Podhradní Lhota

Podhradní Lhota
Pohled na Podhradní Lhotu z vrchu Bašta
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
LAU 2 (obec)	CZ0721 588873
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností	Bystřice pod Hostýnem
Okres (LAU 1)	Kroměříž (CZ0721)
Kraj (NUTS 3)	Zlínský (CZ072)
Historická země	Morava
Zeměpisné souřadnice	49°25′15″ s. š., 17°47′42″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	475 (2021)
Rozloha	3,78 km²
Katastrální území	Podhradní Lhota
Nadmořská výška	386 m n. m.
PSČ	768 71
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Podhradní Lhota 150 76871 Rajnochovice starosta@podhradnilhota.cz
Starosta	Petr Horáček
Oficiální web: www.podhradnilhota.cz
Podhradní Lhota
Další údaje
Kód obce	588873
Kód části obce	123790
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Podhradní Lhota se nachází v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji. Leží stranou komunikace mezi Bystřicí pod Hostýnem a Valašským Meziříčím na úpatí Kelčského Javorníka, který je nejvyšším vrcholem Hostýnských vrchů. Žije zde 475 obyvatel. Rozprostírá se v místech, jimž před dlouhou řadou staletí vévodily dva starobylé hrady – Šaumburk (608 m n. m.) a Nový Šaumburk (530 m n. m.), nesprávně též nazývaný Zubříč.

Historie

První písemná zmínka o obci se objevuje roku 1271 v listinách olomouckého biskupa Bruna ze Šaumburku. Jak jméno Lhoty napovídá, souvisí její vznik s hradem Šaumburkem, z nějž se zachovaly jen nepatrné pozůstatky v podobě příkopů a zbytků hradeb. Dějiny regionu však sahají až do mladší doby kamenné, což dosvědčuje nález kamenného mlatu pod Šaumburkem. O hustém osídlení kraje svědčí nálezy z Kelčského Javorníka a blízkého okolí. Dochovala se také pravěká pazourková škrabadla, kamenná sekyrka z hadce a poškozený obuch. Cenný je nález bronzové sekyrky z konce doby bronzové blízko domu č. p. 68. Až s příchodem Slovanů v době železné byla zaznamenána u říčky Juhyně prvotní osada.

V období třicetileté války byla Podhradní Lhota v roce 1620 vypálena a vydrancována polskými vojsky, což dokládají záznamy o zpustlém mlýně v roce 1636. Krajem procházela vojska také v dalším století, například v roce 1708, kdy uherští Kuruci a později v roce 1742 Prusko pustošilo region směrem na Valašské Meziříčí.

Postupem času pokračovalo osídlování podél říčky Juhyně hluboko do lesů a přilehlých pasek. V roce 1721 vznikají Rajnochovice, zvané Zálhotí. Kostel Narození Panny Marie a sv. Anny dal postavit v letech 1716–1738 olomoucký kardinál Wolfgang Hannibal von Schrattenbach v místech pramene sv. Anny na úpatí Klínce, v okolí starého dřevěného kostelíka na nynějším hřbitově. Fara byla zbudována v jeho bezprostřední blízkosti a nesla název Farnost Podhradní Lhota až do roku 1974, kdy byla přejmenována na Farnost Rajnochovice.

Rozvoj obce utěšeně probíhal po roce 1918 za první republiky a byl zabrzděn teprve po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava 5. března 1939, kdy obec dostala oficiální německý název Burgsdorf a byla začleněna do okresu Hranice. Druhá světová válka způsobila obyvatelstvu hodně duchovního i hmotného strádání. Jména 7 obětí perzekuce a pronásledování jsou zaznamenána na památníku obětem obou světových válek. V závěru nacistické okupace působila v regionu partyzánská brigáda Jana Žižky (kapitán Jerry, vl. jménem Vladimír Krajčík). Obec byla osvobozena 7. května 1945 Rudou armádou.

Nastala nová éra v životě obce, ale po Únoru 1948 následoval nečekaný zlom; likvidace soukromých živností a kolektivizace zemědělství, dovršená založením JZD v roce 1958. Výrazem nespokojenosti velké části obyvatelstva s vývojem po roce 1948 se stal v tomto regionu třetí odboj, představovaný skupinou Hory Hostýnské. V tomto nelehkém období se snažil MNV o postupné zlepšovaní životních podmínek občanů, např. probíhaly akce ke zvelebení obce (budování kanalizace, bezprašné komunikace, dlážděné chodníky aj.). Došlo též k napojení vodovodního řadu na pramen zvaný Ščúrka v Kelčském Javorníku. Obecní spádový vodovod byl vybudován již v roce 1936. Velké úsilí si vyžádaly i nové stavby, a to prodejna Jednoty (1968), budova MNV (1970), areál Víceúčelového tělovýchovného zařízení (1982), adaptace bývalého hostince U Marků na kulturní jizbu a později na jídelnu pro důchodce (1983), Požární dům (1984). MNV se mimo jiné zasloužilo o úpravu veřejné zeleně, která byla vždy chloubou obce a poutala pozornost turistů a návštěvníků regionu.

