Kostel svatého Cyrila a Metoděje (Kroměříž)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Cyrila a Metoděje (Kroměříž)
Psychiatrická léčebna v Kroměříži, kostel sv. Cyrila a Metoděje.JPG
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Zlínský
Okres Kroměříž
Souřadnice
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie moravská
Diecéze olomoucká
Děkanát Kroměříž
Farnost svatého Mořice
Datum posvěcení 11. července 1909
Světitel František Saleský Bauer
Architektonický popis
Architekt Hubert Gessner, Josef Šálek
Stavební sloh secese
Výstavba 19041909
Specifikace
Stavební materiál zděný
Další informace
Adresa Havlíčkova 1265/50, 767 01 Kroměříž
Ulice Havlíčkova
Kód památky 15643/7-6017 (PkMISSezObr) (součást památky Psychiatrická nemocnice v Kroměříži)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Cyrila a Metoděje je katolický kostel stojící v centrální části areálu Psychiatrické nemocnice v Kroměříži zasvěcený zasvěcený svatým Cyrilovi a Metodějovi. Celý areál včetně kostela, postavený v působivém dobovém secesním stylu podle projektu architektů Huberta Gessnera a Josefa Šálka je kulturní památkou České republiky evidovanou v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 15643/7-6017.[1] Konání mše svaté s nedělní platností zde každou sobotu v 16.30 hod zajišťuje Římskokatolická farnost svatého Mořice.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska zakladatelům

Podle mramorové pamětní desky umístěné ve vestibulu administrativní budovy Zemského léčebného ústavu císaře Františka Josefa I. v Kroměříži (původní název Psychiatrické nemocnice v Kroměříži) se postaral roku 1902 vystavěti tyto budovy ke zdraví strádajícím na mysli Zemský sněm markrabství moravského. Vlastní stavba probíhala v letech 1904–1909. Ústavní kostel (s označením pavilon 28) slavnostně vysvětil v duchu svého biskupského hesla „Chci kráčet ve stopách svatého Cyrila a Metoděje“ olomoucký arcibiskup František Saleský Bauer dne 11. července 1909. Od počátku existence kostela až do roku 1920 zde vykonával pastoraci katolický kněz a později biskup pravoslavné církve v Československu Matěj Pavlík.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Pohled na vstupní portál

Hubert Gessner navázal na projekt svého učitele profesora Otto Wagnera, který v letech 1902–1904 navrhl kostel svatého Leopolda v ústavu pro duševně choré ve vídeňském 16. okrese (Kirche am Steinhof). Symetrickou stavbu navrhl jako dobově frekventovanou palladiánskou centrálu na půdorysu řeckého kříže s 27 metrů vysokou dvojitou železobetonovou kopulí s lucernou. Původně byla střecha pokryta žlutými glazovanými taškami, které na kopuli přidržovaly drátěné háčky. Místní úsloví: „Půjdeš pod žlutou báň...“ svědčí o tom, že kostel svým vzhledem dal jméno celému ústavu.[3] Stavba se stala protějškem rotundy v sousední raně barokní Květné zahradě.[4]

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Kostel má kapacitu 90 míst k sezení a 298 míst k stání. Hubert Gessner navrhoval i vnitřní vybavení kostela v kombinaci mramoru, mosazi a skla. Půlkruhové nadpraží hlavního vstupu a všechna okna jsou opatřeny vitrážemi. V interiéru kostela se v levé části chrámové lodi nalézá kazatelna z růžového, černě žíhaného mramoru, na protilehlé straně dřevěná socha Panny Marie Lurdské stojící na podstavci ze stejného kamene, dále barevná vitráž s postavami klečících andělů a v hlavním oltáři relikvie svaté Florentiny,[5] svatého Aureilia a svatého Inocence. Autorem malířské výzdoby včetně oltářní malby „Příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu“ byl akademický malíř Jano Köhler. Byl také autorem mozaik s anděly uctívajícími monstranci na postranních stěnách kostela. Köhlerovu fresku nad oltářem restauroval v roce 1993 akademický malíř a restaurátor František Sysel. Mozaiky po obou stranách hlavního vstupu restauroval v roce 1999 Jaromír Hanzelka.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-01-25]. Identifikátor záznamu 1000126139 : kostel sv Petra a Pavla. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Bohoslužby
  3. KROMERIZ.CZ Průvodce městem a regionem
  4. PERŮTKA, Marek (editor). Umělecké památky Kroměříže – průvodce. Kroměříž: Město Kroměříž, 2015. 176 s. ISBN 978-80-260-5248-7. 
  5. Svatá Florentina

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]