Kaple svatého Josefa (Kyjov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kaple sv. Josefa
Kaple sv. Josefa v Kyjově
Kaple sv. Josefa v Kyjově
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Kaple sv. Josefa
Kaple sv. Josefa
Základní informace
Církev římskokatolická církev
Architektonický popis
Stavební sloh klasicismus
Typ stavby kaple
Výstavba 1831–1832
Specifikace
Umístění oltáře východ
Odkazy
Kód památky 29146/7-2296 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaple svatého Josefa (někdy nazývaná Kaple svatého Josefa dělníka) je římskokatolická klasicistní stavba v Kyjově z let 1831–1832. Byla postavena na místě bývalého farního kostela sv. Martina na kopci vysokém 200 m n. m. s výhledem na centrum města. Kaple je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na místě stával románský farní kostel sv. Martina z roku 1180, který byl během Josefínských reforem odsvěcen a roku 1786 přeměněn na vojenské skladiště. Farním kostelem se stal bývalý kapucínský kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje na hlavním kyjovském náměstí. Zrušený kostel sv. Martina v roce 1807 vyhořel. Ze zbylého materiálu byla v letech 1831–1832 na jeho místě postavena hřbitovní kaple. Na výstavbu odkázal 3 000 zlatých Josef Urban z čp. 59. Na svátek sv. Josefa, 19. března 1833, byla kaple vysvěcena.

Kaple měla původně jeden hlavní oltář. V roce 1963 sem byl přenesen i barokní oltář sv. Dominika ze zrušené špitální kaple bývalého chudobince Dominika Jurovského na Jungmannově ulici. Rekonstrukce proběhly v letech 1962 a 1995.

V podlaze kaple je kamenná deska s nápisem Dům věčnosti vzácného magistrátu a faráře, která kryje vstup do hrobky. V okolí kaple byl hřbitov obehnaný zdí, kam se pochovávalo do konce roku 1949. V roce 1972 byl hřbitov zrušen úplně. Dnes je zde malý park na ploše asi 0,9 ha a u zdi kaple zůstalo jen šest původních hrobů kyjovských osobností. V prvním je pochován kyjovský měšťan Karel Půrek (1817–1880).[2] Vedle je hrobka stavitelských rodin Paternů, Sonevendů a Polášků, ve které je pohřbeno asi 16 osob, z nichž poslední byla pochována v roce 2007. Další hrob patří prvnímu řediteli kyjovského gymnázia Josefu Klvaňovi (1857–1919) a jeho manželce Růženě (1861–1901).[3][4] V sousedství je hrob Františka Tauchmana (1874–1944), třetího ředitele místního gymnázia a kyjovského starosty v letech 1924–1932 a jeho rodiny. Pátý hrob patří řediteli kyjovské měšťanské školy Františku Václavíkovi (1868–1949) a jeho rodině. V posledním je pohřben kyjovský starosta a lékař Severin Joklík (1857–1915) s manželkou Aloisií (1866–1919).[5][6] V roce 2013 byl v parku odhalen pomník padlým ve světových válkách.

Zvonice[editovat | editovat zdroj]

Nápis nad vchodem do kaple z roku 1692

Starý kostel sv. Martina vyhořel několikrát, mimo jiné i v letech 1679 a 1683. V roce 1692 byla proto znovu vystavěna 27 metrů vysoká věž, která se dochovala dosud a byla přičleněna k nové kapli. Protože současný farní kostel na náměstí nemá zvonici, slouží tato věž i jako farní zvonice. 16. května 1917 byly při rekvizici odevzdány a rozbity dva největší zvony, 5. října byl odevzdán i poslední, vážící 4,3 q a odlitý v roce 1862.

Roku 1969 byly za faráře Josefa Moštěka do věže pořízeny tři nové zvony a 24. května 1970 byly vysvěceny. Největší zvon o váze 11 q a průměru 122 cm je zasvěcen sv. Cyrilu a Metoději a naladěn je na tón E1. Zvon sv. Václava váží 4,5 q a s průměrem 90 cm je naladěn na tón A1. Poslední zvon Panny Marie váží 2,5 q, průměr má 75 cm a naladěn je na tón C2. Tyto zvony odlil zvonař Franz Schilling v německé Apoldě v rodinné zvonařské firmě, která vyráběla zvony od roku 1722. O patro výše je umístěn umíráček zasvěcený sv. Martinovi a sv. Mikuláši o váze 70 kg odlitý roku 1817 v Brně.

U dřevěného schodiště v prvním patře věže je pamětní deska s českoněmeckým textem, připomínající návštěvu olomouckého arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberku 24. září 1862. Nad vchodem do kaple je vytesán nápis z roku 1692 s textem: 1692 CHRAM PANE PRZYSTAVEN ZA REGIROWANI CISARZE RZIMSKIHO LEOPOLDA I - PODKOMORZIHO PANA IANA MAX KOBILKY Z KOBILIHO NAKLADEM OBECNIM. MAGISTRAT BIL PRIM CI M BERAVNSKY - I PODIVINSKI - M PIWODA - I LVROWSKI - M STILER - I MVCHNICKY - W BOVCHAL - M FIALA - W SKRLA - N ZDIANSKY - MAHEIN - I BARTELOT - RICH M - DA- PO.[p 1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Volný překlad: 1692 Chrám Páně přistavěn za panování římského císaře Leopolda I., podkomořího pana Jana Max Kobilky z Kobilího (Jan Maxmilián Kobylka z Schönwiesen) nákladem obecním. Magistrát byl: primátor Berounský (Jiří Berounský, primátor v letech 1677–1693), J. Podivínský, M. Pivoda, J. Lurovský (Jurovský), M. Stiler, J. Muchnický, W. Bouchal, M. Fiala, W. Škrla, N. Ždánský, Mahein, J. Bartelot, Rich...

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-06-30]. Identifikátor záznamu 140502 : kaple sv. Josefa/sv. Martina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Záznam úmrtí v matrice
  3. Záznam úmrtí v matrice
  4. Záznam úmrtí v matrice
  5. Záznam úmrtí v matrice
  6. Záznam úmrtí v matrice

Literatura[editovat | editovat zdroj]