Podhradní Lhota

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Podhradní Lhota

Pohled na Podhradní Lhotu z vrchu Bašta
Znak obce Podhradní LhotaVlajka obce Podhradní Lhota
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0721 588873
Kraj (NUTS 3) Zlínský (CZ072)
Okres (LAU 1) Kroměříž (CZ0721)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Bystřice pod Hostýnem
Historická země Morava
Katastrální území Podhradní Lhota
Katastrální výměra 3,78 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 491 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 386 m n. m.
PSČ 768 71
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Podhradní Lhota 150
76871 Rajnochovice
Starosta Petr Horáček
Oficiální web: www.podhradnilhota.cz
Email: starosta@podhradnilhota.cz
Podhradní Lhota
Red pog.svg
Podhradní Lhota
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Podhradní Lhota se nachází v okrese Kroměříž, kraj Zlínský. Leží stranou komunikace mezi Bystřicí pod Hostýnem a Valašským Meziříčím na úpatí Kelčského Javorníka, který je nejvyšším vrcholem Hostýnských vrchů. Rozprostírá se v místech, jimž před dlouhou řadou staletí vévodily dva starobylé hrady - Šaumburk (608 m n.m.) a Nový Šaumburk (530 m n.m.), nesprávně též nazývaný Zubříč.[2] [p 1]

Ke dni 1. 1. 2013 zde bylo k trvalému pobytu přihlášeno 501 obyvatel, z toho 262 mužů a 239 žen.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci se objevuje roku 1271 v listinách olomouckého biskupa Bruna ze Šaumburku.[4] Dějiny regionu však sahají až do mladší doby kamenné, což dosvědčuje nález kamenného mlatu pod Šaumburkem. O hustém osídlení kraje svědčí nálezy z Kelčského Javorníka a blízkého okolí. Dochovala se také pravěká pazourková škrabadla, kamenná sekyrka z hadce a poškozený obuch. Cenný je nález bronzové sekyrky z konce doby bronzové blízko domu č. p. 68. Až s příchodem Slovanů v době železné byla zaznamenána u říčky Juhyně prvotní osada.

V období třicetileté války byla Podhradní Lhota v roce 1620 vypálena a vydrancována polskými vojsky, což dokládají záznamy o zpustlém mlýně v roce 1636. Krajem procházela vojska také v dalším století, například v roce 1708, kdy uherští Kuruci a později v roce 1742 Prušáci pustošili region směrem na Valašské Meziříčí.

Postupem času pokračovalo osídlování podél říčky Juhyně hluboko do lesů a přilehlých pasek. V roce 1721 vznikají Rajnochovice, zvané Zálhotí. Kostel Narození Panny Marie a sv. Anny dal postavit v letech 17161738 olomoucký kardinál Wolfgang Hannibal von Schrattenbach v místech pramene sv. Anny na úpatí Klínce, v okolí starého dřevěného kostelíka na nynějším hřbitově. Fara byla zbudována v jeho bezprostřední blízkosti a nesla název Farnost Podhradní Lhota až do roku 1974, kdy byla přejmenována na Farnost Rajnochovice.

Rozvoj obce utěšeně probíhal po roce 1918 za první republiky a byl zabrzděn teprve po vyhlášení protektorátu Čechy a Morava 5. března 1939, kdy obec dostala oficiální německý název Burgsdorf a byla začleněna do okresu Hranice. Druhá světová válka způsobila obyvatelstvu hodně duchovního i hmotného strádání. Jména 7 obětí perzekuce a pronásledování jsou zaznamenána na památníku obětem obou světových válek. V závěru nacistické okupace působila v regionu partyzánská brigáda Jana Žižky (kapitán Jerry - vl. jménem Vladimír Krajčík). Obec byla osvobozena 7. 5. 1945 Rudou armádou.

Nastala nová éra v životě obce, ale po Únoru 1948 následoval nečekaný zlom; likvidace soukromých živností a kolektivizace zemědělství, dovršená založením JZD v roce 1958. Výrazem nespokojenosti velké části obyvatelstva s vývojem po roce 1948 se stal v našem regionu třetí odboj, představovaný skupinou Hory Hostýnské. V tomto nelehkém období se snažil MNV o postupné zlepšovaní životních podmínek občanů, např. probíhaly akce ke zvelebení obce (budování kanalizace, bezprašné komunikace, dlážděné chodníky aj.). Došlo též k napojení vodovodního řadu na pramen zvaný Ščúrka v Kelčském Javorníku. Obecní spádový vodovod byl vybudován již v roce 1936. Velké úsilí si vyžádaly i nové stavby, a to prodejna Jednoty (1968), budova MNV (1970), areál Víceúčelového tělovýchovného zařízení (1982), adaptace bývalého hostince U Marků na kulturní jizbu a později na jídelnu pro důchodce (1983), Požární dům (1984). MNV se mimo jiné zasloužilo o úpravu veřejné zeleně, která byla vždy chloubou obce a poutala pozornost turistů a návštěvníků regionu.

