Přeskočit na obsah

Kaše

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stránce Kaše (rozcestník).
Kaše
Bramborová kaše s pažitkou a máslem
Bramborová kaše s pažitkou a máslem
Základní informace
Místo původucelosvětový
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaše je pokrm polohusté konzistence připravovaný vařením potravin jako jsou obiloviny, luštěniny nebo brambory a další, někdy s přidanou vodou či mlékem[1][2] K nejznámějším kaším patří ovesná, krupicová, rýžová nebo bramborová. Podobným pokrmem je pyré.

Kaše, zpravidla z obilovin či pseudoobilovin patřily od pravěku k základním pokrmům v mnoha lidských společnostech. Obilná zrna mohla být vařena celá, jindy se vařila podrcená či pomletá, a výsledný pokrm mohl být slaný i sladký. Někdy byly ochucovány přídavkem tuku, například sádla nebo slaniny, nebo bylinek. Bohatší chuti mohlo být dosáhnuto také použitím mléka, smetany či vajec, v případě sladkých kaší se používalo rozvařené ovoce nebo med. Kaše mohla být základem pro přípravu placek. U Slovanů se kaše připravovala z pšenice, ječmene a prosa, pro Germány byla typická ovesná kaše.[3]

Slovem kaše může být přeneseně označena jiná hmota obdobné konzistence, ač neslouží k jídlu. Jako metafora se používá také u termínu sídelní kaše, který označuje neuspořádanou zástavbu. Kaše se objevuje také v mnoha českých frázích jako „být na kaši“, „být v (pěkné) kaši“ nebo „chodit kolem horké kaše“.

William Hemsley, Kaše (Porridge), 1893

V české kuchyni je kaše slovanským dědictvím. Staří Slované připravovali kaše drcením či roztlučením obilí jak napovídá etymologie slova: z praslovanského *kaša, které nejspíše vychází z praindoevropského kořene *kes „sekat, tlouci, škrábat, drtit”.[4] Použitým obilím byla především pšenice, ječmen a proso, kaše se většinou připravovala na slano a byla silně maštěna. Obilná složka byla ochucována masem, morkem, rybou, mlékem, sýrem, zeleninou, kořením nebo houbami. Připravovali také kaše z luštěnin: čočková, hrachová a později i fazolová. Někdy se obilniny a luštěniny připravovaly společně, příkladem je kočičí tanec, tedy kroupy s čočkou. Dále byly známy kaše zeleninové a masové, až později se objevila bramborová kaše. Vzácněji se připravovaly kaše sladké, například z různých druhů ovoce. Kaše byly často jídlem slavnostním, připravovala se tak například kaše svatební nebo vánoční, podobně jako je na východě Evropy připravována kuťa, k obřadním jídlům patřilo i pražmo, pražené nezralé obilí, někdy roztlučené na kaši, a pučálka z naklíčeného hrachu, taktéž někdy v kašovité podobě.[5]

Tradiční české kaše byly někdy velmi bohaté: mohly obsahovat zároveň jak mléko nebo smetanu, tak vejce a máslo. V postní době se naopak musely obejít bez živočišných potravin, používalo se tak mandlové nebo ořechové mléko. Kaše se někdy zapékaly, příkladem může být jáhelník, nebo se z ní vařily noky podobné škubánkům.[6]

Skandinávie

[editovat | editovat zdroj]
Dánská risalamande

Kaše (dánsky grød, norsky grøt, švédsky gröt), zpravidla obilná byla základem skandinávské stravy od pravěku až do 20. století. Mohla být servírována i třikrát denně a nejčastěji se vařila z ječné mouky a vody. O svátcích a v bohatších domácnostech mohly být použity ječné či pšeničné kroupy, nebo dokonce rýže, a vaření mohlo probíhat s mlékem nebo smetanou. Kaše byla také tradičním vánočním pokrmem, od začátku 20. století vařená s rýže, sypaná skořicí a maštěná máslem. V Dánsku se na Vánoce podává rýžová kaše se smetanou, mandlemi, cukrem a vanilkou zvaná risalamande, podobný pokrm se připravuje i v Norsku a Švédsku. V Norsku se k příležitosti letního slunovratu připravuje rømmegrøt, kaše z kysanou smetanou, podávaná k uzenině. Z mouky a tučné složky, například mléka, krve nebo tresčích jater, se připravoval pokrm zvaný kams. Známa také byla řidší verze kaše, dánsky zvaná vælling, norsky velling a švédsky välling. Ve 20. století obliba obilných kaší výrazně klesla, jako snídaňové jídlo byly zpravidla nahrazeny cereáliemi.[7]

Frazeologie

[editovat | editovat zdroj]
  • být/bejt v kaši (také rejži nebo bryndě) je český frazeologismus s významem „dostat se do na první pohled obtížně řešitelné nebo nepříjemné situace, do problémů“ (podobně francouzsky „être dans la purée“[8])
  • chodit kolem horké kaše znamená „nejít přímo k jádru věci, problému, ale dělat okolky, prostoje“ (německy „um den heißen Brei (herum)reden“)
  1. kaše [online]. Slovník spisovného jazyka českého [cit. 2024-04-15]. Dostupné online. 
  2. kaše [online]. Slovník současné češtiny [cit. 2024-04-15]. Dostupné online. 
  3. FEYFRLÍKOVÁ ČERNÁ, Monika. Kaše je grunt: Na obilovinách si pochutnávali chudí i bohatí [online]. 100+1 zahraniční zajímavost, 15. 7. 2018 [cit. 2024-04-15]. Dostupné online. 
  4. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Praha: Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3. S. 276. 
  5. KAŠPÁRKOVÁ, Blanka. Názvy pro chléb a kaši ve slovanských jazycích. Brno, 2011. Bakalářská práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Pavla Valčáková. s. 8–19. Dostupné online.
  6. ÚLEHLOVÁ-TILSCHOVÁ, Marie. Česká strava lidová. Prah: Triton, 2011. ISBN 978-80-7387-421-6. S. 348–353. 
  7. NOTAKER, Henry. Food Culture in Scandinavia. [s.l.]: Greenwood Press, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-313-34922-5. S. 18–19, 46, 158-159, 173. 
  8. NEUMANN, Josef; HOŘEJŠÍ, Vladimír; autorský kolektiv. Velký francouzsko-český slovník. 2. vyd. Svazek 2. Praha: Academia, 1992. 760 s. ISBN 80-200-0235-9. Kapitola P, s. 365. Heslo: purée. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • (německy) Gert von Paczensky, Anna Dünnebier: Kulturgeschichte des Essens und Trinkens, Orbis, Mnichov 1999, ISBN 3-572-10047-X

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]