Podhradní Lhota
| Podhradní Lhota | |
 Pohled na Podhradní Lhotu z vrchu Bašta | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU (obec) | CZ0721 588873 |
| Kraj (NUTS 3) | Zlínský (CZ072) |
| Okres (LAU 1) | Kroměříž (CZ0721) |
| Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Bystřice pod Hostýnem |
| Historická země | Morava |
| Katastrální území | Podhradní Lhota |
| Katastrální výměra | 3,78 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 49°25′15″ s. š., 17°47′42″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 484 (2019)[1] |
| Nadmořská výška | 386 m n. m. |
| PSČ | 768 71 |
| Zákl. sídelní jednotky | 1 |
| Katastrální území | 1 |
| Adresa obecního úřadu |
Podhradní Lhota 150 76871 Rajnochovice |
| Starosta | Petr Horáček |
|
Oficiální web: www | |
| Email: starosta@podhradnilhota.cz | |
  Podhradní Lhota | |
| Geodata (OSM): OSM, WMF | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Podhradní Lhota se nachází v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji. Leží stranou komunikace mezi Bystřicí pod Hostýnem a Valašským Meziříčím na úpatí Kelčského Javorníka, který je nejvyšším vrcholem Hostýnských vrchů. Žije zde 484[1] obyvatel. Rozprostírá se v místech, jimž před dlouhou řadou staletí vévodily dva starobylé hrady – Šaumburk (608 m n. m.) a Nový Šaumburk (530 m n. m.), nesprávně též nazývaný Zubříč.[2][p 1]
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci se objevuje roku 1271 v listinách olomouckého biskupa Bruna ze Šaumburku.[3] Dějiny regionu však sahají až do mladší doby kamenné, což dosvědčuje nález kamenného mlatu pod Šaumburkem. O hustém osídlení kraje svědčí nálezy z Kelčského Javorníka a blízkého okolí. Dochovala se také pravěká pazourková škrabadla, kamenná sekyrka z hadce a poškozený obuch. Cenný je nález bronzové sekyrky z konce doby bronzové blízko domu č. p. 68. Až s příchodem Slovanů v době železné byla zaznamenána u říčky Juhyně prvotní osada.
V období třicetileté války byla Podhradní Lhota v roce 1620 vypálena a vydrancována polskými vojsky, což dokládají záznamy o zpustlém mlýně v roce 1636. Krajem procházela vojska také v dalším století, například v roce 1708, kdy uherští Kuruci a později v roce 1742 Prušáci pustošili region směrem na Valašské Meziříčí.
Postupem času pokračovalo osídlování podél říčky Juhyně hluboko do lesů a přilehlých pasek. V roce 1721 vznikají Rajnochovice, zvané Zálhotí. Kostel Narození Panny Marie a sv. Anny dal postavit v letech 1716–1738 olomoucký kardinál Wolfgang Hannibal von Schrattenbach v místech pramene sv. Anny na úpatí Klínce, v okolí starého dřevěného kostelíka na nynějším hřbitově. Fara byla zbudována v jeho bezprostřední blízkosti a nesla název Farnost Podhradní Lhota až do roku 1974, kdy byla přejmenována na Farnost Rajnochovice.
Rozvoj obce utěšeně probíhal po roce 1918 za první republiky a byl zabrzděn teprve po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava 5. března 1939, kdy obec dostala oficiální německý název Burgsdorf a byla začleněna do okresu Hranice. Druhá světová válka způsobila obyvatelstvu hodně duchovního i hmotného strádání. Jména 7 obětí perzekuce a pronásledování jsou zaznamenána na památníku obětem obou světových válek. V závěru nacistické okupace působila v regionu partyzánská brigáda Jana Žižky (kapitán Jerry, vl. jménem Vladimír Krajčík). Obec byla osvobozena 7. května 1945 Rudou armádou.
