Kurovický lom

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Kurovický lom
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Pohled na lom a jezero
Pohled na lom a jezero
Základní informace
Vyhlášení 1. duben 1999
Vyhlásil Okresní úřad Kroměříž
Nadm. výška 240–298 m n. m.
Rozloha 15,121 ha
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Kroměříž
Umístění Kurovice
Souřadnice
Kurovický lom
Kurovický lom
Další informace
Kód 2017
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Kurovický lom je přírodní památka, jež se nachází 1,5 km jižně od obce Kurovice, západně od kóty Křemenná (315 m n. m.). Nadmořská výška tohoto území se pohybuje v rozmezí 260 – 269 m. Lokalita je situovaná na pomezí Hornomoravského úvalu a Hostýnských vrchů.

Zřízení přírodní památky[editovat | editovat zdroj]

Zřízena byla Okresním úřadem Kroměříž ze dne 1. dubna 1999 na celkové výměře 15,5 ha v katastrálním území Kurovice na pozemcích Českomoravského cementu a. s. Účelem vyhlášení přírodní památky je ochrana geologické a paleontologické lokality mezinárodního významu a ochrana lokality s výskytem zvláště chráněných druhů obojživelníků a plazů.

Těžba vápence[editovat | editovat zdroj]

Vápencovité usazeniny kurovického bradla se začaly těžit před rokem 1840. Jako surovina se zde těžil jílovitý vápenec a slínovec světlešedé až nazelenalé barvy. Unikátní je přítomnost hranice jury a křídy. Lokalita je navíc pozoruhodná i jako naleziště fosílií, zejména „aptychů“. Aptychy jsou vápenaté destičky, které měly nejspíše funkci víčka uzavírajícího obývací komůrku prehistorických měkkýšů amonitů, při úplném zatažení živočicha do schránky. V posledních deselitetích před definitivním ukončením těžby už byly práce v lomu několikrát pozastaveny a následně znovu obnoveny. Od poloviny 80. let 20. století se dobývání horniny soustředilo do hlubší jámové etáže. V roce 1997 byla již těžba značně utlumena.

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Dříve odtěžené plochy v jihozápadní části byly již v minulosti zavezeny hlušinou a ponechány samovolnému vývoji. Dnes mají tyto partie charakter přechodné lesostepi. Na prudších svazích je suť, na které se postupně uchycuje vegetace. Rovné a méně strmé plochy jsou již zarostlé dřevinami, mezi kterými převažují akáty a břízy. Po odtěžení suroviny vznikla rozsáhlá prohlubeň, která se začala naplňovat velmi čistou průsakovou vodou. V menší míře bylo vznikající jezero napájeno i splachovými vodami z okolní krajiny. V roce 2002 byly ve vzdálenosti 20 – 50 m od jezera vyhloubeny 4 tůně, které měly zajistit zdárný vývoj larev obojživelníků, jenž byl v jezeře ohrožen vysazením okounů.

Nejvýznamnější druhy obojživelníků jsou čolek velký, kuňka obecná, čolek obecný a ropucha zelená. Chráněnou rosničku zelenou lze často zastihnout i dál od vody. Z plazů jsou významné populace slepýše křehkého a ještěrky obecné, je možné zahlédnout i vyhřívající se užovku obojkovou. Množství úkrytů a potravy nalézají obojživelníci a plazi na upravených výsypkách a suťových polích, vznikajících rozpadem lomových stěn. Současně jsou hnízdním prostředím prostředím konipase bílého, rehka domácího a střízlíka obecného. Poměrně bohatá flóra území je tvořena převážně obecnými druhy této oblasti. Na složení flóry se podílejí jak rumištní společenstva jako je čekanka obecná, mrkev obecná, hadivec obecný, komonice bílá, komonice lékařská, tak i druhy luk, pastvin a travnatých mezí, mezi které patří kopretina bílá, řebíček obecný, kakost luční, štírovník růžkatý, chrpa luční, jetel luční, kozí brada východní, černohlávek obecný, zvonek rozkladitý a jiné. Významnými druhy otevřených ploch jsou vrba rozmarinolistá a hořec křížatý. V podrostu lesa si můžeme všimnout zástupců lesních druhů jako křivatec žlutý, kokořík mnohokvětý, sasanka hajní, počátkem léta je možné naleznout vzácnou lilii zlatohlavou a kruštík polabský. Na okrajích cest v tomto období vykvétá sadec konopáč, na kterém je možno pozorovat najednou i více druhů motýlů, jako třeba otakárka fenyklového, otakárka ovocného, ohniváčka černočárného, či přástevníka kostivalového.

Zatím nepříliš prozkoumanou skupinou živočichů je hmyz. Vyskytují se zde svižníci, májka obecná, poměrně vzácný střevlíček lunoskvrnný a na starých vrbách jívách žijící vzácný krasavec Scintillatrix dives[zdroj?]. Pozoruhodný je hojný výskyt sarančí modrokřídlých, která se vyskytují jen v nejteplejších oblastech České republiky. V roce 2005 byla lokalita Kurovický lom zařazena jako evropský významná lokalita do evropského seznamu soustavy Natura 2000.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PP Kurovický lom [online]. [cit. 2010-12-05]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]