Christian Doppler

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Christian Doppler
Christian Doppler
Christian Doppler
Narození 29. listopadu 1803
Salzburg
Úmrtí 17. března 1853 (ve věku 49 let)
Benátky
Místo odpočinku Hřbitov San Michele
Povolání matematik, fyzik, vědec, astronom a pedagog
Zaměstnavatel Vídeňská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Christian Andreas Doppler (29. listopadu 1803 Salzburg17. března 1853 Benátky) byl rakouský fyzik a matematik. Je po něm pojmenován Dopplerův jev.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po absolvování střední školy v Linci zahájil Christian Doppler v roce 1822 studium na vídeňské polytechnice. Od roku 1825 studoval na vídeňské univerzitě. V roce 1829 se stal asistentem matematiky u profesora Adama Burga na vídeňské technice. V roce 1835 se Doppler stal profesorem matematiky na reálce v Praze a v roce 1836 konal na technice nepovinné přednášky z vyšší matematiky. V roce 1837 byl na technice pověřen konáním přednášek z geodézie. V roce 1841 byl jmenován profesorem elementární matematiky. V roce 1843 se stal řádným členem Královské české společnosti nauk. V roce 1847 byl Doppler jmenován profesorem matematiky a mechaniky na Báňské a lesnické akademii v Banské Štiavnici. Své uherské působiště opustil v důsledku revolučních nepokojů roku 1848. V říjnu toho roku byl Doppler jmenován profesorem geodézie na polytechnice ve Vídni. V roce 1850 se stal ředitelem fyzikálního institutu na Vídeňské univerzitě, ale už roku 1852 musel požádat o dovolenou ze zdravotních důvodů, odjel se léčit do Itálie a následujícího roku zemřel na tuberkulosu.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

hrob Christiana Dopplera v Benátkách

Doppler se věnoval mnoha oblastem, publikoval práce o rovnoběžkách, o zlepšení mikroskopu, o astrofyzice a dalších. V roce 1842 publikoval Christian Doppler v Abhandlungen der königliche bömischen Gesselschaft der Wissenschaften práci Ueber das farbige Licht der Doppelsterne und einiger anderer Gestirne des Himmelsm (O barevném světle dvojhvězd a některých dalších hvězd), kde vysvětlil princip, nazvaný po něm Dopplerův jev. Vyslovil hypotézu, že zbarvení hvězd může být způsobeno jejich pohybem: pokud se zdroj vlnění (světla nebo zvuku) pohybuje od pozorovatele, ten zachytí vlnění s nižší frekvencí - v případně světla posun k červené. Dopplerův jev se využívá v řadě aplikací (např. pro radarové měření rychlosti) a jím vysvětlil Edwin Hubble "rudý posuv" spekter galaxií.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • The Phenomenon of Doppler. Praha : [s.n.], 1992.  
  • ZAJAC, Š. 150 let Dopplerova principu. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. [s.l.] : [s.n.], 1993. S. 192-193.  
  • EDEN, A. Po stopách Christiana Dopplera. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. [s.l.] : [s.n.], 1993. S. 194-201.  
  • ŠTOLL, I. Život a dílo badatele Dopplera. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. [s.l.] : [s.n.], 1993. S. 260-269.  
  • ŠTOLL, M. Cesta Dopplerova principu zpět do astrofyziky. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. [s.l.] : [s.n.], 1993. S. 318-329.  
  • Ottův slovník naučný, heslo Doppler Christian. Sv. 7, str. 848.
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 13. sešit : Dig-Doš. Praha : Libri, 2010. 216-338 s. ISBN 978-80-7277-416-6. S. 315.  
  • Tento článek obsahuje text (licence CC-BY 3.0 Unported) ze stránky z webu Významní matematici v českých zemích. Autor původního textu: Jaroslav Folta, Pavel Šišma.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]