Nastala nová éra v životě obce, ale po Únoru 1948 následoval nečekaný zlom; likvidace soukromých živností a kolektivizace zemědělství, dovršená založením JZD v roce 1958. Výrazem nespokojenosti velké části obyvatelstva s vývojem po roce 1948 se stal v tomto regionu třetí odboj, představovaný skupinou Hory Hostýnské. V tomto nelehkém období se snažil MNV o postupné zlepšovaní životních podmínek občanů, např. probíhaly akce ke zvelebení obce (budování kanalizace, bezprašné komunikace, dlážděné chodníky aj.). Došlo též k napojení vodovodního řadu na pramen zvaný Ščúrka v Kelčském Javorníku. Obecní spádový vodovod byl vybudován již v roce 1936. Velké úsilí si vyžádaly i nové stavby, a to prodejna Jednoty (1968), budova MNV (1970), areál Víceúčelového tělovýchovného zařízení (1982), adaptace bývalého hostince U Marků na kulturní jizbu a později na jídelnu pro důchodce (1983), Požární dům (1984). MNV se mimo jiné zasloužilo o úpravu veřejné zeleně, která byla vždy chloubou obce a poutala pozornost turistů a návštěvníků regionu.
K zásadním změnám v životě obyvatel přispěl Listopad 1989. Do čela obce bývá voleno v pravidelných intervalech zastupitelstvo obce vedené starostou. 12. dubna 1995 byla předána obci v reprezentačních prostorách Parlamentu ČR v Praze symbolika obce. Autorem znaku a vlajky obce je Miroslav Pavlů. Ten se ztotožnil s obsahovou stránkou staré obecní pečetě (1699) a převzal podobu hradu i do nového znaku obce. Kombinace červené a stříbrné barvy připomíná barvy olomouckého biskupství i kelčského panství. Vlajka obce je výsledkem heraldikova úsilí o zjednodušení znaku. Dominuje na něm pouze kopřivový list - rodový erb hrabat ze Šaumburku, který tak připomíná olomouckého biskupa Bruna jako zakladatele hradu nad Podhradní Lhotou a současně významného držitele kelčského panství.[2]
Tradice a kultura[editovat | editovat zdroj]
Obyvatelé obce dodržují tradici masopustního vodění medvěda[4] a Anenské pouti. Každoročně se zde zastavuje též svatý Mikuláš se svou družinou.[5] V kulturním domě se pravidelně konají plesy, např. Myslivecký či Tříkrálový.[6]
V budově ZŠ z roku 1900 se nachází expozice sochařského a restaurátorského díla místního rodáka Oldřicha Drahotušského (1929–1994). Galerie byla otevřena v červenci 2003,[6] soubor tvoří sochy, reliéfy a ukázka restaurátorské dokumentace. [p 2]
Dále v obci působí Sbor dobrovolných hasičů, Myslivecké sdružení a TJ Sokol s oddílem šachu. Ten pravidelně pořádá bleskový turnaj s názvem Memorial Čeňka Kainera a Jana Velhudy. V roce 2009 proběhl již 28. ročník.[2]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Struktura[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka sčítání lidu níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[7]
| Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | část Podhradní Lhota | 504 | 508 | 467 | 468 | 491 | 511 | 547 | 530 | 582 | 552 | 538 | 515 | 533 | 512 |
| Počet domů | část Podhradní Lhota | 71 | 77 | 78 | 79 | 81 | 85 | 104 | 122 | 123 | 129 | 125 | 138 | 161 | 162 |
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Nový Šaumburk (nesprávně zvaný Zubříč), zřícenina hradu přímo nad vesnicí
- Boží muka u silnice do Rajnochovic
- soška sv. Anny s letopočtem 1818 v lokalitě „Šraňky“[6]
- kaplička Sedmibolestné Panny Marie – u domů č.p. 84 a 85 (19. století)[6]
- přestavovaná budova fojtství (v současnosti hostinec U Novosadů) – náves obce[2]
Příroda a turistika[editovat | editovat zdroj]
