Přeskočit na obsah

Kolonáda v Luhačovicích

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Luhačovická kolonáda
Velká kolonáda
Velká kolonáda
Základní informace
Slohmoderní architektura
ArchitektOskar Poříska
Výstavba19471952
Poloha
AdresaLuhačovice, ČeskoČesko Česko
UliceLázeňské náměstí
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky101626 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kolonáda nacházející se v lázeňském městě Luhačovice ve Zlínském kraji pochází z 40. let 20. století. Jedná se o podlouhlou modernistickou kolonádu, skládající se ze tří částí. Hlavním bodem je hala Vincentka, vysoký otevřený prostor s proskleným stropem a průčelím, který doplňují dvě řady sloupů z umělého mramoru. Nalevo od této haly stojí malá Malá kolonáda, napravo Velká kolonáda s bývalým pramenem Amandka.[1]

Jde o českou kulturní památku, za kterou byla prohlášena v roce 2005;[2] ročně ji navštíví přibližně milion lidí.[3]

Naproti kolonádě se nachází Společenský dům z roku 1935 od architekta Františka Roitha, Jurkovičův dům z roku 1902 a kousek opodál stojí také Smetanův dům od Emila Králíka.[1]

V roce 1926 vypsala na nové řešení lázeňského centra Obecní rada luhačovická soutěž, kterého se zúčastnilo 13 projektů. První cena nebyla udělena a tu druhou získal ambiciózní projekt architektů Bohuslava Fuchse a Josefa Štěpánka. Právě snad pro radikálnost jejich projektu nezískali první cenu, neboť navrhovali objekty Janova domu a Bedřicha Smetany nahradit novými funkcionalistickými budovami a tyto propojit v jeden celek s kolonádou. Koncepce projektu zahrnovala regulaci a přikrytí protékající říčky Šťavnice a na lázeňském náměstí vytvořit drobné umělé vodní plochy.[4]

Další soutěž s názvem „Omezená soutěž na řešení lázeňského centra v Luhačovicích“ se konala v roce 1940, kdy architekt Bohuslav Fuchs, který měl přímo v Luhačovicích za sebou objekty v tzv. Bílé čtvrti, ve svém soutěžním návrhu zúročil své cenné zkušenosti urbanisty a dotáhl v něm své předchozí funkcionalistické vize. Zvítězil však projekt Oskara Pořísky s názvem Floreat a po ukončení druhé světové války došlo k jeho částečné realizaci.[4]

Stavba byla navržena architektem Oskarem Pořískou ve stylu modernismu. Cílem zadání soutěže bylo scelit centrální část lázní lineárně řazeným souborem staveb. Realizace proběhla v letech 1947 až 1951.[2] Jde o jednu z posledních staveb v duchu moderní architektury v první polovině 20. století – v roce 1948 totiž v Československu nastal převrat a následně byl v architektuře prosazován socialistický realismus.[1]

Rekonstrukce

[editovat | editovat zdroj]
Velká kolonáda luhačovické kolonády napravo, nalevo Jurkovičův dům

V listopadu 2019 byla dokončena velká rekonstrukce kolonády. Ta stavbě v zanedbaném stavu navrátila původní podobu, odstranila časem naakumulované nánosy (např. vizuální smog). Rekonstrukce probíhala pod vedením architektky Mirky Chmelařové z projekční společnosti S-projekt plus. Kde nebyla možná obnova původních prvků, došlo k výrobě nákladných replik. Byla vyrobena například replika keramické mozaiky podlahy celé kolonády, jenž má přibližně 1600 metrů čtverečních. Vznikly zde nové kavárny, které mají jednotný vizuální styl.[1]

Rekonstrukce stála 115 milionů korun a byla z většiny placena z fondů Evropské unie.[5]

Kolonáda je dlouhá 126 metrů, šířka je 9,8 m, výška 4,2 m. Hala Vincentka má délku 26 metrů, šířku 15 m, výšku 8 m.

  1. a b c d Rozzáření modernistického šperku. Lázeňská kolonáda v Luhačovicích prošla příkladnou rekonstrukcí. Earch.cz [online]. 2020-10-19 [cit. 2020-10-24]. Dostupné online. 
  2. a b kolonáda - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-06-17]. Dostupné online. 
  3. Rekonstrukce lázeňské kolonády a haly Vincentka. Lázně Luhačovice, a.s. [online]. [cit. 2020-10-21]. Dostupné online. 
  4. a b Ladislava Horňáková, Blanka Petráková - Architekt Bohuslav Fuchs a Luhačovice, ISBN 978-80-87545-99-7
  5. Kolonáda v Luhačovicích nově září barvami, obnova stála přes sto milionů. iDNES.cz [online]. 2019-12-04 [cit. 2020-10-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]