Míškovice
| Míškovice | |
|---|---|
 Kostel sv. Antonína (2008) | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Holešov |
| Obec s rozšířenou působností | Holešov (správní obvod) |
| Okres | Kroměříž |
| Kraj | Zlínský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°16′36″ s. š., 17°32′56″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 716 (2025)[1] |
| Rozloha | 7,18 km²[2] |
| Katastrální území | Míškovice |
| Nadmořská výška | 228 m n. m. |
| PSČ | 768 52 |
| Počet domů | 218 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Míškovice 46 768 52 Míškovice u Holešova ou@obecmiskovice.cz |
| Starosta | Josef Polaštík |
| Oficiální web | www |
  Míškovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 588750 |
| Kód části obce | 96164 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Míškovice jsou obec v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji. Leží zhruba sedm kilometrů jihozápadně od Holešova a deset kilometrů severozápadně od Zlína. Leží na severozápadním okraji Vizovické vrchoviny, v krajinné a etnografické oblasti Haná. Žije zde 716[1] obyvatel. Střed obce je tvořen rozlehlou parkově upravenou návsí, které dominuje funkcionalistická stavba z roku 1927 – Kostel svatého Antonína Paduánského, postavený podle návrhu známého zlínského architekta F. L. Gahury.
Název
[editovat | editovat zdroj]Jméno vesnice původně znělo Nížkovice a bylo odvozeno od osobního jména Nížek. Výchozí tvar Nížkovici byl označením obyvatel vsi: "Nížkovi lidé". Počáteční M- (první doklad 1589) je nářečního původu.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První doklady osídlení území dnešních Míškovic sahají do mladého paleolitu. Na katastru obce se nachází několik archeologických nalezišť, z nichž nejvýznamnější je lokalita Křemenná, kde bylo od 50. let 20. století shromážděno více než 4000 kusů štípané kamenné industrie.[5][6] Nálezy jsou spojovány s kulturou aurignacien pomoravského typu, která je někdy označována také jako „míškovický typ“.[7][8] Význam lokality spočívá i v mimořádně pestrém složení použitých kamenných surovin, mezi nimiž se objevují nejen místní rohovce typu Troubky–Zdislavice, ale také importované materiály jako radiolarit z Bílých Karpat, obsidián či silicity ze středního Polska, což svědčí o dálkových kontaktech tehdejších lovců.[9]
Systematický archeologický výzkum zde začal roku 1957 pod vedením Františka Domanského a Josefa Skutila. První povrchové sběry zde však prováděl již od roku 1950 místní zemědělec Stanislav Zavadil.[10]
Historický vývoj obce je později spjat s dějinami holešovského a také količínského panství. První písemná zmínka o Míškovicích pochází z roku 1397, kdy jsou uvedeny jako Nyezkowicze.[11][12] Ves tehdy náležela pánům ze Šternberka.[13] Míškovice zůstaly po staletí převážně zemědělskou obcí. V 19. století byly ovlivněny rozvojem průmyslu v blízkém Holešově a Zlíně a v první polovině 20. století také ekonomickým růstem spojeným s průmyslovým koncernem Baťa. Tento vliv se projevil i v architektuře – místní kostel postavený ve 30. letech 20. století, nese prvky funkcionalismu typického pro baťovské stavební projekty.[14]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]
Katastr obce Míškovice leží v nadmořské výšce 228–256 m v zemědělské krajině střední Hané na západním okraji Vizovické vrchoviny.[15] Reliéf je mírně zvlněný, tvořený úrodnými sprašovými půdami a zemědělsky obhospodařovanými poli, které doplňují typické hanácké krajinné prvky – meze, remízky, polní cesty a větrolamy.[16] Nejvyšším bodem území je návrší Křemenná (315 m n. m.) na jihovýchodním okraji katastru.[16]
Hydrologicky území náleží do povodí řeky Moravy a je odvodňováno drobnými bezejmennými přítoky a zemědělskými melioračními kanály.[17] V jižní části obce se nachází soustava menších rybníků a tůní, které tvoří jádrový přírodní celek regionálního biokoridoru BK 25.[18] Ten je součástí Územního systému ekologické stability (ÚSES) a představuje významně stabilizující prvek krajiny – poskytuje útočiště obojživelníkům (např. čolek obecný, rosnička zelená, skokan hnědý), vodnímu hmyzu i hnízdícím druhům ptáků.[19] Na biokoridor navazují liniové prvky zeleně vedoucí směrem k Holešovu a k Hostýnským vrchům, které zajišťují ekologickou prostupnost krajiny.
V těsné blízkosti jihovýchodního okraje katastru se nachází přírodní památka Kurovický lom, bývalý vápencový lom s významnými geologickými odkryvy druhohorních sedimentů.[20] Lokalita je cenná výskytem teplomilných a suchomilných rostlinných společenstev, včetně chráněných druhů jako kavyl Ivanův nebo koniklec luční a je rovněž významnou entomologickou lokalitou.[20] Podnebí oblasti je mírně teplé a sušší s dlouhým vegetačním obdobím, což podmínilo výrazně zemědělský charakter okolní krajiny.[21]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 7. října 2003.[22]
Znak obce
[editovat | editovat zdroj]V červeno-modře polceném štítě vpravo stříbrný heroldský kříž s modrou přirozenou lilií uprostřed, vlevo nahoře položená zlatá putna s vytékající stříbrnou vodou, provázenou vlevo zlatou osmihrotou hvězdou.[23]
Sportovní možnosti
[editovat | editovat zdroj]V obci se nachází víceúčelové sportoviště s umělým povrchem, fotbalové hřiště, hasičské hřiště, malorážková a broková střelnice "Smrtný důl".
