Kaple svatého Josefa (Kyjov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kaple sv. Josefa
Kaple sv. Josefa v Kyjově
Kaple sv. Josefa v Kyjově
Místo
StátČeskoČesko Česko
Souřadnice
Kaple sv. Josefa
Kaple sv. Josefa
Základní informace
Církevřímskokatolická církev
Architektonický popis
Stavební slohklasicismus
Typ stavbykaple
Výstavba1831–1832
Specifikace
Umístění oltářevýchod
Další informace
Kód památky29146/7-2296 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaple svatého Josefa (někdy nazývaná Kaple svatého Josefa dělníka) je římskokatolická klasicistní stavba v Kyjově z let 1831–1832. Byla postavena na místě bývalého farního kostela sv. Martina na kopci vysokém 200 m n. m. s výhledem na centrum města. Kaple je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na místě stával románský farní kostel sv. Martina z roku 1180, který byl během Josefínských reforem odsvěcen a roku 1786 přeměněn na vojenské skladiště. Farním kostelem se stal bývalý kapucínský kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje na hlavním kyjovském náměstí. Zrušený kostel sv. Martina v roce 1807 vyhořel. Ze zbylého materiálu byla v letech 1831–1832 na jeho místě postavena hřbitovní kaple. Na výstavbu odkázal 3 000 zlatých Josef Urban z čp. 59. Na svátek sv. Josefa, 19. března 1833, byla kaple vysvěcena.

Kaple měla původně jeden hlavní oltář. V roce 1963 sem byl přenesen i barokní oltář sv. Dominika ze zrušené špitální kaple bývalého chudobince Dominika Jurovského na Jungmannově ulici. Rekonstrukce proběhly v letech 1962 a 1995.

V podlaze kaple je kamenná deska s nápisem Dům věčnosti vzácného magistrátu a faráře, která kryje vstup do hrobky. V okolí kaple byl hřbitov obehnaný zdí, kam se pochovávalo do konce roku 1949. V roce 1972 byl hřbitov zrušen úplně. Dnes je zde malý park na ploše asi 0,9 ha a u zdi kaple zůstalo jen šest původních hrobů kyjovských osobností. V prvním je pochován kyjovský měšťan Karel Půrek (1817–1880).[2] Vedle je hrobka stavitelských rodin Paternů, Sonevendů a Polášků, ve které je pohřbeno asi 16 osob, z nichž poslední byla pochována v roce 2007. Další hrob patří prvnímu řediteli kyjovského gymnázia Josefu Klvaňovi (1857–1919) a jeho manželce Růženě (1861–1901).[3][4] V sousedství je hrob Františka Tauchmana (1874–1944), třetího ředitele místního gymnázia a kyjovského starosty v letech 1924–1932 a jeho rodiny. Pátý hrob patří řediteli kyjovské měšťanské školy Františku Václavíkovi (1868–1949) a jeho rodině. V posledním je pohřben kyjovský starosta a lékař Severin Joklík (1857–1915) s manželkou Aloisií (1866–1919).[5][6] V roce 2013 byl v parku odhalen pomník padlým ve světových válkách.

Zvonice[editovat | editovat zdroj]

Nápis nad vchodem do kaple z roku 1692

Starý kostel sv. Martina vyhořel několikrát, mimo jiné i v letech 1679 a 1683. V roce 1692 byla proto znovu vystavěna 27 metrů vysoká věž, která se dochovala dosud a byla přičleněna k nové kapli. Protože současný farní kostel na náměstí nemá zvonici, slouží tato věž i jako farní zvonice. 16. května 1917 byly při rekvizici odevzdány a rozbity dva největší zvony, 5. října byl odevzdán i poslední, vážící 4,3 q a odlitý v roce 1862.

Roku 1969 byly za faráře Josefa Moštěka do věže pořízeny tři nové zvony a 24. května 1970 byly vysvěceny. Největší zvon o váze 11 q a průměru 122 cm je zasvěcen sv. Cyrilu a Metoději a naladěn je na tón E1. Zvon sv. Václava váží 4,5 q a s průměrem 90 cm je naladěn na tón A1. Poslední zvon Panny Marie váží 2,5 q, průměr má 75 cm a naladěn je na tón C2. Tyto zvony odlil zvonař Franz Schilling v německé Apoldě v rodinné zvonařské firmě, která vyráběla zvony od roku 1722. O patro výše je umístěn umíráček zasvěcený sv. Martinovi a sv. Mikuláši o váze 70 kg odlitý roku 1817 v Brně.

U dřevěného schodiště v prvním patře věže je pamětní deska s českoněmeckým textem, připomínající návštěvu olomouckého arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberku 24. září 1862. Nad vchodem do kaple je vytesán nápis z roku 1692 s textem: 1692 CHRAM PANE PRZYSTAVEN ZA REGIROWANI CISARZE RZIMSKIHO LEOPOLDA I - PODKOMORZIHO PANA IANA MAX KOBILKY Z KOBILIHO NAKLADEM OBECNIM. MAGISTRAT BIL PRIM CI M BERAVNSKY - I PODIVINSKI - M PIWODA - I LVROWSKI - M STILER - I MVCHNICKY - W BOVCHAL - M FIALA - W SKRLA - N ZDIANSKY - MAHEIN - I BARTELOT - RICH M - DA- PO.[p 1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Volný překlad: 1692 Chrám Páně přistavěn za panování římského císaře Leopolda I., podkomořího pana Jana Max Kobilky z Kobilího (Jan Maxmilián Kobylka z Schönwiesen) nákladem obecním. Magistrát byl: primátor Berounský (Jiří Berounský, primátor v letech 1677–1693), J. Podivínský, M. Pivoda, J. Lurovský (Jurovský), M. Stiler, J. Muchnický, W. Bouchal, M. Fiala, W. Škrla, N. Ždánský, Mahein, J. Bartelot, Rich...

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-06-30]. Identifikátor záznamu 140502 : kaple sv. Josefa/sv. Martina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Záznam úmrtí v matrice
  3. Záznam úmrtí v matrice
  4. Záznam úmrtí v matrice
  5. Záznam úmrtí v matrice
  6. Záznam úmrtí v matrice

Literatura[editovat | editovat zdroj]