Podhradní Lhota
| Podhradní Lhota | |
|---|---|
Pohled na Podhradní Lhotu z vrchu Bašta |
|
|
|
|
| status: | obec |
| LAU 2 (obec): | CZ0721 588873 |
| kraj (NUTS 3): | Zlínský (CZ072) |
| okres (LAU 1): | Kroměříž (CZ0721) |
| obec s rozšířenou působností: | Bystřice pod Hostýnem |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Morava |
| katastrální území: | Podhradní Lhota |
| katastrální výměra: | 3,78 km² |
| počet obyvatel: | 488 (2016)[1] (e) |
| zeměpisné souřadnice: | 49°25′15″ s. š., 17°47′42″ v. d. |
| nadmořská výška: | 386 m n. m. |
| PSČ: | 768 71 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Podhradní Lhota 150 76871 Rajnochovice |
| starosta / starostka: | Petr Horáček |
| Oficiální web: www E-mail: starosta@podhradnilhota.cz |
|
| Zdroje k infoboxu a částem obce | |
 multimediální obsah na Commons |
|
Obec Podhradní Lhota se nachází v okrese Kroměříž, kraj Zlínský. Leží stranou komunikace mezi Bystřicí pod Hostýnem a Valašským Meziříčím na úpatí Kelčského Javorníka, který je nejvyšším vrcholem Hostýnských vrchů. Rozprostírá se v místech, jimž před dlouhou řadou staletí vévodily dva starobylé hrady - Šaumburk (608 m n.m.) a Nový Šaumburk (530 m n.m.), nesprávně též nazývaný Zubříč.[2] [p 1]
Ke dni 1. 1. 2013 zde bylo k trvalému pobytu přihlášeno 501 obyvatel, z toho 262 mužů a 239 žen.[3]
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci se objevuje roku 1271 v listinách olomouckého biskupa Bruna ze Šaumburku.[4] Dějiny regionu však sahají až do mladší doby kamenné, což dosvědčuje nález kamenného mlatu pod Šaumburkem. O hustém osídlení kraje svědčí nálezy z Kelčského Javorníka a blízkého okolí. Dochovala se také pravěká pazourková škrabadla, kamenná sekyrka z hadce a poškozený obuch. Cenný je nález bronzové sekyrky z konce doby bronzové blízko domu č. p. 68. Až s příchodem Slovanů v době železné byla zaznamenána u říčky Juhyně prvotní osada.
V období třicetileté války byla Podhradní Lhota v roce 1620 vypálena a vydrancována polskými vojsky, což dokládají záznamy o zpustlém mlýně v roce 1636. Krajem procházela vojska také v dalším století, například v roce 1708, kdy uherští Kuruci a později v roce 1742 Prušáci pustošili region směrem na Valašské Meziříčí.
Postupem času pokračovalo osídlování podél říčky Juhyně hluboko do lesů a přilehlých pasek. V roce 1721 vznikají Rajnochovice, zvané Zálhotí. Kostel Narození Panny Marie a sv. Anny dal postavit v letech 1716 – 1738 olomoucký kardinál Wolfgang Hannibal von Schrattenbach v místech pramene sv. Anny na úpatí Klínce, v okolí starého dřevěného kostelíka na nynějším hřbitově. Fara byla zbudována v jeho bezprostřední blízkosti a nesla název Farnost Podhradní Lhota až do roku 1974, kdy byla přejmenována na Farnost Rajnochovice.
Rozvoj obce utěšeně probíhal po roce 1918 za první republiky a byl zabrzděn teprve po vyhlášení protektorátu Čechy a Morava 5. března 1939, kdy obec dostala oficiální německý název Burgsdorf a byla začleněna do okresu Hranice. Druhá světová válka způsobila obyvatelstvu hodně duchovního i hmotného strádání. Jména 7 obětí perzekuce a pronásledování jsou zaznamenána na památníku obětem obou světových válek. V závěru nacistické okupace působila v regionu partyzánská brigáda Jana Žižky (kapitán Jerry - vl. jménem Vladimír Krajčík). Obec byla osvobozena 7. 5. 1945 Rudou armádou.
Nastala nová éra v životě obce, ale po Únoru 1948 následoval nečekaný zlom; likvidace soukromých živností a kolektivizace zemědělství, dovršená založením JZD v roce 1958. Výrazem nespokojenosti velké části obyvatelstva s vývojem po roce 1948 se stal v našem regionu třetí odboj, představovaný skupinou Hory Hostýnské. V tomto nelehkém období se snažil MNV o postupné zlepšovaní životních podmínek občanů, např. probíhaly akce ke zvelebení obce (budování kanalizace, bezprašné komunikace, dlážděné chodníky aj.). Došlo též k napojení vodovodního řadu na pramen zvaný Ščúrka v Kelčském Javorníku. Obecní spádový vodovod byl vybudován již v roce 1936. Velké úsilí si vyžádaly i nové stavby, a to prodejna Jednoty (1968), budova MNV (1970), areál Víceúčelového tělovýchovného zařízení (1982), adaptace bývalého hostince U Marků na kulturní jizbu a později na jídelnu pro důchodce (1983), Požární dům (1984). MNV se mimo jiné zasloužilo o úpravu veřejné zeleně, která byla vždy chloubou obce a poutala pozornost turistů a návštěvníků regionu.
