Přeskočit na obsah

Josef Bertl

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prof. Ing. arch. dr. h. c. Josef Bertl
Narození6. ledna 1866
Soběslav
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí30. května 1955 (ve věku 89 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze
Povolánípedagog, architekt a stavitel
DětiJiří Bertl syn
Ludmila Bertlová dcera
PříbuzníMartin Kubelík vnuk
Rafael Kubelík zeť
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Bertl (6. leden 1866 Soběslav[1] – 30. květen 1955 Praha) byl český architekt, profesor pozemního stavitelství na České vysoké škole technické v Brně (1901–1905) a profesor pozemního stavitelství a nauky o stavebních hmotách na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze (1905–1936).

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině učitele. Po absolvování vyšší reálky v Kutné Hoře obdržel stipendium a pokračoval studiem na Umělecko-průmyslové škole ve Vídni. V roce 1884 přešel na Císařskou a královskou českou vysokou školu technickou v Praze, kde dokončil studia v roce 1890, a to s vyznamenáním. Již během studia pracoval pro různé firmy, například pro firmu Ringhoffer. V letech 1889–1893 působil na ČVUT jako asistent prof. Jiřího Pacolda na katedře pozemního stavitelství. V roce 1891 se podílel na organizaci první výstavy Spolku inženýrů a architektů v Praze, v jejím katalogu figuruje v I. sekci pod vedením prof. osefa Schulze.[2] V roce 1893 byl autorizován stavitelem a nastoupil nejprve do firmy Otakara Materny a v roce 1895 přešel do stavební firmy Václav Nekvasil, kde v letech 1899–1901 pracoval jako ředitel její stavební kanceláře.

V roce 1901 byl povolán na Českou vysokou školu technickou v Brně a dne 29. listopadu téhož roku byl jmenován řádným profesorem pozemního stavitelství. Podílel se na koncepci areálu VUT v Brně. V roce 1902–1903 byl děkanem odboru stavebního inženýrství a v roce 1904–1905 rektorem školy. V roce 1904 byl rovněž prvním předsedou klubu SK Moravská Slavia Brno.

V roce 1905 byl jmenován profesorem pozemního stavitelství a nauky o stavebních hmotách na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze. Pro akademický rok 1908–1909 byl zvolen rektorem, v letech 1920–1922 byl děkanem fakulty architektury a pozemního stavitelství.

V roce 1914 byl zvolen prezidentem Česko-německé inženýrské komory pro Království české. Byl rovněž dlouholetým členem Spolku architektů a inženýrů.

Politicky se angažoval v mladočeské straně (později Československá národní demokracie).

Rodina

[editovat | editovat zdroj]

S manželkou Julií, rozenou Ševčíkovou (1876–??) a rodinou bydlel od roku 1905 na Královských Vinohradech, kde Bertl navrhl vlastní secesní vilu v Hradešínské ulici čp. 1098/II, na nároží ulice U vodárny, naproti starší vile Emila Kolbena (1897). Bertlovi měli čtyři děti,[3] dcera Marie zemřela předčasně v pětadvaceti letech.[4]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Spisy

[editovat | editovat zdroj]
  • Jiří Pacold: Konstrukce pozemního stavitelství, 1890–1895 – spoluautor
  • Novostavby c. k. české vysoké školy technické v Praze, Praha : vlastní náklad, 1914
  • Konstruktivní stavitelství, Praha : Spolek posluchačů inženýrství, 1920
  • Stavitel a zákony, nařízení a různé předpisy, Praha : vlastní náklad (komise nakladatelství F. Řivnáč), 1926

Ocenění díla

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Pavel Vlček a kol. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. Kapitola heslo Josef Bertl, s. 62. 
  • KREJČÍ, Renata. Prof. arch. Josef Bertl, Dr. h. c.. Události na VUT v Brně. 2003, čís. 1, s. 22. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10. ISSN 1211-4421.  Archivováno 10. 12. 2015 na Wayback Machine.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. ISBN 80-7185-246-5. S. 91. 
  • SEVERIN, Ondřej. Za Prof. Dr. h.c. Ing. arch. Josefem Bertlem. Architektura ČSR. 1955, roč. XIV, čís. 7. ISSN 0300-5305. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 4. sešit : Bene-Bez. Praha: Libri, 2006. 376-477 s. ISBN 80-7277-299-6. S. 456. 

