Václav Karel Řehořovský

Václav Karel Řehořovský
Václav Karel Řehořovský
	Václav Karel Řehořovský
Narození	1. listopadu 1849; Beroun; Rakouské císařství
Úmrtí	12. prosince 1911 (ve věku 62 let); Královské Vinohrady; Rakousko-Uhersko
Povolání	pedagog, matematik, fyzik a chemik
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Karel Řehořovský (1. listopadu 1849 Beroun^[1] – 12. prosince 1911 Královské Vinohrady^[2]) byl český matematik.

Život[editovat | editovat zdroj]

Václav Karel Řehořovský absolvoval reálku v Plzni a poté studoval v letech 1867–72 na technice v Praze. V následujících letech působil v inženýrské praxi, ale pak se vrátil zpět na akademickou půdu. V roce 1875 se stal asistentem matematiky na české technice v Praze u Eduarda Weyra a toto místo zastával do roku 1881. V této době navštěvoval přednášky na univerzitě a v roce 1878 vykonal zkoušky učitelské způsobilosti z matematiky a deskriptivní geometrie pro reálky. Ve školním roce 1878–79 vykonal zkušební rok na české reálce v Praze 2. V roce 1892 se oženil s Annou Boženou Ropkovou^[3] z Českého Brodu a do roku 1900 učil na pražské průmyslové škole. V roce 1900 se stal profesorem obecné mechaniky a hydromechaniky na nově zřízené české technice v Brně. Na tomto místě působil až do své smrti. Již v roce 1901–02 byl rektorem této školy, v letech 1909–1910 byl děkanem jejího odboru strojního a elektrotechnického inženýrství.

V roce 1907 byl jmenován členem zemské školské rady pro markrabství moravské a v roce 1908 ho císař jmenoval dvorním radou. V letech 1901–03 a po roce 1906 byl předsedou matematicko-přírodovědné třídy českého vědeckého odboru při zemském muzeu v Brně.

Zemřel roku 1911 na Královských Vinohradech, byl pohřben v Berouně.

Veřejná činnost[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1880 pracoval ve výboru Jednoty českých matematiků a fyziků, která ho později jmenovala čestným členem. V letech 1889–1900 zastával úřad vládního komisaře pro pokračovací průmyslové školy. V letech 1889–92 byl členem městského zastupitelstva v Praze.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Karel Řehořovský
Základové vyšší algebry (1883)
Sbírka tabulek a vzorců (1889)
Technický průvodce pro inženýra a stavitele (3 sv., 1896–1901)
Počtářství živnostenské (1887, 7. vydání 1906)
Nauka o těžišti (1906)
O stupni vývoje základných věd technických před založením technik koncem XVIII. století (1907).

Z pověření ministerstva kultury a vyučování přeložil do češtiny Močnikovy učebnice matematiky pro obecné školy a později i další rakouské učebnice pro tento typ škol.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Tento článek obsahuje text (licence CC-BY 3.0 Unported) ze stránky z webu Významní matematici v českých zemích. Autor původního textu: Jaroslav Folta, Pavel Šišma.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Matematika ve škole. 3 (1952–53), č. 9.
Sobotka, J.: Václav Karel Řehořovský. Časopis pro pěstování matematiky. 42, (1913), str. 129–145.
Košťál, R.: Vznik a vývoj pobočky JČMF v Brně. Jednota československých matematiků a fyziků. Praha. 1968.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Řehořovský na Wikimedia Commons
Autor Václav Řehořovský ve Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Karel Řehořovský
Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910 Řehořovský Václav 1849

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu

[matrikaZ-2] Matriční záznam o úmrtí a pohřbu

[matrikaO-3] Matriční záznam o sňatku

[1]

[2]

[3]

Rektoři Vysokého učení technického v Brně

1899–1901 Karel Zahradník • 1901–1902 Václav Řehořovský • 1902–1903 Michal Ursíny • 1903–1904 Antonín Sucharda • 1904–1905 Josef Bertl • 1905–1906 Zdeněk Elger z Elgenfeldu • 1906–1907 František Hasa • 1907–1908 Leopold Grimm • 1908–1909 Josef Líčka • 1909–1910 Jan Zvoníček • 1910–1911 Vladimír Novák • 1911–1912 Karel Vandas • 1912–1913 Josef Sumec • 1913–1914 Antonín Smrček • 1914–1915 Adolf Štys • 1915–1917 Karel Hugo Kepka • 1917–1918 Vladimír List • 1918–1919 Karel Ryska • 1919–1920 Vincenc Hlavinka • 1920–1921 Jiří Baborovský • 1921–1922 Vladimír Novák • 1922–1923 Josef Zvoníček • 1923–1924 Jiří Baborovský • 1924–1925 Michal Ursíny • 1925–1926 Bohumil Vlček • 1926–1927 Jan Albert Novák • 1927–1928 Karel František Šimek • 1928–1929 Jan Caha • 1929–1930 František Píšek • 1930–1931 František Ducháček • 1931 Vítězslav Veselý • 1931–1932 Vladimír Fischer • 1932–1933 Josef Rieger • 1933–1935 Karel Čupr • 1935–1936 Rudolf Vondráček • 1936–1937 Ota Veletovský • 1937–1938 Václav Bubeník • 1938–1939 Otakar Kallauner • 1939–1940 Jaroslav Syřiště • 1940–1945 české vysoké školy uzavřeny • 1945 Vítězslav Veselý • 1945–1946 Jaroslav Syřiště • 1946–1947 Josef Kožoušek • 1947–1948 Václav Kubelka • 1948–1950 Jiří Kroha • 1950–1951 František Perna • 1951–1953 Vojtěch Mencl • 1953–1955 Josef Vaverka • 1955–1958 Vilibald Bezdíček • 1958–1968 Vladimír Meduna • 1968–1969 Vilibald Bezdíček • 1969–1970 Vladislav Osina • 1970–1976 Vladimír Meduna • 1976–1985 František Kouřil • 1985–1990 František Pail • 1990–1991 Arnošt Hönig • 1991–1994 Emanuel Ondráček • 1994–2000 Petr Vavřín • 2000–2006 Jan Vrbka • 2006–2014 Karel Rais • 2014–2022 Petr Štěpánek • od 2022 Ladislav Janíček

Vysoké učení technické v Brně