Josef Jedlička (inženýr)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef Jedlička
Ing. Josef Jedlička
Ing. Josef Jedlička
Narození25. července 1868
Zbiroh
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí2. ledna 1938 (ve věku 69 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníinženýr, strojní inženýr a pedagog
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ing. Josef Jedlička RTDr. h.c. (25. červenec 1868 Zbiroh[1] – 2. leden 1938 Praha) byl český strojní inženýr a vysokoškolský pedagog. Pro akademický rok 1915–1916 byl zvolen rektorem ČVUT.

Život[editovat | editovat zdroj]

V letech 1893–1900 pracoval v továrně Ringhoffer. V roce 1900 přešel na Císařskou a královskou českou vysokou školu technickou v Praze. Zde se věnoval nauce o strojích a mechanické technologii staviv. V roce 1902 byl jmenován mimořádným profesorem nauky o strojích a v roce 1906 profesorem řádným. Po tři období působil jako děkan fakulty a v 1915–1916 byl zvolen rektorem ČVUT. Působil zde až do své smrti v roce 1938.

V roce 1909 založil Ústav pro zkoušení hospodářských strojů a motorů při zemědělském odboru ČVUT.

Po 1. světové válce se rovněž zabýval reformou českého školství.

Členství v organizacích[editovat | editovat zdroj]

Ocenění díla[editovat | editovat zdroj]

V roce 1936 mu byl udělen čestný titul doktora technických věd Českého vysokého učení technického v Praze[2].

Spisy[editovat | editovat zdroj]

Strojírenství[editovat | editovat zdroj]

  • Jak vysoko nutno páru přehřívati, aby docílilo se při parním stroji co nejmenší spotřeby páry i paliva, Praha : vlastní náklad, 1901
  • O žentourech se zvláštním zřetelem k žentourům na hospodářské výstavě v Praze, pořádané Ústřední hospodářskou společností pro království České v květnu 1902, Praha : vlastní náklad, 1902
  • Zásobování hospodářského statku hnací silou, Praha : Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 1903
  • Obecná nauka o strojích – přednášky na ČVUT

Školská reforma[editovat | editovat zdroj]

  • Návrh na organisaci vědění a vyučování, Praha : vlastní náklad, 1919
  • Návrh na organisaci vědění a vyučování : Dodatečné úvahy ke stejnojmenné knize, Praha : vlastní náklad, 1920
  • Návrhy na reformu školství, Praha : Česká grafická Unie, 1922
  • Jednotná organisace vědění a školství přirozeným podkladem pro šetření energií a vědeckou organisaci práce v úřadech veřejných, Praha : Masarykova akademie práce, 1924 – přednáška na pražském mezinárodním kongresu pro vědecké řízení práce 21.-24. července 1924


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Významné osobnosti, jímž byl udělen čestný doktorát ČVUT v Praze. www.cvut.cz [online]. [cit. 2011-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-04. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Rektoři ČVUT
Karel Kořistka 1864–1865 • Karel Balling 1865–1866 • Karel Kořistka 1866–1867 • Jan Krejčí 1867–1868 • Gustav Schmidt 1868–1869 • Čeněk Hausmann 1869–1870 • František Tilšer 1870–1871 • Jan Krejčí 1871–1872 • Václav Zenger 1872–1873 • Josef Niklas 1873–1874 • Jan Tille 1874–1875 • Gabriel Blažek 1875–1876 • František Štolba 1876–1877 • Jan Krejčí 1877–1878 • August Salaba 1878–1879 • Josef Šolín 1879–1880 • Čeněk Hausmann 1880–1881 • Gabriel Blažek 1881–1882 • František Štolba 1882–1883 • August Salaba 1883–1884 • Eduard Weyr 1884–1885 • Karel Preis 1885–1886 • Otakar Feistmantel 1886–1887 • František Müller 1887–1888 • Jiří Pacold 1888–1889 • Josef Šolín 1889–1890 • Eduard Weyr 1890–1891 • Jan Baptista Lambl 1891–1892 • Kristian Petrlík 1892–1893 • Antonín Vávra 1893–1894 • Antonín Bělohoubek 1894–1895 • Karel Vosyka 1895–1896 • František Müller 1896–1897 • Albert Vojtěch Velflík 1897–1898 • Alfred Slavík 1898–1899 • Albert Vojtěch Velflík 1899–1900 • Jan Vladimír Hráský 1900–1901 • Gabriel Blažek 1901–1902 • Jan Koula 1902–1903 • Alfred Slavík 1903–1904 • Kristian Petrlík 1904–1905 • Josef Šolín 1905–1906 • Albert Vojtěch Velflík 1906–1907 • František Novotný 1907–1908 • Josef Bertl 1908–1909 • Bedřich Procházka 1909–1910 • František Hasa 1910–1911 • Julius Stoklasa 1911–1912 • Karel Novák 1912–1913 • Theodor Kašpárek 1913–1914 • Antonín Klír 1914–1915 • Josef Jedlička 1915–1916 • Karel Špaček 1916–1917 • Václav Felix 1917–1918 • Alois Velich 1918–1919 • František Wald 1919–1920 • Jan Kolář 1920–1921 • Emil Votoček 1921–1922 • Jan Zvoníček 1922–1923 • Zdeněk Bažant 1923–1924 Vladislav Brdlík 1924–1925 • Rudolf Kříženecký 1925–1926 • Josef Petřík 1926–1927 • Josef Hanuš 1927–1928 • Emil Navrátil 1928–1928 • František Klokner 1928–1929 • Josef Pazourek 1929–1930 • Viktor Felber 1930–1931 • Josef Anderle 1931–1932 • Rudolf Kukač 1932–1933 • Jaroslav Milbauer 1933–1934 • Břetislav Tolman 1934–1935 • Jindřich Svoboda 1935–1936 • Jaroslav Hýbl 1936–1937 • Gustav Švamberg 1937–1938 • Vojtěch Kaisler 1938–1939 • Antonín Engel 1939–1940 • české vysoké školy uzavřeny 1940–1945 • Antonín Engel 1945–1945 • František Kadeřávek 1945–1945 • Zdeněk Bažant 1945–1946 • Otakar Quadrat 1946–1947 • Josef Ryšavý 1947–1948 • Jan Košťál 1948–1949 • Oldřich Starý 1949–1950 • Vilibald Bezdíček 1950–1952 • Josef Trnka 1952–1955 • Theodor Ježdík 1955–1960 • František Brabec 1960–1962 • Josef Kožoušek 1962–1968 • Bohumil Kvasil 1968–1979 • Jiří Klíma 1979–1990 • Stanislav Hanzl 1990–1996 • Antonín Pokorný (pověřený) 1996–1997 • Petr Zuna 1997–2000 • Jiří Witzany 2000–2006 • Václav Havlíček 2006–2014 • Petr Konvalinka 2014–2018 • Vojtěch Petráček 2018–
České vysoké učení technické v Praze
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josef_Jedlička_(inženýr)&oldid=22955049“