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Výstava architektury a inženýrství v Praze, 1891, s. 16
  3. ↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 32, obraz 571, policejní přihláška rodiny Josefa Bertla
  4. ↑ Marie Bertlová - úmrtní oznámení. Národní listy. 10. 9. 1925, s. 8. Dostupné online. 
  5. ↑ Pavel Vlček a kolektiv. Umělecké památky Prahy : Pražský hrad a Hradčany. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0832-2. S. 436–437. 
  6. ↑ Významné osobnosti, jímž byl udělen čestný doktorát ČVUT v Praze. www.cvut.cz [online]. [cit. 2010-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-04. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Rektoři ČVUT
Karel Kořistka 1864–1865 • Karel Balling 1865–1866 • Karel Kořistka 1866–1867 • Jan Krejčí 1867–1868 • Gustav Schmidt 1868–1869 • Čeněk Hausmann 1869–1870 • František Tilšer 1870–1871 • Jan Krejčí 1871–1872 • Václav Zenger 1872–1873 • Josef Niklas 1873–1874 • Jan Tille 1874–1875 • Gabriel Blažek 1875–1876 • František Štolba 1876–1877 • Jan Krejčí 1877–1878 • August Salaba 1878–1879 • Josef Šolín 1879–1880 • Čeněk Hausmann 1880–1881 • Gabriel Blažek 1881–1882 • František Štolba 1882–1883 • August Salaba 1883–1884 • Eduard Weyr 1884–1885 • Karel Preis 1885–1886 • Otakar Feistmantel 1886–1887 • František Müller 1887–1888 • Jiří Pacold 1888–1889 • Josef Šolín 1889–1890 • Eduard Weyr 1890–1891 • Jan Baptista Lambl 1891–1892 • Kristian Petrlík 1892–1893 • Antonín Vávra 1893–1894 • Antonín Bělohoubek 1894–1895 • Karel Vosyka 1895–1896 • František Müller 1896–1897 • Albert Vojtěch Velflík 1897–1898 • Alfred Slavík 1898–1899 • Albert Vojtěch Velflík 1899–1900 • Jan Vladimír Hráský 1900–1901 • Gabriel Blažek 1901–1902 • Jan Koula 1902–1903 • Alfred Slavík 1903–1904 • Kristian Petrlík 1904–1905 • Josef Šolín 1905–1906 • Albert Vojtěch Velflík 1906–1907 • František Novotný 1907–1908 • Josef Bertl 1908–1909 • Bedřich Procházka 1909–1910 • František Hasa 1910–1911 • Julius Stoklasa 1911–1912 • Karel Novák 1912–1913 • Theodor Kašpárek 1913–1914 • Antonín Klír 1914–1915 • Josef Jedlička 1915–1916 • Karel Špaček 1916–1917 • Václav Felix 1917–1918 • Alois Velich 1918–1919 • František Wald 1919–1920 • Jan Kolář 1920–1921 • Emil Votoček 1921–1922 • Jan Zvoníček 1922–1923 • Zdeněk Bažant 1923–1924 Vladislav Brdlík 1924–1925 • Rudolf Kříženecký 1925–1926 • Josef Petřík 1926–1927 • Josef Hanuš 1927–1928 • Emil Navrátil 1928–1928 • František Klokner 1928–1929 • Josef Pazourek 1929–1930 • Viktor Felber 1930–1931 • Josef Anderle 1931–1932 • Rudolf Kukač 1932–1933 • Jaroslav Milbauer 1933–1934 • Břetislav Tolman 