Vojtěch Král (kněz)
| Vojtěch Král | |
|---|---|
 | |
| Narození | 23. dubna 1902 Opatovice u Hranic |
| Úmrtí | 1. října 1991 (ve věku 89 let) Moravec |
| Povolání | duchovní |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vojtěch Král (23. dubna 1902, Opatovice u Hranic – 1. října 1991, Moravec) byl český kněz, farář ve Zdounkách a významná postava protifašistického odboje na Zlínsku v době 2. světové války, později farář v Luhačovicích, kanovník a probošt Kolegiátní kapituly u svatého Mořice v Kroměříži.
.jpg)
Po svém vysvěcení v roce 1925 působil Vojtěch Král jako kaplan v Lidečku,[1] v roce 1931 nastoupil do duchovní správy ve Zdounkách. V roce 1934 se tam stal farářem. Během svého působení se zasloužil o opravu kostela Nejsvětější Trojice a fary.[2] V roce 1943 založil ve Zdounkách odbojovou skupinu a stal se jejím velitelem. Až do konce války ukrýval na farním úřadě partyzány, ale také kněze a jiné osoby hledané gestapem. Členem této skupiny byl i hrabě Hugo Strachwitz, majitel zámku ve Zdounkách.[3][4]
Za svou činnost získal Vojtěch Král po válce řadu uznání a vyznamenání. Komunistickým režimem byl ale později zatčen a uvězněn. Do Zdounek se už po svém propuštění nevrátil a působil pak jako kaplan v Malenovicích.
V roce 1965 se stal farářem v Luhačovicích. V období „Pražského jara“ usiloval o stavbu luhačovického kostela, který měl stát na tehdejší farské zahradě naproti zámecké kapli sv. Josefa. Projekt, jehož autorem byl architekt Jan Sokol, byl ovšem po srpnu 1968 zastaven a kostel Svaté Rodiny mohl být v Luhačovicích vybudován (na jiném místě a podle jiného projektu) až po roce 1989.[5]
V roce 1972 se Vojtěch Král stal kanovníkem a v letech 1975–1991 byl proboštem Kolegiátní kapituly u svatého Mořice v Kroměříži. V letech 1973–1975 měl také na starosti duchovní správu na Svatém Hostýně.[6] Zemřel 1. října 1991 v kněžském domově v Moravci.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ PRIMIČNÍ MŠE SVATÁ V LIDEČKU :: Římskokatolická farnost Lidečko. farnost.lidecko.cz [online]. [cit. 2019-04-17]. Dostupné online.
- ↑ ŠNEJDAR, Petr. Kostel Nejsvětější trojice ve Zdounkách. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Cyrilometodějská teologická fakulta. Katedra církevních dějin a dějin křesťanského umění, 2011. 73 s. Dostupné online. Diplomová práce.
- ↑ KUNCOVÁ, Jarmila. VIDEO: Čestné občanství i pro přítele vynálezce turbíny a kněze. zlinsky.denik.cz. 2018-07-16. Dostupné online [cit. 2019-04-16].
- ↑ LOUŽECKÝ, Jan Drocár a Pavel. Historická šlechta – život po meči a po přeslici. www.historickaslechta.cz [online]. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online.
- ↑ DOFFEK, Noc kostelů, Jiří. Noc kostelů - 2018. archiv.nockostelu.cz [online]. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Svatý Hostýn. www.hostyn.cz [online]. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- OCÁSEK, Jindřich. Po stopách partyzánského oddílu Olga. 1. vyd. Vyškov: Místní organizace Svazu protifašistických bojovníků - Náš život, Vyškov, 1965. 52 s.
- OCÁSEK, Jindřich. Salašská tragédie. 1. vyd. Salaš: MNV Salaš, 1966. 43 s.
- ZAVADIL, Emil. Vzpomínáme na statečného kněze P. Vojtěcha Krále. Týdeník Kroměřížska HIT. 2002, roč. 1, čís. 15, s. 18.