Hostýnské vrchy jsou chráněny jako přírodní park. Jejich území pokrývá síť maloplošných rezervací a památek chránící zejména příklady zachovalých lesních porostů. Např. v rezervaci Kelčský Javorník se nachází původní pralesovitý porost horských bučin a javořin na suťovém svahu s karpatskou květenou. Vyskytují se zde také orchideje, které patří k nejvzácnějším rostlinám Hostýnských vrchů. Zdejší přírodu představuje několik naučných stezek a expozice Svatohostýnského muzea, které se nachází na Hostýně - významném poutním místě.[8]
V lesích kolem Podhradní Lhoty najdete hojnost hub i lesní zvěře, celou oblastí Hostýnských vrchů vede řada značených cyklotras a nepříliš náročných turistických tras. Jsou pravidelným dějištěm zajímavých sportovních akcí. K nejznámějším patří bikemaraton Drásal nebo Rusavská padesátka, závod Rusavskými kotáry a Běh Terryho Foxe.[8]
Během zimního období Hostýnské vrchy nabízejí oblíbená lyžařská střediska, jako Tesák a Troják. Novinkou je Hostýnská magistrála, která nabízí 52 km značených a upravovaných běžkařských tras.[8]
V katastru obce se nachází 20 chat. Území Podhradní Lhoty bylo v 80. letech minulého století zahrnuto do zóny klidu. Okolní lesy jsou vyhledávány během celého roku turisty z ČR i zahraničí. K dispozici jsou jim místní zařízení, jako třeba hostinec U Novosadů, hospůdka Na Hasičárně, hotel Zubříč a jídelna důchodců, kde je možné objednat obědy telefonicky i pro jiné strávníky. Dále pak v Rajnochovicích hotel Polom, ubytovací hostinec Ve Dvoře a hostinec Na Hamrech.[2]
Asi 1,5 kilometrů po 
zelené turistické trase KČT od centra se v katastrálním území obce na trati Kojetín – Valašské Meziříčí nachází železniční zastávka Rajnochovice.
Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]
- František Gogela (1854–1922), kněz a botanik[6]
- Oldřich Drahotušský (1929–1994), akademický sochař a restaurátor[2]
- Alois Bučánek (1897–1945), akademický sochař[6]
- Oldřich Einšpigel (1930–1978), knihovník Národní knihovny v pražském Klementinu a překladatel[6]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
panoramatický snímek obce a blízkého okolí
cesta od stanice ČD Rajnochovice
Pamětní deska Františku Gogelovi na budově fary v Rajnochovicích
Hrušeň planá zapsaná v Seznamu památných stromů v okrese Kroměříž
Boží muka u silnice do Rajnochovic
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Podle dávno zaniklé vsi Zubřice ležící dříve pod vrchem Bašta, na němž byl postaven hrad.[2]
- ↑ Expozici díla Oldřicha Drahotušského si lze prohlédnou vždy na pouť sv. Anny (v sobotu a neděli). V jiném termínu je možné návštěvu předem dohodnout na tel. 573 391 273 a 573 391 155.[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
- ↑ a b c d e f g h Oficiální stránky obce Podhradní Lhota
- ↑ PSČ: Dnes vám představíme obec Podhradní Lhota
- ↑ NA VLASTNÍ KŮŽI - Jak se vodí ve Lhotě medvěd
- ↑ Mikuláš v Podhradní Lhotě
- ↑ a b c d e f g Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, o. p. s. • Podhradní Lhota
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-12-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, o. p. s. • Hostýnské vrchy
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Podhradní Lhota ve Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR. Obec Podhradní Lhota v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
- Šaumburk, obr ze 13. století se slavnou minulostí
- Hrad Zubříč zničili rakouští minéři
- oficiální web Svatohostýnského muzea
- Cyklotrasy a cyklomapy • Hostýnské a Vizovické vrchy
- Turistické trasy • Hostýnské a Vizovické vrchy
