Kristian Petrlík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kristian Petrlík

Kristian Petrlík před rokem 1895
Narození 20. listopadu 1842
Chlum u Hlinska
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 31. března 1908 (ve věku 65 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo odpočinku Olšanské hřbitovy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prof. Ing. Kristian Petrlík (20. listopad 1842 Chlum u Hlinska31. březen 1908 Praha) byl profesorem inženýrského stavitelství na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze. Dvakrát (ve funkčních obdobích 1892–1893 a 1904–1905) byl jejím rektorem.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval reálku v Chrudimi a později v Praze v Ječné. Pokračoval ve studiu silničního a vodního stavitelství na Polytechnickém ústavu v Praze, které zakončil v roce 1867. Poté pracoval na stavbě dráhy císaře Františka Josefa (Praha–Vídeň). V letech 1868–1870 se vrací na techniku jako asistent. Byl zakladatelem a prvním předsedou Spolku posluchačů inženýrství.

V letech 1870–1874 pracoval jako inženýr při stavbě Duchcovsko-podmokelské dráhy. Pro schopnosti, které zde prokázal, byl jmenován inspektorem železnic a dohlížel na stavby v Dolních Rakousích (například dráha Leobersdorf–St. Pölten nebo dráha Pöchlarn–Kienberg-Gaming) až do roku 1879. V tomto roce byl jmenován mimořádným a v roce 1884 řádným profesorem vodního stavitelství, stavitelství tunelů a encyklopedie inženýrského stavitelství na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze.

V roce 1893 byl zvolen předsedou Spolku architektů a inženýrů, v letech 1894–1897 redigoval (spolu s Janem Koulou jeho časopis Zprávy Spolku architektů a inženýrů [1].

V letech 1900–1902 byl předsedou správní rady Elektrických podniků hlavního města Prahy [2].

Spisy[editovat | editovat zdroj]

Přispíval do českého i německého odborného tisku.

Je autorem publikací:

  • Válení silnic jest prostředkem k úsporám při udržování : pro zastupitestva okresní i obecní, úřady stavební, inženýry stavební i strojnické, podnikatele staveb, továrníky a j., Praha : Nákladem knihkupectví F. Řivnáče, 1883
  • Průplav dunajsko-vltavsko-labský, Praha : Komitét průplavní dunajsko-vltavsko-labský, 1893
  • Německo-česká sbírka názvosloví železnicového, Praha : V komisi knihkupce A. Řivnáče, 1894
  • Přístav libeňský, Libeň : Obec libeňská, 1895
  • Tabulky vytyčovací : na oblouky kruhové bez přechodnic i s nimi za pomůcku při vyměřování a stavbě cest, silnic, železnic a průplavů, jakož i při výpočtech trigonometrických, Praha : Česká matice technická, 1903

Byl jedním z redaktorů Ottova slovníku naučného pro inženýrské stavitelství.

Jeho pozůstalost je uložena v archivu NTM.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŽENATÝ, Emil. Šedesát let Spolku československých inženýrů 1865–1925. Praha : Spolek československých inženýrů, 1925. S. 196–197.  
  2. Historie Dopravního podniku. DP KONT@KT. září 2007, roč. 12, čís. 9, s. 17. Dostupné online. ISSN 1212-6349.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

rektor ČVUT
Předchůdce:
Jan Baptista Lambl
Kristian Petrlík
18921893
Nástupce:
Antonín Vávra (rektor)
Alfred Slavík 19041905 Josef Šolín