Josef Vaverka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Josef Vaverka
Narození 5. prosince 1893
Ubušín
Úmrtí 31. srpna 1975 (ve věku 81 let)
Brno
Alma mater České vysoké učení technické v Praze
Ocenění Řád práce
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Vaverka (5. prosince 1893 Ubušín31. srpna 1975 Brno[1]) byl profesor železničního stavitelství, uznávaný odborník v oblasti železničního svršku a spodku,[2] v padesátých letech rektor Vysoké školy stavitelství v Brně a děkan fakulty inženýrského stavitelství na VŠSt. Stál u zrodu bezstykové koleje.[1]

Josef Vaverka se narodil do rodiny tkadlece Josefa Vaverky a jeho ženy Františky.[3] První vzdělání získal v dvoutřídce v rodném Ubušíně, po které pokračoval na měšťanské škole v Bystřici nad Pernštejnem.[1] Maturoval v roce 1912 na reálce v Novém Městě na Moravě.[1] Vysokoškolské studium zahájil téhož roku na C. k. české technické vysoké škole Františka Josefa v Brně (dnešní VUT Brno).[4] V roce 1915[4] přerušila jeho studium první světová válka, které se aktivně účastnil. O rok později byl na východní frontě zajat, ale přešel k legiím, se kterými se dostal do Francie.[1] Po válce dokončil studium na ČVUT v Praze, kde absolvoval v roce 1920.[1][4] Později, v roce 1926 (či 1925) získal na ČVUT doktorát technických věd.[4]

Od roku 1920 do roku 1922 působil v projekční kanceláři Ministerstvo národní obrany,[1][4] v této době, konkrétně 4. května 1921, se také oženil s Josefou Pavlů.[5] V letech 19231950 zastával různé funkce u Československých státních drah, např. v Chrudimi, Svitavách, včetně funkce ředitele státních drah v Brně.[1][4] Za 2. světové války byl jako bývalý legionář pro nespolehlivost[1] z ředitelství ČSD propuštěn.[4] Do roku 1945 pracoval jako dělník ve mlýně a poté jako vedoucí pily Vír, po válce se k ČSD vrátil.[4]

Od roku 1950 se věnoval i pedagogické práci, do roku 1952 přednášel o železničních stavbách jako externista na Vysoké škole technické v Brně, po jejím zániku na Vysoké škole stavitelství (VŠSt) a na Vojenské technické akademii.[4] Od počátku roku 1953 do roku 1965 byl řádným profesorem železničního stavitelství na VŠSt v Brně.[4] V letech 1953 až 1955 byl rektorem VŠSt, později ve školních letech 1957/1958 a 1958/1959 byl děkanem Fakulty inženýrského stavitelství téže školy.[2][4][1] V letech 1953 až 1960 externě spolupracoval s Výzkumným ústavem dopravním v Praze jako vědecký poradce.[4] V roce 1956 mu byla udělena vědecká hodnost doktor věd.[4]

Nosným dílem jeho vědecké práce se stala technologie bezstykové koleje, kde poskytl jak teoretické zdůvodnění pokrokové konstrukce železničního svršku, tak i návrh realizace včetně údržby.[4][2] Bezstykové koleje jsou při provozu bezpečnější, poskytují větší komfort cestujícím a snižují náklady na údržbu kolejí a obručí kol.[6] Publikoval v odborných časopisech,[4] společně s prof. Ferdinandem Klimešem připravili první celostátní učebnici „Železniční stavitelství I.“.[2] Vaverkovy myšlenky propagoval a v jeho práci pokračoval Doc. Ing. Břetislav Havíř, CSc.[7]

Josef Vaverka byl nositel Řádu práce a laureát státní ceny Klementa Gottwalda.[2] V roce 2001 byla J. Vaverkovi udělena Cena města Brna za oblast technického pokroku.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j ČOUPKOVÁ, Magdalena; SKÁKALOVÁ, Alžběta. prof. Ing. Dr. Josef Vaverka, DrSc. [online]. Muzeum města Brna a další, rev. 2012-03-22, [cit. 2013-03-27]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c d e Ústavu železničních konstrukcí a staveb – Historie [online]. Fakulta stavební VUT v Brně, [cit. 2013-03-27]. Dostupné online. (česky) 
  3. SKÁKALOVÁ, Alžběta. Josef Vaverka [online]. Muzeum města Brna a další, rev. 2012-03-20, [cit. 2013-03-27]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b c d e f g h i j k l m n o KREJČÍ, Renata. Významné osobnosti historie VUT v Brně – rektoři: Prof. Ing. Dr. techn. Josef Vaverka, DrSc.. UDÁLOSTI na VUT v Brně [online]. 2004-08, roč. XIV [cit. 2013-03-27], s. Vysoké učení technické v Brně, nakladatelství VUTIUM. Dostupné online. ISSN 1211–4421.  (česky) 
  5. SKÁKALOVÁ, Alžběta. Josefa Vaverková [online]. Muzeum města Brna a další, rev. 2012-03-19, [cit. 2013-03-27]. Dostupné online. (česky) 
  6. Kapitola I. Historie a současnost železničních staveb (ČÁST 2) [online]. Fakulta strojní, VŠB-TU Ostrava, [cit. 2013-03-27]. Dostupné online. (česky) 
  7. ZVĚŘINA, Pavel. Za doc. Ing. Břetislavem Havířem. Týdeník Českých drah – ŽELEZNIČÁŘ [online]. Roč. XVI (2009), čís. 7 [cit. 2013-03-27]. Dostupné online.  
  8. Ceny města Brna [online]. Statutární město Brno, rev. 2012-10-30, [cit. 2013-03-27]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]