1934–1935 • Jindřich Svoboda 1935–1936 • Jaroslav Hýbl 1936–1937 • Gustav Švamberg 1937–1938 • Vojtěch Kaisler 1938–1939 • Antonín Engel 1939–1940 • české vysoké školy uzavřeny 1940–1945 • Antonín Engel 1945–1945 • František Kadeřávek 1945–1945 • Zdeněk Bažant 1945–1946 • Otakar Quadrat 1946–1947 • Josef Ryšavý 1947–1948 • Jan Košťál 1948–1949 • Oldřich Starý 1949–1950 • Vilibald Bezdíček 1950–1952 • Josef Trnka 1952–1955 • Theodor Ježdík 1955–1960 • František Brabec 1960–1962 • Josef Kožoušek 1962–1968 • Bohumil Kvasil 1968–1979 • Jiří Klíma 1979–1990 • Stanislav Hanzl 1990–1996 • Antonín Pokorný (pověřený) 1996–1997 • Petr Zuna 1997–2000 • Jiří Witzany 2000–2006 • Václav Havlíček 2006–2014 • Petr Konvalinka 2014–2018 • Vojtěch Petráček 2018–
České vysoké učení technické v Praze
Rektoři Vysokého učení technického v Brně
1899–1901 Karel Zahradník • 1901–1902 Václav Řehořovský • 1902–1903 Michal Ursíny • 1903–1904 Antonín Sucharda • 1904–1905 Josef Bertl • 1905–1906 Zdeněk Elger z Elgenfeldu • 1906–1907 František Hasa • 1907–1908 Leopold Grimm • 1908–1909 Josef Líčka • 1909–1910 Jan Zvoníček • 1910–1911 Vladimír Novák • 1911–1912 Karel Vandas • 1912–1913 Josef Sumec • 1913–1914 Antonín Smrček • 1914–1915 Adolf Štys • 1915–1917 Karel Hugo Kepka • 1917–1918 Vladimír List • 1918–1919 Karel Ryska • 1919–1920 Vincenc Hlavinka • 1920–1921 Jiří Baborovský • 1921–1922 Vladimír Novák • 1922–1923 Josef Zvoníček • 1923–1924 Jiří Baborovský • 1924–1925 Michal Ursíny • 1925–1926 Bohumil Vlček • 1926–1927 Jan Albert Novák • 1927–1928 Karel František Šimek • 1928–1929 Jan Caha • 1929–1930 František Píšek • 1930–1931 František Ducháček • 1931 Vítězslav Veselý • 1931–1932 Vladimír Fischer • 1932–1933 Josef Rieger • 1933–1935 Karel Čupr • 1935–1936 Rudolf Vondráček • 1936–1937 Ota Veletovský • 1937–1938 Václav Bubeník • 1938–1939 Otakar Kallauner • 1939–1940 Jaroslav Syřiště • 1940–1945 české vysoké školy uzavřeny • 1945 Vítězslav Veselý • 1945–1946 Jaroslav Syřiště • 1946–1947 Josef Kožoušek • 1947–1948 Václav Kubelka • 1948–1950 Jiří Kroha • 1950–1951 František Perna • 1951–1953 Vojtěch Mencl • 1953–1955 Josef Vaverka • 1955–1958 Vilibald Bezdíček • 1958–1968 Vladimír Meduna • 1968–1969 Vilibald Bezdíček • 1969–1970 Vladislav Osina • 1970–1976 Vladimír Meduna • 1976–1985 František Kouřil • 1985–1990 František Pail • 1990–1991 Arnošt Hönig • 1991–1994 Emanuel Ondráček • 1994–2000 Petr Vavřín • 2000–2006 Jan Vrbka • 2006–2014 Karel Rais • 2014–2022 Petr Štěpánek • od 2022 Ladislav Janíček
Vysoké učení technické v Brně
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josef_Bertl&oldid=24327909“