Společenský život
[editovat | editovat zdroj]V obci se konají tradiční kulturní a společenské akce, například Masopustní oslavy (vodění medvěda), Pouť svatého Antonína (13. června), Oslavy svatého Floriana – patrona obce a SDH (4. května), výstava ovoce a zeleniny (ČZS), výstava drobného zvířectva (ČSCH), otevírání vody (spolek Rybářů), branný závod dětí, dětský karneval, košt slivovice (ČZS), beseda se seniory, rozsvěcení vánočního stromu, plesy a taneční zábavy.
Občanské vybavení
[editovat | editovat zdroj]Pohostinství, prodejna smíšeného zboží, Česká Pošta, kadeřnictví, kosmetika, masáže, knihovna, kulturní dům, hasičská zbrojnice, dětské hřiště, venkovní otevřený prostor "Výletiště"
Školy
[editovat | editovat zdroj]V obci se nachází mateřská škola. Základní školu děti navštěvují v sousední obci Mysločovice, která je spádová pro šest dalších okolních obcí.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Silniční doprava
[editovat | editovat zdroj]Obcí prochází v severojižním směru Silnice II/438, která spojuje Teplice nad Bečvou a Otrokovice. Tato komunikace se dále napojuje na Silnici I/55.
Míškovice mají dobré spojení s dálniční sítí. Nejbližší napojení na dálnice se nachází u exitu 16 Hulín, kde se kříží dálnice D1, D55 a D49. Tento exit je vzdálen přibližně 10 km od obce. Nejbližší plánované napojení bude exit 4 Třebětice na D49, vzdálené asi 7 km od obce.
Autobusová doprava
[editovat | editovat zdroj]Regionální doprava je zajišťována autobusy (4 linky), v obci se nachází 2 zastávky.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Antonína Paduánského – Postavený podle návrhu architekta F.L.Gahury ze Zlína.[24]
- Kaple svatého Floriána, u hřbitova
- Socha svatého Josefa
- Socha Panny Marie Lurdské
- Pomník obětem první světové války
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Struktura
[editovat | editovat zdroj]Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[25]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 427 | 469 | 539 | 576 | 577 | 541 | 590 | 547 | 579 | 508 | 479 | 436 | 446 | 533 | 686 |
| Počet domů | 68 | 78 | 83 | 89 | 93 | 95 | 115 | 128 | 134 | 134 | 131 | 145 | 156 | 176 | 218 |
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Letecký pohled na západní část obce -
Náves s kostelem -
Obecní úřad -
Kaple svatého Floriána u hřbitova -
Celkový pohled
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 80.
- ↑ Skutil, J. 1960: Paleolitická stanice v Míškovicích na Holešovsku. Přehled výzkumů 1959, s. 15–17.
- ↑ Němcová, V. 2017: Paleolitická kamenná industrie z lokality Míškovice. Univerzita Palackého v Olomouci, s. 51.
- ↑ Klíma, B.; Košina, F. 1983: Dvě nové stanice aurignacienu u Holešova (okr. Kroměříž). Přehled výzkumů 1981, s. 16.
- ↑ Oliva, M. 2005: Civilizace moravského paleolitu a mezolitu. Brno, s. 54.
- ↑ Oliva, M. 2002: Využívání krajiny a zdrojů kamenných surovin v mladém paleolitu českých zemí. Archeologické rozhledy 54, s. 560.
- ↑ Domanský, F. 1959: Dodatek ke zprávě o lokalitě „Křemenná“. Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR Brno.
- ↑ Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). I. sv. řady olomoucké 1348–1466. Kniha VI, č. 654 [online]. Brno: 1856 [cit. 2024-08-25]. S. 213. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 80.
- ↑ Obec Míškovice – Historie. www.obecmiskovice.cz [online]. [cit. 2018-04-07]. Dostupné online.
- ↑ Sakrální architektura pro firmu Baťa – realizace a návrhy. www.designcabinet.cz [online]. Design Cabinet CZ, 29. 1. 2014 [cit. 22.10.2025]. Dostupné online.
- ↑ Územní plán obce Míškovice – textová část. Obec Míškovice. [online]. Dostupné z: https://www.holesov.cz/uzemni-plan-miskovice
- ↑ a b Český úřad zeměměřický a katastrální – Mapový portál. [online]. Dostupné z: https://ags.cuzk.cz
- ↑ Vodní toky a povodí – mapové služby ČÚZK. [online]. Dostupné z: https://ags.cuzk.cz
- ↑ Generel ÚSES Zlínského kraje. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. [online]. Dostupné z: https://www.ochranaprirody.cz
- ↑ ÚSES – Regionální biokoridor BK 25, evidence AOPK ČR. [online]. Dostupné z: https://drusop.nature.cz
- ↑ a b AOPK ČR: Přírodní památka Kurovický lom – plán péče. [online]. Dostupné z: https://drusop.nature.cz
- ↑ Český hydrometeorologický ústav – Klimatické charakteristiky střední Moravy. [online]. Dostupné z: https://www.chmi.cz
- ↑ Udělené symboly – Míškovice [online]. 2003-10-07 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Registr komunálních symbolů. rekos.psp.cz [online]. [cit. 2025-10-23]. Dostupné online.
- ↑ Informace o obci. www.obecmiskovice.cz [online]. [cit. 2018-04-07]. Dostupné online.
- ↑ Míškovice [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Míškovice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Míškovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