K zásadním změnám v životě obyvatel přispěl Listopad 1989. Do čela obce bývá voleno v pravidelných intervalech zastupitelstvo obce vedené starostou. 12. dubna 1995 byla předána obci v reprezentačních prostorách parlamentu ČR v Praze symbolika obce. Autorem znaku a praporu obce je Miroslav Pavlů. Ten se ztotožnil s obsahovou stránkou staré obecní pečetě (1699) a převzal podobu hradu i do nového znaku obce. Kombinace červené a stříbrné barvy připomíná barvy olomouckého biskupství i kelčského panství. Prapor obce je výsledkem heraldikova úsilí o zjednodušení znaku. Dominuje na něm pouze kopřivový list - rodový znak hrabat ze Šaumburku, který tak připomíná olomouckého biskupa Bruna jako zakladatele hradu nad Podhradní Lhotou a současně významného držitele kelčského panství.[2]
Tradice a kultura[editovat | editovat zdroj]
Obyvatelé obce dodržují tradici masopustního vodění medvěda [5] a Anenské pouti. Každoročně se zde zastavuje též svatý Mikuláš se svou družinou.[6] V kulturním domě se pravidelně konají plesy, např. Myslivecký či Tříkrálový.[7]
V budově ZŠ z r. 1900 se nachází expozice sochařského a restaurátorského díla místního rodáka Oldřicha Drahotušského (1929 – 1994). Galerie byla otevřena v červenci 2003,[7] soubor tvoří sochy, reliéfy a ukázka restaurátorské dokumentace. [p 2]
Dále v obci působí Sbor dobrovolných hasičů, Myslivecké sdružení a TJ Sokol s oddílem šachu. Ten pravidelně pořádá bleskový turnaj s názvem Memorial Čeňka Kainera a Jana Velhudy. V roce 2009 proběhl již 28. ročník.[2]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Šaumburk, zřícenina hradu
- Nový Šaumburk (nesprávně zvaný Zubříč), zřícenina hradu přímo nad vesnicí
- Boží muka u silnice do Rajnochovic
- soška sv. Anny s letopočtem 1818 v lokalitě „Šraňky“ [7]
- kaplička Sedmibolestné Panny Marie • u domů č.p. 84 a 85 (19. století)[7]
- přestavovaná budova fojtství (v současnosti hostinec U Novosadů) • náves obce[2]
Příroda a turistika[editovat | editovat zdroj]
Hostýnské vrchy jsou chráněny jako přírodní park. Jejich území pokrývá síť maloplošných rezervací a památek chránící zejména příklady zachovalých lesních porostů. Např. v rezervaci Kelčský Javorník najdete původní pralesovitý porost horských bučin a javořin na suťovém svahu s karpatskou květenou. Vyskytují se zde také orchideje, které patří k nejvzácnějším rostlinám Hostýnských vrchů. Zdejší přírodu představuje několik naučných stezek a expozice Svatohostýnského muzea, které se nachází na Hostýně - významném poutním místě.[8]
V lesích kolem Podhradní Lhoty najdete hojnost hub i lesní zvěře, celou oblastí Hostýnských vrchů vede řada značených cyklotras a nepříliš náročných turistických tras. Jsou pravidelným dějištěm zajímavých sportovních akcí. K nejznámějším patří bikemaraton Drásal nebo Rusavská padesátka, závod Rusavskými kotáry a Běh Terryho Foxe.[8]
Během zimního období Hostýnské vrchy nabízejí oblíbená lyžařská střediska, jako Tesák a Troják. Novinkou je Hostýnská magistrála, která nabízí 52 km značených a upravovaných běžkařských tras.[8]
V katastru obce se nachází 20 chat. Území Podhradní Lhoty bylo v 80. letech minulého století zahrnuto do zóny klidu. Okolní lesy jsou vyhledávány během celého roku turisty z ČR i zahraničí. K dispozici jsou jim místní zařízení, jako třeba hostinec U Novosadů, hospůdka Na Hasičárně, hotel Zubříč a jídelna důchodců, kde je možné objednat obědy telefonicky i pro jiné strávníky. Dále pak v Rajnochovicích hotel Polom, ubytovací hostinec Ve Dvoře a hostinec Na Hamrech[2]
Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]
- František Gogela, kněz a botanik, 1854 – 1922[7]
- Oldřich Drahotušský, akademický sochař a restaurátor, 1929 – 1994[2]
- Alois Bučánek, akademický sochař, 1897 – 1945[7]
- Oldřich Einšpigel, knihovník Národní knihovny v Pražském Klementinu a překladatel, 1930 – 1978[7]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
panoramatický snímek obce a blízkého okolí
-
cesta od stanice ČD Rajnochovice
-
Pamětní deska Františku Gogelovi na budově fary v Rajnochovicích
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Podle dávno zaniklé vsi Zubřice ležící dříve pod vrchem Bašta, na němž byl postaven hrad.[2]
- ↑ Expozici díla Oldřicha Drahotušského si lze prohlédnou vždy na pouť sv. Anny (v sobotu a neděli). V jiném termínu je možné návštěvu předem dohodnout na tel. 573 391 273 a 573 391 155.[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]
- ↑ a b c d e f g h Oficiální stránky obce Podhradní Lhota
- ↑ Počet obyvatel v obcích k 1. 1. 2013 - Český statistický úřad
- ↑ PSČ: Dnes vám představíme obec Podhradní Lhota
- ↑ NA VLASTNÍ KŮŽI - Jak se vodí ve Lhotě medvěd
- ↑ Mikuláš v Podhradní Lhotě
- ↑ a b c d e f g Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, o. p. s. • Podhradní Lhota
- ↑ a b c Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, o. p. s. • Hostýnské vrchy
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Podhradní Lhota ve Wikimedia Commons- Šaumburk, obr ze 13. století se slavnou minulostí
- Hrad Zubříč zničili rakouští minéři
- oficiální web Svatohostýnského muzea
- Cyklotrasy a cyklomapy • Hostýnské a Vizovické vrchy
- Turistické trasy • Hostýnské a Vizovické vrchy
