Oldřich Drahotušský
| Oldřich Drahotušský | |
|---|---|
| Narození | 19. února Podhradní Lhota  Československo |
| Úmrtí | 30. května Planá u Mariánských Lázní Česko |
| Alma mater | Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze |
| Povolání | sochař, restaurátor |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Oldřich Drahotušský (19. února 1929 Podhradní Lhota – 30. května 1994 Planá u Mariánských Lázní) byl sochař, řezbář a restaurátor.[1][2]
Život[editovat | editovat zdroj]
Vyučil se řezbářem u akademického sochaře Aloise Vaňka[3] v Holešově, v letech 1946–1948 přešel na Státní ústřední školu bytového průmyslu v Praze k profesorovi Václavu Markupovi. V letech 1948–1953 pokračoval ve studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u profesora Bedřicha Stefana a profesora Jaroslava Horejce.[4] Během tohoto studia byl v letech 1951–1952 na Akademii výtvarného umění v Sofii.[5]
Po dokončení studií byl zaměstnán v ZUKOVu (Závody umělecké kovovýroby, bývalá firma Franta Anýž), kde vytvořil řadu reliéfů a uměleckých předmětů z kovu, navrhoval i medaile, znaky, plakety a erby.[5] Koncem šedesátých a v sedmdesátých letech 20. století spolupracoval se zvonařskou dílnou rodiny Manouškových[6] ve Zbraslavi. Navrhl například reliéfní výzdobu zvonů, určených pro kostel Zvěstování Panny Marie ve Vlachově Březí, které byly ulity v roce 1970. V osmdesátých letech vytvořil větší soubor drobných plastik ptáků a ryb. Používal celou řadu technik i materiálů – kov, dřevo, kámen, sádru i laminátové odlitky.[6]
Oldřich Drahotušský pracoval také jako restaurátor. V poslední třetině svého života se podílel na restaurování soch a mobiliáře v interiéru klášterního kostela v Kladrubech u Stříbra, který navrhl Jan Blažej Santini-Aichel. Při této práci utrpěl v roce 1994 úraz a na jeho následky zemřel.[7] Byl pochován na Olšanech v Praze.[5]
Oldřich Drahotušský byl členem Spolku sochařů České republiky.
Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]
Oldřich Drahotušský ve své umělecké tvorbě prošel různými obdobími – od počátečních realistických, převážně portrétních plastik a reliéfů dospěl k osobitému formovému a tvarovému zjednodušení. V některých dílech postupem času dospěl k dynamické formě a k základním tvarům.[3]
Podílel se na restaurování více než 80 děl, například:
- sochy na fasádě Národního divadla[4]
- pomník svatého Václava na Václavském náměstí v Praze[4]
- pomník mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze[4]
- socha Jana Žižky na Vítkově[6]
- novorenesanční kandelábry na Hradčanském náměstí v Praze[5]
- pískovcová socha svatého Jana Nepomuckého na fasádě domu „U tří pštrosů“ v Praze[8]
- vrcholně barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice ve Žlutících[4][9]
- gotické dřevořezby z XV. století na Zelené Hoře, okres Plzeň-jih[4]
- památník bitvy u Kolína v Křečhoři[10]
- restaurování soch a mobiliáře v interiéru Santiniho klášterního kostela v Kladrubech u Stříbra (dvacetiletá práce)
Výstavy[editovat | editovat zdroj]
Samostatné výstavy za života[editovat | editovat zdroj]
1959 v Zukovu v Praze[3]
1962 v Alšově síni Umělecké besedy v Praze
1964 v Klubu mládeže v Praze
Posmrtné výstavy[editovat | editovat zdroj]
1996 v Západočeském muzeu v Plzni[11]
1997 v zámku v Bystřici pod Hostýnem[11]
1999 v Rajnochovicích (jako součást výstavy šesti umělců 1. ročníku výstavy Valašské mámení)[12]
2000 v Galerii Art club v Týně nad Vltavou (s malířem Miroslavem Konrádem)[11]
2002 v Pedagogickém muzeu J. A. Komenského
2002 na zámku v Manětíně (s fotografiemi Václava Bořka-Dohalského)[13]
2003 v budově školy v Podhradní Lhotě[11]
2005 společná výstava se sochařem Vladimírem Koštovalem v zámku v Bystřici pod Hostýnem[6]
2006 v Městském muzeu Bystřice pod Hostýnem v budově zámku[14]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Drahotušský, Oldřich, 1929-1994 - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2020-12-16]. Dostupné online.
- ↑ Osoby | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2020-12-17]. Dostupné online.
- ↑ a b c LHOTA, Obec Podhradní. Významní rodáci. www.podhradnilhota.cz [online]. [cit. 2020-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-19.
- ↑ a b c d e f Sochy Oldřicha Drahotušského. www.mubph.cz [online]. [cit. 2020-12-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c d COMPUTER, Raab. Knihovna Holešov. knihovna.holesov.info [online]. [cit. 2020-12-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c d DRAHOTUŠSKÝ Oldřich 19.2.1929-30.5.1994 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2020-12-16]. Dostupné online.
- ↑ Sochy Oldřicha Drahotušského. www.mubph.cz [online]. [cit. 2020-12-20]. Dostupné online.
- ↑ Restaurátorská zpráva o restaurování pískovcové sochy sv. Jana Nepomuckého na fasádě domu " U tří pštrosů" v Praze 1. Národní památkový ústav [online]. [cit. 2020-12-22]. Dostupné online.
- ↑ VYČICHLO, Jaroslav. Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | Památky a příroda Karlovarska. www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz [online]. [cit. 2020-12-20]. Dostupné online.
- ↑ Křečhoř. www.krechor.cz [online]. [cit. 2020-12-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Události | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2020-12-22]. Dostupné online.
- ↑ Valašské mámení - TOURISM.CZ - rezervační a informační systém. tourism.cz [online]. [cit. 2020-12-17]. Dostupné online.
- ↑ Fotograf s modrou krví - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi. www.fotografovani.cz [online]. [cit. 2020-12-17]. Dostupné online.
- ↑ Zámek Bystřice pod Hostýnem. www.mubph.cz [online]. [cit. 2020-12-17]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HORYNA, Mojmír; HRUBÝ, Josef; KOŠTOVALOVÁ-DRAHOTUŠSKÁ, Jana. Oldřich Drahotušský:Život a dílo. 1. vyd. [s.l.]: [s.n.], 1996. 30 s., reprodukce. ISBN 80-900151-5-8. S. 19.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Oldřich Drahotušský
