František Lydie Gahura

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
František Lydie Gahura
František Lydie Gahura
František Lydie Gahura
Narození 10. října 1891
Zlín, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 15. září 1958 (66 let)
Brno, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání architekt a sochař
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Lydie Gahura (10. října 1891, Zlín15. září 1958, Brno) byl český architekt a sochař. Patří mezi nejvýznamnější české architekty, sochaře tvořící v duchu funkcionalismu.

Studium[editovat | editovat zdroj]

Život[editovat | editovat zdroj]

Hned po ukončení studií byl zaměstnán ve stavebním oddělení firmy Baťa ve Zlíně, kde pracoval do roku 1946. Proslavil se jako sochař. K jeho raným dílům patří socha J. A. Komenského a v roce 1920 sochy Františka Bartoše a Boženy Němcové. Až s určitým zpožděním se začal uplatňovat jako architekt a urbanista. Na jeho schopnosti upozornil Tomáše Baťu právě jeho profesor Jan Kotěra, když projektoval zahradní obytnou čtvrť pro zaměstnance továrny.

V jeho tvorbě se spojoval cit umělce s racionalizmem architekta-inženýra, připraveného plnit výtvarné myšlenky v architektonické praxi, ale i teoreticky domýšlet a řešit aktuální estetické problémy. Když v roce 1923 profesor Kotěra zemřel, zadal Baťa Gahurovi projekt dokončit. Tak vznikl první dílčí stavební plán zlínské čtvrti Letná a Tomáš Baťa v něm našel ideálního partnera pro své záměry. Gahura postupně nakreslil zastavovací plány dalších zlínských zahradních čtvrtí. Vrcholem jeho urbanistické tvorby byl Regulační plán Velkého Zlína z roku 1934, který si udržel kontinuitu až do dnešní doby. Zaobíral se celým zlínským regionem a byl autorem celé řady účelových staveb.

V technickém rozvoji stavebnictví hledal nový estetický výraz architektury. Zavedl zlínský monolitický železobetonový skelet 6,15 × 6,15 metrů se sloupy kruhového průřezu a s výplní z režných cihel, který se stal typizovanou konstrukční formou Zlína.

Ve třicátých letech byl jmenován městským architektem města Zlína, kde uskutečnil řadu urbanistických projektů jako například projekt městského centra (19371941). Jeho teoretická práce byla završena knihou Estetika architektury (1943).

Příkladem Gahurova architektonického citu je budova Baťova památníku, dnešního Domu umění (1932).

V roce 1946 (po nuceném odchodu ze Zlína) odešel do Brna, kde pracoval jako zemský projektant a na sklonku života pracoval ve Výzkumném ústavu architektury jako vědecký pracovník. V průběhu života získal velké množství domácích i mezinárodních ocenění. Gahura se spolu s Vladimírem Karfíkem byli zakladateli zlínské urbanistické a architektonické tradice.

Díla[editovat | editovat zdroj]

Zlínská radnice
Velké kino
Dům čp. 534 v Uherském Hradišti
  • Zlínská radnice, 1920–23
  • Obytné čtvrti zaměstnanců závodu Baťa, Zlín, 1923
  • Extrahárna a sklad třísel pro Baťovu továrnu, Zlín, 1924
  • Situační plán Baťových závodů, Zlín, 1925
  • některé tovární budovy závodů Baťa, Zlín
  • školy ve Vracově (1923), Čejči (1924), Loučce u Lipníka n. Bečvou (1926)
  • Kostel, Miškovice, 1926
  • Rodinné domy ve čtvrtích Letná a Zálešná, Zlín, 1926–1929
  • Kaple, Kudlov u Zlína, 1927
  • Návrh Domu služeb firmy Baťa, Brno, 1927
  • Baťova nemocnice, Zlín, 1927–1936 (spoluautor)
  • Prospekt internátu, Zlín, 1927–1937
  • Zlínská nemocnice, 1927–30
  • Obchodní dům Baťa, Zlín, 1929–32
  • Masarykovy školy ve Zlíně, 1928, budova odstraněna v roce 1989
  • Vila dr. Sázela, Piaristická 15, Trenčín, Slovensko, 1929–30
  • Regulační plán Otrokovice-Baťov, 1930
  • Velké kino, Zlín, 1931–32
  • Budova Čs. Červeného kříže, Nitra, Slovensko, 1931
  • Busta a náhrobek Tomáše Bati na Lesním hřbitově ve Zlíně, 1932
  • Památník Tomáše Bati, Zlín, 1933
  • Domovy mládeže a učňovské školy, Zlín, 1933–1938
  • územní plán Velkého Zlína, 1930–1934 a regionální plány zlínského okresu
  • návrhy řešení náměstí Práce, Zlín, 1935–1939
  • Studijní ústavy (I. a II.), Zlín,1936-1937
  • Studie ideálního průmyslového města, 1936–1938
  • zastavovací plány továren a obytných kolonií Baťa, Chelmek (Polsko), Ottmuth (Německo) a Vukovar (Jugoslávie)
  • Návrh závodního ústavu národního zdraví, Zlín, 1940
  • Návrh Divadla pracujících, Zlín, 1940
  • Pomník J. A. Komenského, Zlín
  • Základní škola, Bánov u Uherského Brodu, 1946–1951

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Estetika architektury, 1943
  • odborné články v časopisech Stavba, Stavitel, Volné směry…

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Použitá literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dulla M., Moravčíková H.: Architektúra Slovenska v 20.storočí, vyd.: Slovart 2002
  • Novák P.: Zlínská architektura 1900–1950, vyd.: agentúra ČAS 1993
  • Ševeček L.: Naše pravda, 1986
  • Staša E.: Kronika architektúry, 1984
  • Setnička, J.: Urbanismus – architektura závodů Baťa a.s. ve Zlíně, vyd. čas. Stavitel
  • http://www.archiweb.cz

V tomto článku byl použit překlad textu z článku František Lydie Gahura na slovenské Wikipedii.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]