Karel Kořistka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Prof. PhDr. Dr.tech. h.c. Karel rytíř Kořistka
Karel Kořistka v roce 1881
Karel Kořistka v roce 1881

Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1866 – 1869

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1867 – 1868

Rektor pražské polytechniky
Ve funkci:
1864 – 1865
Nástupce Karel Balling
Ve funkci:
1866 – 1867
Předchůdce Karel Balling
Nástupce Jan Krejčí

Narození 7. února 1825
Březová nad Svitavou
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 18. ledna 1906 (ve věku 80 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Olšanské hřbitovy
Národnost Češi
Alma mater Vídeňská univerzita
Báňská akad. B. Štiavnica
Profese geograf, pedagog a vysokoškolský učitel
Ocenění Řád železné koruny
Císařský rakouský řád Leopoldův
čestný doktor
Commons Kategorie Karel Kořistka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel František Edvard rytíř Kořistka (7. února 1825 Březová nad Svitavou[1]19. ledna 1906 Praha[2][3]) byl český geodet, topograf, kartograf, statistik, pedagog a politik.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodiny, která po 200 roků držela dědičné fojtství v Holasovicích ve Slezsku[4]. Otec byl ustaven hospodářským správcem panství Křižanov u Velkého Meziříčí. Karel se narodil v Březové, když se rodina stěhovala do tohoto nového působiště.

Studoval od roku 1835 na nižším gymnáziu v Jihlavě, vyšší třídy pak absolvoval v Brně. V letech 1841-1843 studoval matematiku, fyziku a astronomii na univerzitě ve Vídni a rovněž navštěvoval přednášky na polytechnice. V roce 1843 pokračoval ve studiu na báňské akademii v Banské Štiavnici. Díky podpoře profesorského sboru po smrti svého otce (1845) mohl svá studia v Banské Štiavnici roku 1847 dokončit.

Pedagogická činnost[editovat | editovat zdroj]

V březnu roku 1848 byl v Banské Štiavnici ustanoven asistentem matematiky a fyziky u profesora Christiana Dopplera. Po Dopplerově odchodu do Vídně byl v roce 1849 pověřen suplováním těchto předmětů. Na konci roku 1849 byl Kořistka v necelých 25 letech jmenován profesorem praktické geometrie (geodézie) a encyklopedie lesnictví na nově zřízeném technickém učilišti v Brně. Krátce suploval i výuku elementární matematiky v přípravném kurzu. V Brně se účastnil přednášek a prací přírodovědeckého odboru moravsko-slezské společnosti a podílel se na založení geologického spolku.

1. září 1851 jmenoval císař František Josef Kořistku profesorem elementární matematiky a praktické geometrie na pražské polytechnice.

V 50. a 60. letech podnikl Kořistka cesty po vyspělých evropských zemích, aby se seznámil s organizací technického školství v těchto zemích. Na základě těchto poznatků publikoval nejen úřední zprávy, ale i řadu článků v odborném tisku a v roce 1863 samostatný spis Der höhere polytechnische Unterricht in Deutschland, in der Schweiz, in Frankreich, Belgien und England. Jeho zkušeností bylo využito při reorganizaci pražské i vídeňské techniky.

Prof. Kořistka se stal průkopníkem snah o zavedení samostatného zeměměřického studia se specializovanými geodetickými předměty. Je zakladatelem českého zeměměřického názvosloví.

V letech 1864-65 se Kořistka stal prvním voleným rektorem pražské techniky. V tomto úřadu znovu působil v letech 1866-67. Výrazným způsobem se zasloužil o její přeměnu na dvojjazyčný česko-německý ústav. Po rozdělení pražské techniky na německou a českou roku 1869 požádal Kořistka o jmenování na technice české. Jeho žádosti nebylo vyhověno, proto dále působil na německé technice. Byl zde dvakrát zvolen rektorem, ale jmenování nepřijal. Třebaže mu bylo nabízeno jak místo ve Vídni na ministerstvu, tak také místo profesora geodézie na technice v Karlsruhe (1869), zůstal pražské škole věrný. Do penze odešel v roce 1893.

Politická činnost[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska na Moravském náměstí v Březové nad Svitavou

Aktivně se účastnil i politického života. Roku 1861 byl zvolen do sboru obecních starších měst Prahy a působil zde v záležitostech technických a školských až do roku 1891, tj. 30 let. Roku 1888 mu byl svěřen dozor nad zemskými hospodářskými školami v Království českém. Při nástupu dohlížel na 19 škol, při předání svému nástupci roku 1898 to bylo již úctyhodných 51 hospodářských škol.

V letech 1866-1869 byl poslancem Českého zemského sněmu, který ho následně zvolil poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor, tehdy ještě nevolen přímo, ale tvořen delegáty jednotlivých zemských sněmů). Slib nesložil[5] a činnosti Říšské rady se z důvodu nesouhlasu se státoprávním vývojem Předlitavska, podobně jako většina českých poslanců, neúčastnil. Již 19. června 1867 byl spolu s dalšími Čechy na Říšské radě vyzván k udání důvodů pro nepřevzetí mandátů. 26. září 1868 pak byly mandáty těchto poslanců v zemském sněmu a tudíž i v Říšské radě prohlášeny za zaniklé. Do Říšské rady byl zvolen za město Příbram.

