 4 mm dlouhá, dvoupyská, bílá či světle růžová. Plody jsou tvrdky, které úplně dozrávají jen v teplých oblastech. Celá rostlina příjemně voní.[2]

Výskyt a pěstování[editovat | editovat zdroj]

Původně rostla ve Středomoří jako součást řídké stálezelené keřovité vegetace (garrigue) na mělkých, suchých půdách. Pěstovali ji už i staří Egypťané, Řekové a Římané a v době křižáckých výprav do Svaté země v raném středověku se rozšířila do zbytku Evropy. Ve středoevropských podmínkách je málo otužilá, nevydrží tedy celoročně venku a lze ji pěstovat pouze jako letničku.[3]

Použití[editovat | editovat zdroj]

Používá se jako koření na dochucování polévek, omáček a masitých jídel, často se užívá dohromady s česnekem. Ve staročeské kuchyni je nezbytnou přísadou zabíjačkových specialit, dršťkové polévky, bramborové polévky (bramboračky) a bramboráku (cmundy). Díky svému blahodárnému účinku na trávení se přidává do pokrmů z luštěnin, zelí či do tučných jídel. Vyniknout dává především chuti zvěřiny nebo pečeným játrům. Velmi dobře se hodí také do lehkých zeleninových nebo vaječných salátů. Využívat ji lze v čerstvém i sušeném stavu. Její předností je, že neztrácí aroma, které se výborně snoubí s ostatními druhy koření, např. tymiánem.

Léčivé účinky[editovat | editovat zdroj]

Povzbuzuje chuť do jídla a podporuje tvorbu žaludečních šťáv. Působí také protinadýmavě. Uvolňuje křeče a posiluje nervový systém. Pomáhá při ženských onemocněních, protože posiluje dělohu. Čaj z majoránky může pomoci při bolestech hlavy nebo nachlazení. Neměla by být užívána během těhotenství.[3]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Majorán záhradný na slovenské Wikipedii.

  1. Origanum majorana in Flora of Pakistan @ efloras.org. www.efloras.org [online]. [cit. 2019-06-29]. Dostupné online. 
  2. ORIGANUM MAJORANA L. – majoránka zahradní / majorán záhradný | BOTANY.cz [online]. [cit. 2019-06-29]. Dostupné online. 
  3. a b McVicarová, Jekkaː Velká kniha o bylinkách. Knižní klub 2005, s. 214-215

Literatura[editovat | editovat zdroj]