K zásadním změnám v životě obyvatel přispěl Listopad 1989. Do čela obce bývá voleno v pravidelných intervalech zastupitelstvo obce vedené starostou. 12. dubna 1995 byla předána obci v reprezentačních prostorách Parlamentu ČR v Praze symbolika obce. Autorem znaku a vlajky obce je Miroslav Pavlů. Ten se ztotožnil s obsahovou stránkou staré obecní pečetě (1699) a převzal podobu hradu i do nového znaku obce. Kombinace červené a stříbrné barvy připomíná barvy olomouckého biskupství i kelčského panství. Vlajka obce je výsledkem heraldikova úsilí o zjednodušení znaku. Dominuje na něm pouze kopřivový list - rodový erb hrabat ze Šaumburku, který tak připomíná olomouckého biskupa Bruna jako zakladatele hradu nad Podhradní Lhotou a současně významného držitele kelčského panství.

Tradice a kultura

Obyvatelé obce dodržují tradici masopustního vodění medvěda a Anenské pouti. Každoročně se zde zastavuje též svatý Mikuláš se svou družinou. V kulturním domě se pravidelně konají plesy, např. Myslivecký či Tříkrálový.

V budově ZŠ z roku 1900 se nachází expozice sochařského a restaurátorského díla místního rodáka Oldřicha Drahotušského (1929–1994). Galerie byla otevřena v červenci 2003, soubor tvoří sochy, reliéfy a ukázka restaurátorské dokumentace.

Dále v obci působí Sbor dobrovolných hasičů, Myslivecké sdružení a TJ Sokol s oddílem šachu. Ten pravidelně pořádá bleskový turnaj s názvem Memorial Čeňka Kainera a Jana Velhudy. V roce 2009 proběhl již 28. ročník.

Obyvatelstvo

Struktura

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka sčítání lidu níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.

Místní části		1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Počet obyvatel	část Podhradní Lhota	504	508	467	468	491	511	547	530	582	552	538	515	533	512
Počet domů	část Podhradní Lhota	71	77	78	79	81	85	104	122	123	129	125	138	161	162

Vývoj počtu obyvatel

Data pocházejí z datové položky Wikidat

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Kroměříž#Podhradní Lhota.

• Nový Šaumburk (nesprávně zvaný Zubříč), zřícenina hradu přímo nad vesnicí
• Boží muka u silnice do Rajnochovic
• soška sv. Anny s letopočtem 1818 v lokalitě „Šraňky“
• kaplička Sedmibolestné Panny Marie – u domů č.p. 84 a 85 (19. století)
• přestavovaná budova fojtství (v současnosti hostinec U Novosadů) – náves obce

Příroda a turistika

Nový Šaumburk

Hostýnské vrchy jsou chráněny jako přírodní park. Jejich území pokrývá síť maloplošných rezervací a památek chránící zejména příklady zachovalých lesních porostů. Např. v rezervaci Kelčský Javorník se nachází původní pralesovitý porost horských bučin a javořin na suťovém svahu s karpatskou květenou. Vyskytují se zde také orchideje, které patří k nejvzácnějším rostlinám Hostýnských vrchů. Zdejší přírodu představuje několik naučných stezek a expozice Svatohostýnského muzea, které se nachází na Hostýně - významném poutním místě.

V lesích kolem Podhradní Lhoty najdete hojnost hub i lesní zvěře, celou oblastí Hostýnských vrchů vede řada značených cyklotras a nepříliš náročných turistických tras. Jsou pravidelným dějištěm zajímavých sportovních akcí. K nejznámějším patří bikemaraton Drásal nebo Rusavská padesátka, závod Rusavskými kotáry a Běh Terryho Foxe.

Během zimního období Hostýnské vrchy nabízejí oblíbená lyžařská střediska, jako Tesák a Troják. Novinkou je Hostýnská magistrála, která nabízí 52 km značených a upravovaných běžkařských tras.

V katastru obce se nachází 20 chat. Území Podhradní Lhoty bylo v 80. letech minulého století zahrnuto do zóny klidu. Okolní lesy jsou vyhledávány během celého roku turisty z ČR i zahraničí. K dispozici jsou jim místní zařízení, jako třeba hostinec U Novosadů, hospůdka Na Hasičárně, hotel Zubříč a jídelna důchodců, kde je možné objednat obědy telefonicky i pro jiné strávníky. Dále pak v Rajnochovicích hotel Polom, ubytovací hostinec Ve Dvoře a hostinec Na Hamrech. Asi 1,5 kilometrů po zelené turistické trase KČT od centra se v katastrálním území obce na trati Kojetín – Valašské Meziříčí nachází železniční zastávka Rajnochovice.

Významní rodáci

• František Gogela (1854–1922), kněz a botanik
• Oldřich Drahotušský (1929–1994), akademický sochař a restaurátor
• Alois Bučánek (1897–1945), akademický sochař
• Oldřich Einšpigel (1930–1978), knihovník Národní knihovny v pražském Klementinu a překladatel

Galerie

• 

  panoramatický snímek obce a blízkého okolí

• 

  cesta od stanice ČD Rajnochovice

• 

  Pamětní deska Františku Gogelovi na budově fary v Rajnochovicích

• 

  Hrušeň planá zapsaná v Seznamu památných stromů v okrese Kroměříž

• 

  Boží muka u silnice do Rajnochovic

Panorama obce Podhradní Lhota

Odkazy

Související články

• Římskokatolická farnost Rajnochovice

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Podhradní Lhota na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Lhota v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Podhradní Lhota v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Šaumburk, obr ze 13. století se slavnou minulostí^{[nedostupný zdroj]}
• Hrad Zubříč zničili rakouští minéři^{[nedostupný zdroj]}
• oficiální web Svatohostýnského muzea
• Cyklotrasy a cyklomapy • Hostýnské a Vizovické vrchy
• Turistické trasy • Hostýnské a Vizovické vrchy

Autoritní data	NKC: ge130453