Přeskočit na obsah

Míškovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Míškovice
Kostel sv. Antonína (2008)
Kostel sv. Antonína (2008)
Znak obce MíškoviceVlajka obce Míškovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecHolešov
Obec s rozšířenou působnostíHolešov
(správní obvod)
OkresKroměříž
KrajZlínský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel716 (2025)[1]
Rozloha7,18 km²[2]
Katastrální územíMíškovice
Nadmořská výška228 m n. m.
PSČ768 52
Počet domů218 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduMíškovice 46
768 52 Míškovice u Holešova
ou@obecmiskovice.cz
StarostaJosef Polaštík
Oficiální webwww.obecmiskovice.cz
Míškovice
Míškovice
Další údaje
Kód obce588750
Kód části obce96164
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Míškovice jsou obec v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji. Leží zhruba sedm kilometrů jihozápadně od Holešova a deset kilometrů severozápadně od Zlína. Leží na severozápadním okraji Vizovické vrchoviny, v krajinné a etnografické oblasti Haná. Žije zde 716[1] obyvatel. Střed obce je tvořen rozlehlou parkově upravenou návsí, které dominuje funkcionalistická stavba z roku 1927 – Kostel svatého Antonína Paduánského, postavený podle návrhu známého zlínského architekta F. L. Gahury.

Jméno vesnice původně znělo Nížkovice a bylo odvozeno od osobního jména Nížek. Výchozí tvar Nížkovici byl označením obyvatel vsi: "Nížkovi lidé". Počáteční M- (první doklad 1589) je nářečního původu.[4]

První doklady osídlení území dnešních Míškovic sahají do mladého paleolitu. Na katastru obce se nachází několik archeologických nalezišť, z nichž nejvýznamnější je lokalita Křemenná, kde bylo od 50. let 20. století shromážděno více než 4000 kusů štípané kamenné industrie.[5][6] Nálezy jsou spojovány s kulturou aurignacien pomoravského typu, která je někdy označována také jako „míškovický typ“.[7][8] Význam lokality spočívá i v mimořádně pestrém složení použitých kamenných surovin, mezi nimiž se objevují nejen místní rohovce typu Troubky–Zdislavice, ale také importované materiály jako radiolarit z Bílých Karpat, obsidián či silicity ze středního Polska, což svědčí o dálkových kontaktech tehdejších lovců.[9]

Systematický archeologický výzkum zde začal roku 1957 pod vedením Františka Domanského a Josefa Skutila. První povrchové sběry zde však prováděl již od roku 1950 místní zemědělec Stanislav Zavadil.[10]

Historický vývoj obce je později spjat s dějinami holešovského a také količínského panství. První písemná zmínka o Míškovicích pochází z roku 1397, kdy jsou uvedeny jako Nyezkowicze.[11][12] Ves tehdy náležela pánům ze Šternberka.[13] Míškovice zůstaly po staletí převážně zemědělskou obcí. V 19. století byly ovlivněny rozvojem průmyslu v blízkém Holešově a Zlíně a v první polovině 20. století také ekonomickým růstem spojeným s průmyslovým koncernem Baťa. Tento vliv se projevil i v architektuře – místní kostel postavený ve 30. letech 20. století, nese prvky funkcionalismu typického pro baťovské stavební projekty.[14]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Katastr obce Míškovice leží v nadmořské výšce 228–256 m v zemědělské krajině střední Hané na západním okraji Vizovické vrchoviny.[15] Reliéf je mírně zvlněný, tvořený úrodnými sprašovými půdami a zemědělsky obhospodařovanými poli, které doplňují typické hanácké krajinné prvky – meze, remízky, polní cesty a větrolamy.[16] Nejvyšším bodem území je návrší Křemenná (315 m n. m.) na jihovýchodním okraji katastru.[16]

Hydrologicky území náleží do povodí řeky Moravy a je odvodňováno drobnými bezejmennými přítoky a zemědělskými melioračními kanály.[17] V jižní části obce se nachází soustava menších rybníků a tůní, které tvoří jádrový přírodní celek regionálního biokoridoru BK 25.[18] Ten je součástí Územního systému ekologické stability (ÚSES) a představuje významně stabilizující prvek krajiny – poskytuje útočiště obojživelníkům (např. čolek obecný, rosnička zelená, skokan hnědý), vodnímu hmyzu i hnízdícím druhům ptáků.[19] Na biokoridor navazují liniové prvky zeleně vedoucí směrem k Holešovu a k Hostýnským vrchům, které zajišťují ekologickou prostupnost krajiny.

V těsné blízkosti jihovýchodního okraje katastru se nachází přírodní památka Kurovický lom, bývalý vápencový lom s významnými geologickými odkryvy druhohorních sedimentů.[20] Lokalita je cenná výskytem teplomilných a suchomilných rostlinných společenstev, včetně chráněných druhů jako kavyl Ivanův nebo koniklec luční a je rovněž významnou entomologickou lokalitou.[20] Podnebí oblasti je mírně teplé a sušší s dlouhým vegetačním obdobím, což podmínilo výrazně zemědělský charakter okolní krajiny.[21]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 7. října 2003.[22]

V červeno-modře polceném štítě vpravo stříbrný heroldský kříž s modrou přirozenou lilií uprostřed, vlevo nahoře položená zlatá putna s vytékající stříbrnou vodou, provázenou vlevo zlatou osmihrotou hvězdou.[23]

Sportovní možnosti

[editovat | editovat zdroj]

V obci se nachází víceúčelové sportoviště s umělým povrchem, fotbalové hřiště, hasičské hřiště, malorážková a broková střelnice "Smrtný důl".

