Vincentka
Vincentka je přírodní léčivá minerální voda vyvěrající v lázních Luhačovice. Pramení v centru města uprostřed kolonády na břehu říčky Šťávnice. Přírodní zdroj léčivé minerální uhličité vody vincentka vyvěrá ve zřídelní struktuře lázní Luhačovic, na severozápadním podhůří Bílých Karpat, v klimaticky příhodném prostředí na okraji rozsáhlých lesních komplexů, v nadmořské výšce 256 m.
Je zbytkového mořského původu a má řadu léčivých účinků.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Roku 1590 Luhačovice připadly rodině Bartodějských z Bartoděj. Tou dobou zde byl pramen zvaný Bublavý (dnes Amandka). První písemná zmínka o existenci léčivých luhačovických minerálních vod pochází od fyzika a lékaře Jana Ferdinanda Hertoda z Todtenfeldu. V roce 1669 vydal písemnou zprávu o chemickém složení luhačovické vody, popsal způsob pitné léčby a úspěšné výsledky léčení. Roku 1792 se objevil název vincentka. Historie prodeje Vincentky v lahvích sahá do roku 1820. V lázeňství se používá zejména k inhalačním a pitným kúrám při nemocech cest dýchacích, dále hlasivek, poruchách výměny látkové, žaludečních vředech, nemocech dvanáctníku, při chronické pankreatitidě a diabetu. O vznik lázní se zasloužil šlechtický rod Serényiů. Koncem 18. století zde dal hrabě Vincenc postavit první léčebná a ubytovací zařízení. V první polovině 19. století začal lázně zvelebovat hrabě Jan Serényi, který pojmenoval všechny tehdy známé vody křestními jmény příslušníků rodu.
Prameny[editovat | editovat zdroj]
V Luhačovicích existují celkem tři prameny. Vincentka, Nová vincentka a Vincentka 2.[1]
Vincentka[editovat | editovat zdroj]
Minerální voda původního pramene, dříve nazývaného jako Hlavní, je k dispozici v hale vybudované v letech 1947–1948. Podává se studená i ohřívaná, používá se k pitné léčbě a inhalacím. Kvůli vydatnosti 10–12 litrů za minutu se v současnosti tento pramen již nevyužívá k lahvování.[1]
Nová vincentka[editovat | editovat zdroj]
Druhý pramen dosahuje podobného složení jako původní, ale díky vydatnosti 30 litrů za minutu je od roku 1991 využíván jako zdroj pro stáčírnu a plněn do lahví. 35 metrů hluboký vrt pochází z roku 1988.[1]
Vincentka 2[editovat | editovat zdroj]
Třetí z pramenů s vydatností 40 litrů za minutu najdete západně od Jurkovičova domu. Slouží jako rezerva pro léčebné účely, ale zatím (2011) není využíván.[1]
Složení[editovat | editovat zdroj]
Vincentka obsahuje mj. ionty sodíku, draslíku, vápníku, lithia, hořčíku, fluoru, chlóru, jódu a železa; železo je však před stáčením do lahví odstraňováno. Dosahuje celkové mineralizace téměř 10 gramů na litr. Osmotickým tlakem 634,7 kPa se blíží osmolaritě lidské krve a intracelulárních tekutin.
| Pramen | Miner. [mg/l] |
CO2 [mg/l] |
Mg [mg/l] |
Ca [mg/l] |
Na [mg/l] |
K [mg/l] |
Li [mg/l] |
Ba [mg/l] |
I [mg/l] |
F [mg/l] |
Cl [mg/l] |
Br [mg/l] |
HCO3− [mg/l] |
HBO2 [mg/l] |
Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vincentka | 9900 | 2300 | 10 | 5,8 | 6,6 | 3,4 | 288 | Původní pramen.[1] | |||||||
| Nová Vincentka | 9854 | 2723 | 16 | 258 | 2447 | 134 | 11,1 | 6,99 | 6,36 | 3,08 | 1761 | 6,85 | 4853 | 311 | Vincentka v lahvích.[2] |
| Nová Vincentka | 9132 | 3610 | 235 | 2360 | 127 | 8,62 | 6,11 | 6,38 | 2,69 | 1610 | 4470 | 266 | Vincentka v lahvích z roku 2023 | ||
| Vincentka 2 | Rezervní pramen. |
Voda ze všech tří pramenů patří k typu HCO3 - Cl - Na. Krom zmíněných prvků obsahuje i stopovou příměs sirovodíku.[1]
Použití a zdravotní účinky[editovat | editovat zdroj]
Lázeňství[editovat | editovat zdroj]
V rámci lázní je využívána k pitným a inhalačním kúrám při:[3]
- onemocnění dýchacích cest a hlasivek
- chorobách látkové výměny
- žaludečních a dvanáctníkových vředech a pooperačních stavech
- vleklých zduřeních jater
- diabetes mellitus
- chronické pankreatitis
Další využití[editovat | editovat zdroj]
Vincentku lze užívat preventivně v denní dávce 200–300 ml. Jako účinná pitná kúra se užívá 2× denně na lačno (před snídaní a večeří) v množství 250–350 ml po dobu 20–30 dní. V množství 25–30 ml může být používána k úhradě denní dávky jódu. Díky obsahu minerálních solí je používána jako k regeneraci po velkých ztrátách potu. Neutralizuje překyselení žaludku (např. po konzumaci kávy nebo vína). Doporučuje se ke kloktání, inhalacím a výplachům nosních dutin a nosohltanu. Je vhodná i pro děti, těhotné ženy a rekonvalescenty. Kontraindikována je u lidí se selhávajícími ledvinami; osoby s onemocněním ledvin nebo otoky dolních končetin by se před použitím měly poradit s lékařem.[3]
Dostupnost[editovat | editovat zdroj]
Vincentka je dostupná návštěvníkům lázní u původního pramene Vincentka v hale Vincentka, která je součástí luhačovické kolonády. Lahvovaná pochází z pramene Nová vincentka a distributorem pro ČR a SR je společnost Kofola. Prodává se také v nosních sprejových aplikátorech, je přidávána do zubních past a pastilek Vincentka.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0.
- ↑ Referenční laboratoře přírodních léčivých zdrojů Ministerstva zdravotnictví České republiky. Kompletní analýza BJ 305 Nová Vincentka Luhačovice. Mariánské Lázně: Vincentka.cz, 2007. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-16. Archivováno 16. 4. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ a b Vincentka a. s. Zdraví z hlubin přírody - zbytková mořská voda (etiketa produktu). [s.l.]: [s.n.], 2012.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vincentka na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo vincentka ve Wikislovníku- vincentka.cz
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.