Přeskočit na obsah

Vincentka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o léčivé minerální vodě. Další významy jsou uvedeny na stránce Vincentka (rozcestník).
Pramen Vincentky na kolonádě v Luhačovicích.
Stáčírna Vincentky - zde se voda z pramene plní do nám známých hnědých skleněných lahví, a připravuje se k distribuci. Najdete nad kolonádou v Luhačovicích.

Vincentka je přírodní léčivá minerální voda vyvěrající v lázních Luhačovice. Pramení v centru města uprostřed kolonády na břehu říčky Šťávnice. Přírodní zdroj léčivé minerální uhličité vody vincentka vyvěrá ve zřídelní struktuře lázní Luhačovic, na severozápadním podhůří Bílých Karpat, v klimaticky příhodném prostředí na okraji rozsáhlých lesních komplexů, v nadmořské výšce 256 m.

Je zbytkového mořského původu a má řadu léčivých účinků. Pramen byl pojmenován po hraběti Vincenci Serényiovi z Kis-Serény, tehdejšího majitele Luhačovic, jenž se zaloužil o rozvoj zdejšího lázeňství.[1]

Roku 1590 Luhačovice připadly rodině Bartodějských z Bartoděj. Tou dobou zde byl pramen zvaný Bublavý (dnes Amandka). První písemná zmínka o existenci léčivých luhačovických minerálních vod pochází od fyzika a lékaře Jana Ferdinanda Hertoda z Todtenfeldu. V roce 1669 vydal písemnou zprávu o chemickém složení luhačovické vody, popsal způsob pitné léčby a úspěšné výsledky léčení. Roku 1792 se objevil název vincentka. Historie prodeje Vincentky v lahvích sahá do roku 1820. V lázeňství se používá zejména k inhalačním a pitným kúrám při nemocech cest dýchacích, dále hlasivek, poruchách výměny látkové, žaludečních vředech, nemocech dvanáctníku, při chronické pankreatitidě a diabetu. O vznik lázní se zasloužil šlechtický rod Serényiů. Koncem 18. století zde dal hrabě Vincenc Serényi postavit první léčebná a ubytovací zařízení. V první polovině 19. století začal lázně zvelebovat hrabě Jan Nepomuk Serényi, který pojmenoval všechny tehdy známé vody křestními jmény příslušníků rodu.

V Luhačovicích existují celkem tři prameny. Vincentka, Nová vincentka a Vincentka 2.[2]

Minerální voda původního pramene, dříve nazývaného jako Hlavní, je k dispozici v hale vybudované v letech 1947–1948. Podává se studená i ohřívaná, používá se k pitné léčbě a inhalacím. Kvůli vydatnosti 10–12 litrů za minutu se v současnosti tento pramen již nevyužívá k lahvování.[2]

Nová vincentka

[editovat | editovat zdroj]

Druhý pramen dosahuje podobného složení jako původní, ale díky vydatnosti 30 litrů za minutu je od roku 1991 využíván jako zdroj pro stáčírnu a plněn do lahví. 35 metrů hluboký vrt pochází z roku 1988.[2]

Vincentka 2

[editovat | editovat zdroj]

Třetí z pramenů s vydatností 40 litrů za minutu najdete západně od Jurkovičova domu. Slouží jako rezerva pro léčebné účely, ale zatím (2011) není využíván.[2]

Vincentka obsahuje mj. ionty sodíku, draslíku, vápníku, lithia, hořčíku, fluoru, chlóru, jódu a železa; železo je však před stáčením do lahví odstraňováno. Dosahuje celkové mineralizace téměř 10 gramů na litr. Osmotickým tlakem 634,7 kPa se blíží osmolaritě lidské krve a intracelulárních tekutin.

PramenMiner.
[mg/l]
CO2
[mg/l]
Mg
[mg/l]
Ca
[mg/l]
Na
[mg/l]
K
[mg/l]
Li
[mg/l]
Ba
[mg/l]
I
[mg/l]
F
[mg/l]
Cl
[mg/l]
Br
[mg/l]
HCO3
[mg/l]
HBO2
[mg/l]
Poznámka
Vincentka99002300105,86,63,4288Původní pramen.[2]
Nová Vincentka9854272316258244713411,16,996,363,0817616,854853311Vincentka v lahvích.[3]
Nová Vincentka 9132 3610 235 2360 127 8,62 6,11 6,38 2,69 1610 4470 266 Vincentka v lahvích z roku 2023
Vincentka 2Rezervní pramen.

Voda ze všech tří pramenů patří k typu HCO3 – Cl – Na. Krom zmíněných prvků obsahuje i stopovou příměs sirovodíku.[2]

Použití a zdravotní účinky

[editovat | editovat zdroj]

Lázeňství

[editovat | editovat zdroj]
Pramen Vincentky

V rámci lázní je využívána k pitným a inhalačním kúrám při:[4]

Další využití

[editovat | editovat zdroj]

Vincentku lze užívat preventivně v denní dávce 200–300 ml. Jako účinná pitná kúra se užívá 2× denně na lačno (před snídaní a večeří) v množství 250–350 ml po dobu 20–30 dní. V množství 25–30 ml může být používána k úhradě denní dávky jódu. Díky obsahu minerálních solí je používána jako k regeneraci po velkých ztrátách potu. Neutralizuje překyselení žaludku (např. po konzumaci kávy nebo vína). Doporučuje se ke kloktání, inhalacím a výplachům nosních dutin a nosohltanu. Je vhodná i pro děti, těhotné ženy a rekonvalescenty. Kontraindikována je u lidí se selhávajícími ledvinami; osoby s onemocněním ledvin nebo otoky dolních končetin by se před použitím měly poradit s lékařem.[4]

Dostupnost

[editovat | editovat zdroj]

Vincentka je dostupná návštěvníkům lázní u původního pramene Vincentka v hale Vincentka, která je součástí luhačovické kolonády. Lahvovaná pochází z pramene Nová vincentka a distributorem pro ČR a SR je společnost Kofola. Prodává se také v nosních sprejových aplikátorech, je přidávána do zubních past a pastilek Vincentka.

  1. LOUŽECKÝ, Jan Drocár a Pavel. Historická šlechta – život po meči a po přeslici. www.historickaslechta.cz [online]. [cit. 2026-04-29]. Dostupné online.
  2. 1 2 3 4 5 6 JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0.
  3. Referenční laboratoře přírodních léčivých zdrojů Ministerstva zdravotnictví České republiky. Kompletní analýza BJ 305 Nová Vincentka Luhačovice. Mariánské Lázně: Vincentka.cz, 2007. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-16. Archivováno 16. 4. 2017 na Wayback Machine.
  4. 1 2 Vincentka a. s. Zdraví z hlubin přírody - zbytková mořská voda (etiketa produktu). [s.l.]: [s.n.], 2012.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.