Opatovec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Opatovec
kostel Narození Panny Marie
kostel Narození Panny Marie
Znak obce OpatovecVlajka obce Opatovec
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0533 572721
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíSvitavy
Okres (LAU 1)Svitavy (CZ0533)
Kraj (NUTS 3)Pardubický (CZ053)
Historická zeměČechy + Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel720 (2021)[1]
Rozloha7,07 km²
Katastrální územíOpatovec
Nadmořská výška438 m n. m.
PSČ568 02
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduOpatovec 40
56802 Svitavy 2
obec.opatovec@tiscali.cz
StarostaMartin Smetana
Oficiální web: www.opatovec.cz
Opatovec
Opatovec
Další údaje
Kód části obce111503
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Opatovec (německy Überdörfel, též Oberdorf, Oberdörfel a dříve též Klein-Abtsdorf[2]) se nachází asi 7 km severně od centra Svitav v oblasti tzv. Hřebečska, tedy území obývaného do roku 1945 převážně Němci. Téměř celé katastrální území obce leží v Čechách, pouze velice napatrná část katastru leží na Moravě. Žije zde 720[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1347. Něm. Überdörfel je obec podél silnice od Litomyšle k Opatovu. Nad skupinou rybníků je dochováno několik původních usedlostí mezi novější zástavbou:

  • Košíře (německy Körber[3][4]) bývaly samostatnou obcí podél silnice odbočující na Svitavy. Je zde farní kostel s farou a školou. Na rovině je tu v těsné blízkosti silnice řada usedlostí, střídaných novější zástavbou z poč. 20. století a novější.
  • Starý Valdek (německy Alt Waldeck)[5] je skupina domů od mlýna směrem ke Gajeru.
  • Nový Valdek (německy Neu Waldeck)[6] je řada domů na slepé cestě, která dnes končí u hlavní silnice na Mohelnici.
  • Český Lačnov nebo Český Lučna (německy Böhmisch Latschnau)[7] je skupina domů, oddělená menší prolukou od Košíř podél zrušení silničky ze Svitav do Opatova, která byla přeložena až za trať.

Samotný Opatovec byl od 1. ledna 1976 do 31. srpna 1990 součástí města Svitavy.[8]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel Narození Panny Marie (Košíře)
    • Kamenný (pískovcový) kříž s postavou Krista a postavami svatých na podstavci v blízkosti vchodu na hřbitov u kostela Narození Panny Marie při silnici vedoucí Košířemi. Nápis: „ANO 1775 / DIESE STATVA / HAT DIE LEWLICHE / GEMEIN KgERWER / LASSEN AVF / RICHTEN AVF / EIGENNE VN / KOSSTEN“.
    • Pomník obětem první světové války před farou. V zadní části pomníku nápis: „Přemístěn od domu čp. 136 R. 13.7.2001“.
    • Pískovcová náhrobní deska u zdi kostela Narození Panny Marie na hřbitově. Bohatý reliéf s církevní tematikou a německým nápisem. V současné době značně poškozen (r. 2009). Částečně čitelný letopočet 1845(?).
  • Fara, přízemní klasicistní (Košíře)
  • Několik soch a křížů v Košířích
  • Kaple svatého Václava (Opatovec)
  • Socha svatého Jana Nepomuckého (Opatovec)
  • Cenná usedlost, pozdně barokní proti kostelu v Košířích, patrová s vyřezávanými vraty a městskými interiéry
  • Kamenné kříže ve Starém Valdeku
  • Smírčí kříž u silnice mezi Českým a Moravským Lačnovem

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. http://www.zwittau.de/orte/ueberdoerfel/ueberdoerfel.htm Überdörfel bei Zwittau
  3. Výnos ministra vnitra č. 1522/1946 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  4. http://www.zwittau.de/orte/koerber/koerber.htm Körber bei Zwittau
  5. http://www.zwittau.de/orte/waldeck/waldeck.htm Alt Waldeck bei Zwittau
  6. http://www.zwittau.de/orte/waldeck/waldeck.htm#zuneuwaldeck Neu Waldeck bei Zwittau
  7. http://www.zwittau.de/orte/lotschnau/lotschnau.htm Böhmisch Lotschnau
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 374.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]