Václav Havlíček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
prof. Ing. Václav Havlíček, CSc.
Václav Havlíček na knižním veletrhu Svět knihy 2010
Václav Havlíček na knižním veletrhu Svět knihy 2010
Narození28. července 1943 (79 let)
České Budějovice
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Alma materČVUT v Praze
Povolánípedagog
Oceněnímedaile Za zásluhy mzz 1. stupeň (2012)
Čestné občanství města Kladna
PředchůdceJiří Witzany
ChoťMarie Havlíčková
Dětidcera Tereza a synové Václav a Štěpán
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Havlíček (* 28. července 1943 České Budějovice) je český elektrotechnik a bývalý rektor ČVUT (20062014).

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Studium a pedagogická činnost[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval FEL ČVUT, obor měřící a řídicí technika. V letech 19931994 vyučoval dva semestry matematiku v lokální komunitní škole North Hennepin Community College USA.[1]

Rektor ČVUT[editovat | editovat zdroj]

Václav Havlíček byl místopředsedou České konference rektorů od roku 2007 do roku 2010 jako všichni předchozí rektoři ČVUT. Do následujícího období však nebyl opakovaně zvolen, a to navzdory třem pokusům (ve volbách 2011, doplňovacích volbách v roce 2012 a ve volbách 2013).[2] Pražské technické univerzity v předsednictvu zastupoval rektor VŠCHT.

Zvolení Václava Havlíčka do funkce rektora nebylo jednomyslné. Velká část Akademického senátu se cítila Václavem Havlíčkem podvedena. Akademický senát ČVUT proto v rozhodnutí[3] následně vyjádřil záporné stanovisko ke třem kandidátům Václava Havlíčka na jeho zástupce (prorektory) – C. Granju – obdržel 5 hlasů, M. Pavlíka 11 hlasů a 13 hlasů z celkového počtu 45 hlasů.[3]

Město Kladno mu 17. září 2013 udělilo Čestné občanství, za zásluhy o založení Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT a jejího působení v Kladně.[4] Rovněž fakulta biomedicínského inženýrství udělila prof. Václavu Havlíčkovi medaili „za osobní přínos při zakládání FBMI“.[5]

Kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Jeho působení na ČVUT bylo poznamenáno korupční aférou ředitele kolejí a menz SÚZ Zdeňka Zmrzlíka,[6][7] který byl přijat předchozím rektorem. Následující rektor Petr Konvalinka k těmto aférám uvedl: „Byl jsem vždy pro to, aby se vůči bývalému řediteli Zmrzlíkovi postupovalo razantně, ale mělo se postupovat ještě razantněji.[8] Václav Havlíček na konci svého funkčního období podal řediteli Zmrzlíkovi výpověď a na žádost Akademického senátu podal také tři trestní oznámení. Proti neplatnosti této výpovědi se Zdeněk Zmrzlík odvolal u soudu a ten se protáhnul za konec druhého funkčního období Václava Havlíčka.[9] Podaná trestní oznámení na Zdeňka Zmrzlíka se, jak prohlásil rektor Petr Konvalinka, který nastoupil po Václavu Havlíčkovi, táhnou a vlečou, dokonce jedno se přesunulo z Prahy do Středočeského kraje a zpět do Prahy, mezitím se k němu ztratila dokumentace.[10] Václav Havlíček v příloze Lidových novin - Česká pozice (v článku nazvaném „ČVUT hledá viníky rozkrádání kolejí a menz“) k aféře uvedl: „Dostávali jsme na jeho Zmrzlíkovu činnost anonymní stížnosti, které jsme asi podcenili“.[10]

Odborná praxe[editovat | editovat zdroj]

  • 1966–1968: asistent ČVUT FEL Katedra teoretické elektrotechniky
  • 1969–dosud: odborný asistent, docent, profesor Katedra teorie obvodů
  • 1969–1976: samostatný konstruktér Strojtex Praha
  • 1977–1981: samostatný výzkumný pracovník VÚ polygrafický Praha
  • 1984–1991: vědecký pracovník VÚSE Běchovice
  • 1993–1994: výuka matematiky v NHCC Minneapolis – USA
  • 1994–1996: proděkan pro rozvoj ČVUT FEL
  • 1997–2003: prorektor pro rozvoj ČVUT
  • 2006–2014: rektor ČVUT
  • 2015–2017: výuka Elektrických strojů a pohonů Jihočeská univerzita[11]

Speciální kurzy[editovat | editovat zdroj]

  • 1997 – 2 týdny seminář: Managing Universities for Today and Tomorrow, Bath University, Velká Británie
  • 1999 – cyklus 4 třídenních seminářů: The European Dimension of Institutional Quality Management, QSC Open University London
  • 2000 – cyklus 5 třídenních seminářů: The European Dimmension of Higher Education, Centre for higher education policy studies University of Twente, Holandsko

