Hubert Gessner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hubert Gessner
Hubert Gessner
Hubert Gessner
Narození 20. říjen 1871
Valašské Klobouky, Morava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí únor 1943 (ve věku 71 let)
Vídeň, Nacistické NěmeckoNacistické Německo Nacistické Německo
Vzdělání Akademie výtvarných umění Vídeň
Alma mater Akademie výtvarných umění ve Vídni
Povolání architekt
Příbuzní Franz Gessner - bratr
Hnutí secese, moderna
Významná díla

Reumann-Hof, Karl-Seitz-Hof, Vídeň

Zemský léčebný ústav císaře Františka Josefa I., dnes Psychiatrická nemocnice v Kroměříži
Ovlivněný Otto Wagner
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hubert Gessner (20. říjen 1871 Valašské Klobouky[1]únor 1943 Vídeň[2]) byl rakouský architekt působící i na českém území.

Život[editovat | editovat zdroj]

V letech 1885-1889 vystudoval německou průmyslovou školu v Brně a poté v letech 1894-1898 vídeňskou akademii výtvarných umění u profesora Otto Wagnera. Po absolutoriu mezi lety 1898 a 1899 pracoval ve Wagnerově ateliéru. Mezi lety 1907 a 1912 spolupracoval především se svým bratrem Franzem Gessnerem. Po skončení první světové války se stal vedoucím architektem pro bytovou výstavbu ve Vídni. V této době vznikly podle jeho návrhu Karl-Seitz-Hof a Reumannhof. Po anšlusu Rakouska v roce 1938 dostal zákaz činnosti a zemřel během druhé světové války.

Byl pohřben 5. února 1943 na vídeňském hřbitově Neustifter Friedhof.[2]

Funkce a členství[editovat | editovat zdroj]

  • Čestný člen Komory architektů (od 1923)
  • Viceprezident Sdružení rakouských architektů

Realizace[editovat | editovat zdroj]

Bývalá Obchodní komora, Hradec Králové, dnes sídlo děkanátu pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové
Hornův dům, Vlašské Klobouky
Reumannhof, Vídeň
Psychiatrická léčebna, Kroměříž

Řada staveb ve výčtu vznikla ve spolupráci s bratrem Franzem.

  • 1896 Bratmannova vila, Valašské Klobouky, Smetanova 116[3]
  • 1896–1897 Obchodní a živnostenská komora, Hradec Králové, č.p. 331, náměstí Svobody 2, dnes sídlo děkanátu pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové, spolupráce Otokar Bém
  • 1897 Obytný a obchodní dům Josefa Horného ("Hornův dům"), Valašské Klobouky, čp. 189, Masarykovo náměstí, spolupráce Otokar Bém[3]
  • 1899 Budova spořitelny v Černovicích (dnes Ukrajina)
  • 1900/1901 Budova muzea v Černovicích
  • 1900 Přístavba Hotelu Werner v Brně, dnes Grandhotel. Vyzdobeno freskou Paridova soudu.[4]
  • 1901 Dělnický dům "Favoriten", Vídeň 10, Laxenburger Straße 8–10
  • 1901-1903 nájemní dům, Vídeň 5, Rechte Wienzeile 68 / Steggasse 1[5]
  • 1903 Obchodní a nájemní dům bratří Skasiků, Opava, Hrnčířská 17, spolu s bratrem Franzem, v letech 1946-1947 přestavěno Oldřichem Liskou[3]
  • 1903-1904 Okresní nemocenská pokladna, Brno-Zábrdovice, Milady Horákové 26-28 - dnes nájemní dům[3]
  • 1904 Okresní zdravotní pojišťovna ve Floridsdorfu, Vídeň, Holzmeistergasse 9
  • 1905 Hotel Slezský dvůr v Opavě
  • 1905 Městské lázně v Brně
  • 1905 Sanatorium v Brně
  • 1905-1907 vydavatelství a tiskárna "Vorwärts", Vídeň 5, Rechte Wienzeile 97, spolu s bratrem Franzem Gessnerem[5]
  • 1904-1908 Moravská zemská léčebna císaře Františka Josefa I., Kroměříž, Havlíčkova 50, včetně ústavního kostela svatého Cyrila a Metoděje[3]
  • 1906 Hotel Heinrichshof, Nový Jičín, Lidická 4, spolu s bratrem Franzem[3]
  • 1908 Villa Gessner, Vídeň 18, Sternwartestrasse 70, spolu s bratrem Franzem[5]
  • 1910-1911 Liberecká dělnická pekárna, Liberec III - Jeřáb, č.p. 622, Hanychovská ul. 1, 2, spolu s Franzem Gessnerem. Projekt: 1910, realizace: 1911 pro Reichenberger Arbeiterbäckerei GmbH. Areál byl v roce 1919 doplněn dalšími budovami podle projektu Julia Richtera. V roce 1934 dále upravil Josef Zeppter. Provoz pekárny ukončen v roce 1992, nyní jiné využití.[6] Objekt je zapsanou kulturní památkou s číslem 21331/5-4170.[7]
  • 1912, 1917-1918 Mlýn a pekárna Odkolek, Praha 9, Ke Klíčovu 1[8]
  • 1920-1921 Bytový dům zaměstnanců Odkolkových mlýnů, č. p. 300, Praha 9-Vysočany, Pod Pekárnami 17, spoluautor Victor Kafka, autorství není jisté
  • 1924-1926 Reumann-Hof, Vídeň 5, Margaretengürtel 100–110 - blok s 480 byty, ateliéry, obchody, centrální prádelnou a mateřskou školou[5]
  • 1926-1927 Karl-Seitz-Hof, Vídeň 21, Jedleseer Strasse 66-94 - monumentální "lidový bytový palác" (Volkswohnpalast) s 1 173 byty, pojmenovaný po prvním rakouském prezidentovi, Karlu Seitzovi[5]
  • 1929-1931 Augartenský most (Augartenbrücke) přes Donaukanal, Vídeň[5]

a řada dalších

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hubert Gessner na německé Wikipedii.

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b Oznámení úmrtí a pohřbu (německy). Völkischer Beobachter. 14. 2. 1943, s. 3. Dostupné online. 
  3. a b c d e f KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. 
  4. Encyklopedie Brna
  5. a b c d e f Architecture in Vienna, Vídeň : Georg Prachner Verlag, 1990, ISBN 3-85367-050-4
  6. BERAN, Lukáš; VALCHÁŘOVÁ, Vladislava. Industriál Libereckého kraje : technické památky a průmyslová architektura. Praha: ČVUT, Výzkumné centrum průmyslového dědictví, 2007. 281 s. ISBN 978-80-01-03798-0. Kapitola heslo Dělnická pekárna, s. 120. 
  7. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-09]. Identifikátor záznamu 132210 : pekárna. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  8. Pražský industriál, editoři: Lukáš Beran, Vladislava Valchářová, Praha : ČVUT, Výzkumné centrum průmyslového dědictví, 2007, str. 180-181, ISBN 80-01-03586-7 (2. vydání)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]