Brněnec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Brněnec

„Schindlerova továrna“ v Brněnci (stav 2004)
Znak obce BrněnecVlajka obce Brněnec
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0533 577863
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Okres (LAU 1) Svitavy (CZ0533)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Svitavy
Historická země Čechy & Morava
Katastrální výměra 6,29 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 308 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 370 m n. m.
PSČ 569 04
Zákl. sídelní jednotky 4
Části obce 4
Katastrální území 3
Adresa obecního úřadu Moravská Chrastová 77
569 04 Brněnec
Starosta Blahoslav Kašpar
Oficiální web: www.brnenec.gwh.cz
Email: starosta@brnenec.cz
Brněnec
Red pog.svg
Brněnec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brněnec (německy Brünnlitz)[2] je obec v okrese Svitavy, kraj Pardubický, zhruba 15 km jjv. od Svitav. Jádro vsi leží v Čechách, ale dnes jsou k němu přivtěleny i části ležící na Moravě, takže obec se rozkládá po obou stranách historické zemské hranice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1557, kdy patřil pod panství hradu Svojanov.

V prosinci 1789 prošlo Brněncem ruské vojsko, což trvalo několik dní. Přivalilo se ze sousední Moravy, táhlo přes Svojanov a Bystré do Poličky a dále do Čech. Místní obyvatelé si všimli jeho pestrého složení: v čele jeli kozáci s dlouhými píkami, za nimi následovali myslivci, granátníci a mušketýři.[3]

V roce 1843 byl W. F. Stankem v Olomouci odlit zvon pro místní zvonici.[4] V roce 1867 měl Brněnec pouze 19 domů se 105 obyvateli, Podlesí se Zářečím 35 domů a 213 obyvatel.[3]

Na začátku 19. století byly položeny základy místního průmyslu: kupní smlouvou z 13. září 1804 odkoupil František Diebl za 100 zl. pozemky od Jana Schwaba k vybudování papírny.[5] Diebl pak o 10 let později (5. listopadu 1814) svou papírnu se všemi pozemky prodal za 28 000 zl. Jiřímu Schönovi.[5] Další majitel továrny, Jiří Winarský, ji za 30 000 zl. v dubnu 1854 prodal židovskému podnikateli Izáku Löw-Beerovi, který ji vzápětí přebudoval na přádelnu vlny.[5] Z té se postupně stala poměrně významná textilka; ve vlastnictví rodiny Löw-Beerů zůstala následujících 84 let, až do začátku německé okupace Sudet v roce 1938 (Brněnec se tehdy dostal přímo na hraniční čáru Třetí říše a „zbytkového Česka“), kdy byla arizována a později (24. února 1940) prodána vídeňské firmě Hoffmann. Textilka byla postupně přeměněna na pomocnou muniční továrnu, pobočku nacistického koncentračního tábora Gross-Rosen ve Slezsku. Právě sem do této továrny v letech 194445 sudetoněmecký podnikatel Oskar Schindler umístil cca 1100 židovských vězňů (Schindlerův seznam), čímž je zachránil před smrtí v nacistických vyhlazovacích táborech.

8. května 1945 byl Brněnec i s okolím osvobozen Rudou armádou a zdejší koncentrační tábor zrušen.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Divadelní soubor E. Vojana[editovat | editovat zdroj]

Ochotnické divadlo působící od září 1935 v Lidovém domě v Moravské Chrastové. V roce 1985 přejmenován na divadelní soubor E. Vojana Brněnec. Divadlo spolupracuje s členy Městského divadla Brno (Jan Heger-Kučera, František Lešovský).[6]

Narodila se tu malířka Irmgard Lang-Scheer 17.6.1901 . Zemřela 5.2.1986 v Drážďanech. V nedaleké vesnici Bělá nad Svitavou je v kostele Všech Svatých její freska Alžběta Durinská rozdávající chléb chudým kreslená v roce 1932 při rekonstrukci kostela.

Brněnecfest aneb punkovey klystýr[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o open air jednodenní festival. Působí zde především punková scéna z České republiky. Pořádá se každý rok, již od roku 2000.

Členění obce[editovat | editovat zdroj]

Brněnec se člení na tři katastrální území:

  • Brněnec – většina katastru leží v Čechách a zahrnuje místní části (zároveň ZSJ) Brněnec a Podlesí
  • Chrastová Lhota – leží na Moravě a zahrnuje místní část a ZSJ Chrastová Lhota
  • Moravská Chrastová – téměř celý katastr leží na Moravě a zahrnuje místní část a ZSJ Moravská Chrastová

V období 19761990 náleželo k Brněnci i celé území bývalého města Březová nad Svitavou (obec se od Brněnce odtrhla a roku 1999 získala opět městský status).[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Brünnlitz bei Zwittau
  3. a b Vlastivědná kniha české dvoutřídní obecné školy v Brněnci (KR 65, Brněnec uložena v OA Litomyšl)
  4. Konečný Stanislav: Zvony v Poličce a na Poličsku. Polička, 1999
  5. a b c Miroslav Kučera, Historie papíren na řekách okresu Svitavy (sborník Pomezí Čech a Moravy, svazek 4)
  6. Naše město, svitavský kulturní a informační měsíčník
  7. KUČA, Karel. Historický lexikon městysů a měst. Praha : Baset, 2006. Kapitola Březová nad Svitavou, s. 115. (čeština)  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]