V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo.[6] Vrcholné politiky se vzdal, protože mu překážela v odborné činnosti.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

14. listopadu 1852 se v Brně oženil s nejmladší dcerou brněnského starosty Antona Haberlera (7. ledna 1796 Brno – 3. listopadu 1873 Brno) Františkou (2. září 1832 Brno – 19. května 1900 Praha).[7]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Šlechtický erb Prof. Karla rytíře Kořistky

Karel Kořistka byl členem Královské české společnosti nauk, České akademie, Císařské akademie věd ve Vídni a celé řady dalších společností v Rakousku i v cizině.

Za svoji práci obdržel rakouský Řád železné koruny III. třídy, na základě něhož byl 22. května 1879 povýšen do rytířského stavu.[8] V rytířském erbu na zlatém trojvrší je zlatá triangulační pyramida a nad ní pět zlatých hvězd. Nad štítem dva turnajské korunované helmy s pokryvadly modro-zlatými, pravý nese zlatého rostoucího lva držícího v pravé tlapě čtyři obilné klasy téže barvy, levý dvě složená orlí křídla, přední modré se dvěma zkříženými zlatými kladívky, zadní zlaté. Heslo (deviza) je odrazem jeho celoživotního díla: Perseverantia omnis mons vincitur – „Vytrvalost zdolá každou horu“.[8]

Dále obdržel ruské řády sv. Anny III. třídy a sv. Stanislava II. třídy a francouzský řád Zlaté palmy.

Jako ocenění celoživotní činnosti mu byl roku 1892 udělen rytířský kříž Rakouského císařského Leopoldova řádu.

Publikace[editovat | editovat zdroj]

německy[editovat | editovat zdroj]

  • Studien über die Methoden und die Benutzung hypsometrischer Arbeiten. Gotha 1858
  • Die Markgrafschait Mähren und das Herzogthum Schlesien in ihren geographischen Verhältnissen. Vídeň a Olomouc 1861. Dostupné on line
  • Der höhere polytechnische Unterricht in Deutschland, der Schweiz, in Frankreich, Belgien und England. Gotha 1863
  • Hypsometrie von Mähren und Oesterreichisch-Schlesien. Brno 1864
  • Die Hohe Tatra in den Zentralkarpathen. Gotha 1864
  • Das Mittel- und Sandsteingebirge in Böhmen. Praha 1869
  • Die Terrainverhältnisse, ein Höhenverzeichniss und eine Höhenkarte des Iser- und des Riesengebirges, mit ihren südlichen und östlichen Vorlagen. Praha 1877. Dostupné on line
  • Die trigonometrisch gemessenen Höhen von Böhmen. Gotha 1884
  • Die Großherzoglich Technische Hochschule Karlsruhe. Festschrift zur Einweihung der Neubauten im Mai 1899. Stuttgart 1899.
  • Das östliche Böhmen, enthaltend das Adler-, das Grulicher- und das Eisengebirge sowie das ostböhmische Tiefland, orographisch und hydrographisch geschildert. Řivnáč, Praha 1903

česky[editovat | editovat zdroj]

  • Zpráva o pracích a výsledcích měření výšek v okolí Pražském, vykonaných na vyzvání a pomocí přírodovědeckého sboru Musea království Českého. Praha: Rohlíček, 1856.
  • Výsledky měření, jimiž velikost a podoba země ustanovena byla. Praha 1863. Dostupné on line
  • Seznam výšek v Čechách, jež v letech 1877 až 1879 od c.k. voj. zeměpisného ústavu trigonometricky stanoveny byly. Spolu s R. Doudlebským ze Sternecku. Řivnáč, Praha 1884. Dostupné on line
  • Přehled činnosti přírodovědeckého výzkumu Čech od roku 1864 až do roku 1890. V Praze: V komisi Fr. Řivnáče, 1891. Dostupné on line
  • Nové výsledky zeměměrství v Čechách. Věstník České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění Roč. VI. prosinec 1897. s. 499-512. Dostupné on line.

mapy[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam úmrtí, Praha II - Nové Město, Kostel sv. Štěpána
  3. Prof. Karel Kořistka +. Moravská orlice. 21. 1. 1906, s. 4. Dostupné online. 
  4. Müller, Novotný: Úvod ve 3.vydání z roku 1913 "Geodésie nižší-Kompendium geodésie a sférické astronomie"
  5. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. Osvědčení poslancův českých. Národní noviny. Srpen 1868, čís. 37, s. 1. Dostupné online. 
  7. Prof. Dr. Karel Kořistka [online]. encyklopedie.brna.cz [cit. 2014-06-12]. Dostupné online. (česky) 
  8. a b Archivovaná kopie. www.vugtk.cz [online]. [cit. 2010-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BÖHM, Josef. Prof. Dr. Karel rytíř Kořistka. Zeměměřický obzor. 1946, roč. VII / XXXIV., s. 153. 
  • MÜLLER, František; NOVOTNÝ, František. Geodésie nižší - Kompendium geodésie a sférické astronomie. 3. vyd. Praha: Česká matice technická, 1913. Kapitola Professor dr. Karel rytíř Kořistka, s. III-VII. 
  • ZÁVODSKÝ, Prokop; ŠIMPACH, Ondřej. Karel Koristka and the provincial statistical service in the Czech Lands. Banská Štiavnica 2016. Dostupné on line
  • HÁNEK, Pavel. Významné osobnosti české geodetické minulosti 19. století. Dostupné on line

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]