Majoránka zahradní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Majoránka zahradní

Majoránka zahradní
Majoránka zahradní
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď: hluchavkovité (Lamiaceae)
Rod: dobromysl (Origanum)
Binomické jméno
Origanum majorana
L. 1753

Majoránka zahradní (Origanum majorana, syn. Majorana hortensis), (lidově majoránka) je rostlina z čeledí hluchavkovité (Lamiaceae).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Majoránka zahradní je jednoletá, někdy i dvouletá bylina s přímým, rozprostřeným stonkem a protilehlými, oválnými listy. Drobné, bílé květy tvoří husté střapce, které jsou stopkaté a vyrůstají v úžlabinách listů. Plody jsou tvrdé a úplně dozrávají jen v teplých oblastech. Celá rostlina příjemně voní.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Původně zdomácněla ve Středomoří, pěstovali ji už i staří Egypťané, Řekové a Římané a v době křižáckých výprav do Svaté země v raném středověku se rozšířila do zbytku Evropy.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Používá se jako koření na dochucování polévek, omáček a masitých jídel. Ve staročeské kuchyni je nezbytnou přísadou bramborové polévky (bramboračky) a bramboráku (cmundy). Díky svému blahodárnému účinku na trávení se přidává do pokrmů z luštěnin, zelí či jiných tučných jídel. Vyniknout dává především chuti zvěřiny nebo pečeným játrům. Velmi dobře se hodí také do lehkých zeleninových nebo vaječných salátů. Využívat ji lze v čerstvém i sušeném stavu. Její předností je, že neztrácí aroma, které se výborně snoubí s ostatními druhy koření, např. tymiánem.

Léčivé účinky[editovat | editovat zdroj]

Povzbuzuje chuť do jídla a podporuje tvorbu žaludečních šťáv. Působí také protinadýmavě. Uvolňuje křeče a posiluje nervový systém. Pomáhá při ženských onemocněních, protože posiluje dělohu. Čaj z majoránky může dokonce pomoci při bolestech hlavy nebo nachlazení.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Majorán záhradný na slovenské Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • J. Volák, J. Stodola, F. Severa - Veľká kniha liečivých rastlín
  • Zilliken, M.: Koření, popis a použití. Ikar, Praha. 2006.