Čeněk Hausmann

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Čeněk Hausmann
Čeněk Hausmann, podle fotografie kreslil Jan Vilím
Čeněk Hausmann, podle fotografie kreslil Jan Vilím

Ve funkci:
1867 – 1876[1]

Ve funkci:
1873 – 1876[2]

Ve funkci:
1869 – 1870
Předchůdce Gustav Schmidt
Nástupce František Tilšer
Ve funkci:
1880 – 1881
Předchůdce Josef Šolín
Nástupce Gabriel Blažek

Stranická příslušnost
Členství Národní str.

Narození 3. února 1826
Vrbno u Mělníka
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 13. listopadu 1896 (ve věku 70 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Vzdělání Pražská polytechnika
Commons Kategorie Čeněk Hausmann

Čeněk Hausmann, uváděn též jako Vincenc Hausmann (3. únor 1826 Vrbno u Mělníka[3]13. listopad 1896 Praha), byl český matematik, profesor mechaniky a nauky o strojích, ve dvou funkčních obdobích rektor pražské polytechniky. Působil i jako politik, zasedal v Českém zemském sněmu a Říšské radě.

Život[editovat | editovat zdroj]

Studoval piaristickou kolej a stavovské gymnázium. Pražskou polytechniku vystudoval v roce 1845. V letech 1847–1852 zde přednášel deskriptivní geometrii ve funkci adjunkta mechaniky. V roce 1852 byl povolán do Lvova (Lembergu), kde přednášel mechaniku, stavbu strojů a deskriptivní geometrii. Následujícího roku byl jmenován profesorem. V této funkci později působil v Budapešti (1857–1863); po zavedení maďarštiny jako vyučovacího jazyka v roce 1860 obdržel jako jediný výjimku k přednášení v němčině. Krátce působil ve Štýrském Hradci (1863–1864) a od roku 1864 v Praze. Po rozdělení pražské techniky na dvě části v roce 1879 zůstal na české části („Císařská a královská česká vysoká škola technická v Praze“). Ve dvou funkčních obdobích 1869–1870 a 1880–1881 byl zvolen rektorem pražské techniky [4].

Byl i politicky aktivní. V zemských volbách v lednu 1867 byl zvolen na Český zemský sněm za městskou kurii (obvod Rychnov, Žamberk, Kostelec n. Orlicí, Dobruška).[5] Mandát obhájil v krátce poté konaných zemských volbách v březnu 1867.[6]

V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo.[7] V rámci začínající politiky české pasivní rezistence ale činnost poslance přestal vykonávat a byl pro absenci v září 1868 zbaven mandátu.[8] Demonstrativně byl zvolen v doplňovacích volbách v září 1869.[9] Ve svém obvodu uspěl i v zemských volbách v roce 1870[10] i v zemských volbách v roce 1872.[11] Kvůli obnovené politice pasivní rezistence ale křeslo nepřevzal, byl pro absenci zbaven mandátu a následně opět zvolen v doplňovacích volbách roku 1873.[12] Opět bojkotoval sněm a přišel o mandát a byl zase zvolen v doplňovacích volbách roku 1874,[13] roku 1875.[14] a roku 1876.[15] 29. března 1876 sám definitivně na zemský mandát rezignoval. [16] Zastupoval Národní stranu (staročechy).

Zasedal také v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kam byl zvolen v prvních přímých volbách roku 1873, kurie venkovských obcí, obvod Německý Brod, Polná, Ledeč atd. Z politických důvodů (i na Říšské radě Češi praktikovali tehdy pasivní rezistenci) se ovšem nedostavil do sněmovny.[17] Již v prosinci 1873 byl proto pro neomluvenou absenci zbaven mandátu spolu s mnoha dalšími českými poslanci.[18] Následně byl demonstrativně zvolen do Říšské rady v doplňovacích volbách, které se konaly v listopadu 1874 v městské kurii, obvod Tábor, Pacov, Humpolec atd.[19] Znovu nepřevzal mandát a byl ho zbaven v lednu 1875.[20] V říjnu 1875 byl do Říšské rady zvolen opětovně,[21] ve svém předchozím obvodu Tábor, Pacov, Humpolec atd. v městské kurii.[22] Tentokrát sám rezignoval v říjnu 1876.[23]

V letech 1872–1876 byl rovněž členem zastupitelstva Prahy. V roce 1884 odešel na odpočinek.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. V rámci politiky pasivní rezistence se s krátkými výjimkami na práci sněmu fakticky nepodílel.
  2. V rámci politiky pasivní rezistence se na práci Říšské rady fakticky nepodílel.
  3. Matriční záznam o narození a křtu
  4. Seznam rektorů ČVUT
  5. http://www.psp.cz/eknih/1867skc/1/stenprot/003schuz/s003002.htm
  6. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/004schuz/s004001.htm
  7. Osvědčení poslancův českých. Národní noviny. srpen 1868, čís. 37, s. 1. Dostupné online.  
  8. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/2/stenprot/020schuz/s020006.htm
  9. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/3/stenprot/004schuz/s004001.htm
  10. http://www.psp.cz/eknih/1870skc/1/stenprot/002schuz/s002001.htm
  11. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/1/stenprot/003schuz/s003002.htm
  12. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/2/stenprot/003schuz/s003001.htm
  13. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/3/stenprot/001schuz/s001003.htm
  14. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/4/stenprot/001schuz/s001001.htm
  15. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/5/stenprot/002schuz/s002001.htm
  16. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/5/stenprot/015schuz/s015001.htm
  17. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  18. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=175&size=45
  19. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&size=45&page=3452
  20. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&size=45&page=4538
  21. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=5819&size=45
  22. Posel z Prahy, 10. 10. 1875, s. 1.
  23. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&size=45&page=7712

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]