Nejvýznamnější tvůrčí a publikační aktivity[editovat | editovat zdroj]

Za dobu působení 52 let na ČVUT, je autorem (spoluautorem) 4 monografií, přes 60[zdroj?!] původních[zdroj?!][12] článků v časopisech a příspěvků na konferencích (převážně mezinárodních[zdroj?!]). Dále 16 skript (3 tituly v angličtině), 14 autorských osvědčení a patentů. Konstrukce speciálních měřicích systémů realizovaných ve VÚSE Běchovice. Ocenění na DNT elektronického výzkumu 1988 a Zlatá medaile INVEX’90 (vždy jako jeden z řady členů kolektivu).

Vedení výzkumného kolektivu, který realizoval unikátní automatizovaný měřicí systém KF 7, využívaný ve Válcovnách plechu Frýdek-Místek ke kontrole jakosti magnet. materiálů.

Členství ve vědeckých radách a komisích[editovat | editovat zdroj]

  • člen, VR FEL ČVUT (1990, 1994–2015), VR ČVUT (1997–2003, 2006–dosud), VR University Karlovy (1997–2003), VR VŠE Praha (2001–2003) a VR TUL (2006–dosud)
  • člen Řídicí komise informačního systému ČVUT (1997–2006)
  • člen pedagogické komise FEL ČVUT (v letech 1990–1992 a 1994–1996 předseda)
  • člen 14 profesorských resp. habilitačních jmenovacích komisí (8× předseda)
  • člen slovenské komise pro obhajoby DrSc. v oboru teoretická elektrotechnika
  • člen Rady programu PROGRES MPO ČR
  • člen poradního orgánu MŠMT ČR (automaticky v rámci rektorské konference)
  • předseda mezinárodního evaluačního teamu University of Tirana (jednorázově před 15 lety)
  • tajemník mezinárodního evaluačního teamu VŠB-TUO Ostrava (jednorázově v minulosti)
  • člen VNR FA
  • člen akademického sněmu AVČR

Členství v tuzemských a zahraničních společnostech a organizacích[editovat | editovat zdroj]

  • člen Rady a výkonného výboru EAEEIE (European Association for Education of Electrical and Informatic Engineering)
  • člen výkonného výboru EAIR (European Higher Education Society)(2002–2004)
  • člen představenstva CESNET, z.s.p.o. (1999–2003)
  • člen představenstva VV EUNIS-CZ (European University Information Systems)
  • člen představenstva ČKR a místopředseda pro záležitosti ekonomické a sociální (do roku 2010, následně třikrát ze sebou nebyl znovuzvolen)

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Je ženatý s Marií Havlíčkovou, se kterou má dceru Terezu Táborskou a dva syny Václava a Štěpána.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VÁCLAV, Havlíček. curriculum vitae [online]. [cit. 2016-02-29]. Dostupné online. 
  2. ČKR - volby [cit. 2016-03-01]. Dostupné online. 
  3. a b http://intranet.cvut.cz/cs/ao/as/fo2008-10/resolveuid/1bb335aafcbff19398a1a553d1811e96
  4. Mestokladno.cz: Čestné občanství
  5. https://www.fbmi.cvut.cz/sites/default/files/2021-09-fotogalerie/FBMI_Publikace15let_naWeb.pdf
  6. Práce pro policii: Jak se hospodařilo na ČVUT. Česká pozice [online]. 2013-03-19. Dostupné online. 
  7. Kam tečou miliony na ČVUT. Televize Nova [online]. 2013-23-05. Dostupné online. 
  8. Tuneláž vysokoškolských kolejí: policie si přehazuje spis a ztratila dokumenty. Lidové noviny, str. 2. Dostupné online. 
  9. Lidovky.cz [online]. Lidovky.cz, 2014-07-03 [cit. 2016-05-30]. Dostupné online. 
  10. a b ČVUT hledá viníky rozkrádání menz a kolejí. Česká pozice - Lidové noviny [online]. 2014-07-03. Dostupné online. 
  11. Rozvrh hodin - Elektrické stroje a pohony, Prof. Ing. Václav Havlíček, CSc., Jihočeská univerzita [online]. [cit. 23.3.2016]. Dostupné online. 
  12. Nutno doložit, pokud takové publikace existují. Žádná z uvedených údajných publikací není uvedená v žádné z hlavních mezinárodních databází publikací, přitom již pro udělení titulu Ph. D. je dnes zapotřebí nejméně dvou opravdových mezinárodních publikací. Jako zdroj ovšem samozřejmě nemůže sloužit vlastní sdělení Václava Havlíčka.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]