Společenský život

[editovat | editovat zdroj]

V obci se konají tradiční kulturní a společenské akce, například Masopustní oslavy (vodění medvěda), Pouť svatého Antonína (13. června), Oslavy svatého Floriana – patrona obce a SDH (4. května), výstava ovoce a zeleniny (ČZS), výstava drobného zvířectva (ČSCH), otevírání vody (spolek Rybářů), branný závod dětí, dětský karneval, košt slivovice (ČZS), beseda se seniory, rozsvěcení vánočního stromu, plesy a taneční zábavy.

Občanské vybavení

[editovat | editovat zdroj]

Pohostinství, prodejna smíšeného zboží, Česká Pošta, kadeřnictví, kosmetika, masáže, knihovna, kulturní dům, hasičská zbrojnice, dětské hřiště, venkovní otevřený prostor "Výletiště"

V obci se nachází mateřská škola. Základní školu děti navštěvují v sousední obci Mysločovice, která je spádová pro šest dalších okolních obcí.

Silniční doprava

[editovat | editovat zdroj]

Obcí prochází v severojižním směru Silnice II/438, která spojuje Teplice nad Bečvou a Otrokovice. Tato komunikace se dále napojuje na Silnici I/55.

Míškovice mají dobré spojení s dálniční sítí. Nejbližší napojení na dálnice se nachází u exitu 16 Hulín, kde se kříží dálnice D1, D55 a D49. Tento exit je vzdálen přibližně 10 km od obce. Nejbližší plánované napojení bude exit 4 Třebětice na D49, vzdálené asi 7 km od obce.

Autobusová doprava

[editovat | editovat zdroj]

Regionální doprava je zajišťována autobusy (4 linky), v obci se nachází 2 zastávky.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[25]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[26][27]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 427 469 539 576 577 541 590 547 579 508 479 436 446 533 686
Počet domů 68 78 83 89 93 95 115 128 134 134 131 145 156 176 218
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 80. 
  5. Skutil, J. 1960: Paleolitická stanice v Míškovicích na Holešovsku. Přehled výzkumů 1959, s. 15–17.
  6. Němcová, V. 2017: Paleolitická kamenná industrie z lokality Míškovice. Univerzita Palackého v Olomouci, s. 51.
  7. Klíma, B.; Košina, F. 1983: Dvě nové stanice aurignacienu u Holešova (okr. Kroměříž). Přehled výzkumů 1981, s. 16.
  8. Oliva, M. 2005: Civilizace moravského paleolitu a mezolitu. Brno, s. 54.
  9. Oliva, M. 2002: Využívání krajiny a zdrojů kamenných surovin v mladém paleolitu českých zemí. Archeologické rozhledy 54, s. 560.
  10. Domanský, F. 1959: Dodatek ke zprávě o lokalitě „Křemenná“. Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR Brno.
  11. Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). I. sv. řady olomoucké 1348–1466. Kniha VI, č. 654 [online]. Brno: 1856 [cit. 2024-08-25]. S. 213. Dostupné online. 
  12. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 80. 
  13. Obec Míškovice – Historie. www.obecmiskovice.cz [online]. [cit. 2018-04-07]. Dostupné online. 
  14. Sakrální architektura pro firmu Baťa – realizace a návrhy. www.designcabinet.cz [online]. Design Cabinet CZ, 29. 1. 2014 [cit. 22.10.2025]. Dostupné online. 
  15. Územní plán obce Míškovice – textová část. Obec Míškovice. [online]. Dostupné z: https://www.holesov.cz/uzemni-plan-miskovice
  16. a b Český úřad zeměměřický a katastrální – Mapový portál. [online]. Dostupné z: https://ags.cuzk.cz
  17. Vodní toky a povodí – mapové služby ČÚZK. [online]. Dostupné z: https://ags.cuzk.cz
  18. Generel ÚSES Zlínského kraje. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. [online]. Dostupné z: https://www.ochranaprirody.cz
  19. ÚSES – Regionální biokoridor BK 25, evidence AOPK ČR. [online]. Dostupné z: https://drusop.nature.cz
  20. a b AOPK ČR: Přírodní památka Kurovický lom – plán péče. [online]. Dostupné z: https://drusop.nature.cz
  21. Český hydrometeorologický ústav – Klimatické charakteristiky střední Moravy. [online]. Dostupné z: https://www.chmi.cz
  22. Udělené symboly – Míškovice [online]. 2003-10-07 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  23. Registr komunálních symbolů. rekos.psp.cz [online]. [cit. 2025-10-23]. Dostupné online. 
  24. Informace o obci. www.obecmiskovice.cz [online]. [cit. 2018-04-07]. Dostupné online. 
  25. Míškovice [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-30]. Dostupné online. 
  26. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  27. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]