Jáhly

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jáhly – loupané proso (makro)
Veganský pokrm – jáhelná kaše s tofu a sojovou smetanou

Jáhly jsou bezlepková[1] potravinářská surovina, která je vyráběna loupáním prosa. Vznikají tak žluté kuličky o průměru asi jeden milimetr. Používají se vařené v řadě tradičních českých pokrmů – např. k přípravě jáhelníku (na sladko i na slano), jahelné kaše a jahelných škubánků. Mají vysokou výživovou hodnotu – obsahují minerální látky (draslík, hořčík, fosfor, měď, železo, zinek), vlákninuvitamíny skupiny B. Proso je náročné na pěstování (musí se často plít), proto byly jáhly ve středověku drahé a vařily se jako sváteční jídlo a později je začala v kuchyních českých zemí nahrazovat rýže.[2]

Po přebrání a před vlastní úpravou je vhodné jáhly propláchnout a několikrát spařit horkou vodou, aby se zbavily nahořklé a natrpklé chuti. Vařené či dušené jáhly se používají jako příloha obdobně jako rýže. Právě rýží byly tradiční jáhly vytlačeny (od novověku, především v Evropě kromě východní) – např. místo jahelníku nastoupil rýžový nákyp (resp. na slano rizoto).

Slovo jáhla je praslovanské, nejasného původu[3]. Přídavné jméno se užívá jáhlovýjahelný.
V řadě slovanských jazyků se pro jáhly používá výraz pšeno (slovensky, rusky), ale např. polsky to jsou jagły. Většina jazyků specifický výraz pro jáhly nemá a používá slova pro proso popřípadě upřesňující sousloví, která znamenají loupané proso, prosná semena apod.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jáhly – přirozeně bezlepková a výživná obilovina - Pro Alergiky [online]. [cit. 2016-02-19]. Dostupné online.  
  2. FEYFRLÍKOVÁ, Monika. Kuchyně pozdního středověku. Praha : Grada Publishing, 2015. 88 s. ISBN 978-80-247-5431-4. S. 31.  
  3. Holub, Josef – Lyer, Stanislav: Stručný etymologický slovník jazyka českého, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1978, 1. vydání

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]