Bučovice (nádraží)
| Bučovice | |
|---|---|
 Nádraží v Bučovicích v srpnu 2023 | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Město | Bučovice |
| Souřadnice | 49°8′44,67″ s. š., 16°59′58,15″ v. d. |
  Bučovice | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 335059 |
| Trať | Vlárská dráha |
| Nadmořská výška | 220 m n. m. |
| V provozu od | 10. října 1887 |
| Zabezpečovací zařízení | elektromechanické vz. 5007 |
| Dopravní koleje | 4 |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 4 (4) |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | Autobusové nádraží před staniční budovou |
| Služby ve stanici |    |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bučovice jsou železniční stanice v jihozápadní části města Bučovice v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji nedaleko řeky Litavy. Leží na neelektrizované části dvoukolejné Vlárské dráhy. Nedaleko stanice se nachází také městské autobusové nádraží.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Stanice byla otevřena 10. října 1887 společností Českomoravská transverzální dráha (BMTB) na traťovém úseku z Brna do Kyjova, kde navázala na železnici z roku 1884 z Moravského Písku, kudy procházela trať podél řeky Moravy spojující Vídeň a Dolní Slezsko, původně budovaná a provozovaná firmou Oskar baron Lazarini z Grazu. BMTB usilovala o dostavbu traťového koridoru propojujícího již existující železnice v ose od západních Čech po Trenčianskou Teplou. Projekt byl završen 28. října 1888 prodloužením tzv. Vlárské dráhy směrem na Slovensko prostřednictvím Rakouské společnosti státní dráhy.
Po zestátnění StEG v roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.[1]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Ze stanice odbočuje několik vleček, dnes se už nepoužívají.[zdroj?] Rekonstrukce budovy železniční stanice a prostranství před ní proběhla okolo roku 2015. Nacházejí se zde čtyři jednostranná nástupiště, stanice je vybavena elektronickým informačním systémem pro cestující. K příchodu na nástupiště slouží přechody přes koleje. Dlouhodobě se počítá s rekonstrukcí a elektrizací Vlárské dráhy.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SEKERA, Pavel. Historie železničních tratí, elektronická databáze [online]. Rev. 2011 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bučovice na Wikimedia Commons - Zpráva o rekonstrukci traťového úseku (2018)
- Profil stanice na stránkách Českých drah