K zásadním změnám v životě obyvatel přispěl Listopad 1989. Do čela obce bývá voleno v pravidelných intervalech zastupitelstvo obce vedené starostou. 12. dubna 1995 byla předána obci v reprezentačních prostorách parlamentu ČR v Praze symbolika obce. Autorem znaku a praporu obce je Miroslav Pavlů. Ten se ztotožnil s obsahovou stránkou staré obecní pečetě (1699) a převzal podobu hradu i do nového znaku obce. Kombinace červené a stříbrné barvy připomíná barvy olomouckého biskupství i kelčského panství. Prapor obce je výsledkem heraldikova úsilí o zjednodušení znaku. Dominuje na něm pouze kopřivový list - rodový znak hrabat ze Šaumburku, který tak připomíná olomouckého biskupa Bruna jako zakladatele hradu nad Podhradní Lhotou a současně významného držitele kelčského panství.[2]

Panorama obce Podhradní Lhota.
Panorama obce Podhradní Lhota.

Tradice a kultura[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelé obce dodržují tradici masopustního vodění medvěda [5] a Anenské pouti. Každoročně se zde zastavuje též svatý Mikuláš se svou družinou.[6] V kulturním domě se pravidelně konají plesy, např. Myslivecký či Tříkrálový.[7]

V budově ZŠ z r. 1900 se nachází expozice sochařského a restaurátorského díla místního rodáka Oldřicha Drahotušského (19291994). Galerie byla otevřena v červenci 2003,[7] soubor tvoří sochy, reliéfy a ukázka restaurátorské dokumentace. [p 2]

Dále v obci působí Sbor dobrovolných hasičů, Myslivecké sdružení a TJ Sokol s oddílem šachu. Ten pravidelně pořádá bleskový turnaj s názvem Memorial Čeňka Kainera a Jana Velhudy. V roce 2009 proběhl již 28. ročník.[2]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[8]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Podhradní Lhota 504 508 467 468 491 511 547 530 582 552 538 515 533 512
Počet domů část Podhradní Lhota 71 77 78 79 81 85 104 122 123 129 125 138 161 162

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Příroda a turistika[editovat | editovat zdroj]

lokalita hradu Šaumburk

Hostýnské vrchy jsou chráněny jako přírodní park. Jejich území pokrývá síť maloplošných rezervací a památek chránící zejména příklady zachovalých lesních porostů. Např. v rezervaci Kelčský Javorník najdete původní pralesovitý porost horských bučin a javořin na suťovém svahu s karpatskou květenou. Vyskytují se zde také orchideje, které patří k nejvzácnějším rostlinám Hostýnských vrchů. Zdejší přírodu představuje několik naučných stezek a expozice Svatohostýnského muzea, které se nachází na Hostýně - významném poutním místě.[9]

V lesích kolem Podhradní Lhoty najdete hojnost hub i lesní zvěře, celou oblastí Hostýnských vrchů vede řada značených cyklotras a nepříliš náročných turistických tras. Jsou pravidelným dějištěm zajímavých sportovních akcí. K nejznámějším patří bikemaraton Drásal nebo Rusavská padesátka, závod Rusavskými kotáry a Běh Terryho Foxe.[9]

Během zimního období Hostýnské vrchy nabízejí oblíbená lyžařská střediska, jako Tesák a Troják. Novinkou je Hostýnská magistrála, která nabízí 52 km značených a upravovaných běžkařských tras.[9]

V katastru obce se nachází 20 chat. Území Podhradní Lhoty bylo v 80. letech minulého století zahrnuto do zóny klidu. Okolní lesy jsou vyhledávány během celého roku turisty z ČR i zahraničí. K dispozici jsou jim místní zařízení, jako třeba hostinec U Novosadů, hospůdka Na Hasičárně, hotel Zubříč a jídelna důchodců, kde je možné objednat obědy telefonicky i pro jiné strávníky. Dále pak v Rajnochovicích hotel Polom, ubytovací hostinec Ve Dvoře a hostinec Na Hamrech[2]

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Podle dávno zaniklé vsi Zubřice ležící dříve pod vrchem Bašta, na němž byl postaven hrad.[2]
  2. Expozici díla Oldřicha Drahotušského si lze prohlédnou vždy na pouť sv. Anny (v sobotu a neděli). V jiném termínu je možné návštěvu předem dohodnout na tel. 573 391 273 a 573 391 155.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. a b c d e f g h Oficiální stránky obce Podhradní Lhota
  3. Počet obyvatel v obcích k 1. 1. 2013 - Český statistický úřad
  4. PSČ: Dnes vám představíme obec Podhradní Lhota
  5. NA VLASTNÍ KŮŽI - Jak se vodí ve Lhotě medvěd
  6. Mikuláš v Podhradní Lhotě
  7. a b c d e f g Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, o. p. s. • Podhradní Lhota
  8. Podhradní Lhota [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21, [cit. 2017-01-30]. Dostupné online.  
  9. a b c Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, o. p. s. • Hostýnské vrchy

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]