Potěrání

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kirschnerovo potěrací křídlo

Potěrání je tření textilních vláken za účelem odstranění nežádoucích příměsí.

Z původních jednoduchých nástrojů (potěrací nůž, trdlice, mědlice, tlouk), kterými se třela vrstva pevně držených lýkových vláken, se vyvinuly potěrací stroje[1]. Za vynálezce potěracího stroje se označují Snodgrass a Cooper (v roce 1797)[2].

Rouno z potěrané bavlny se svinuje do stůčky (USA cca 1940)
  • Při předpřádání bavlny bylo v čistírenských soupravách asi do 70. let 20. století jako nejintenzivnější pracovní orgán zařazeno potěrací křídlo.

Nákres vpravo znázorňuje činnost tzv. Kirschnerova křídla potěracího stroje (anglicky scutcher, německy Schlagmaschine):

Bavlněné rouno je pevně drženo mezi podávacím válcem (1) a řadou pohyblivých kláves, které zdola tlačí na válec, vykyvují se v závislosti na tloušťce rouna a výkyvy se přenáší na mechanické ústrojí k regulaci rychlosti podávání. Hroty na ramenech křídla (2) pročesávají přiváděné rouno a smýkají vločky vláken o nastavitelný rošt (3), kterým propadávají uvolněné nečistoty (úlomky tobolek a semena). Vyčištěná vlákna se nasávají přes potrubí (4) na sítový buben, kde se z nich tvoří rouno jako předloha pro mykací stroje. Potěrací stroj pracuje s otáčkami křídla do 950/min.

Při zpracování silně znečištěných, méněcenných bavln se používají také dvouramenná křídla s otáčkami do 1300 za minutu, jejichž lišty (bez hrotů) mají agresivnější potěrací účinek.

Potěrání zvýhodňuje tvorbu tvrdých smotků (nopků) v bavlně. Potěradla byla proto asi od konce 20. století v čistírenských soupravách nahrazena stroji, které čistí bavlnu na principu čechrání. [3]

  • Stonky máčeného lnu se zpravidla předkládají potěracím turbínám (anglicky scutching machine, německy Schwingmaschine) se dvěma trojramennými křídly (podobné konstrukce jako u bavlny), jejichž lišty při otáčení zapadají do mezer protichůdného křídla. Stonky jsou drženy mezi dvěma pryžovými pásy, jejich konce prochází mezi lištami křídel a rozvolňují se. Ze stroje vychází jako výsledek třený len, který se třídí a ukládá ve tvaru hrstí (po 10-20 dkg) do balíku. Potěráním se uvolňuje ze stonků koudel a pazdeří, ty se shromažďují pod strojem.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Souček a kol.: Technologie přádelnictví, SNTL Praha 1986

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Historické potěrací nástroje a stroje: http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/289804-len Archivováno 24. 2. 2008 na Wayback Machine
  2. Montgomery: The Theory and Practice of Cotton Spinning, J.Niven 1833, str. 331
  3. Stroje na čištění bavlny v roce 2015: http://www.truetzschler-spinning.de/produkte/putzerei/reiniger-oeffner/ Archivováno 15. 3. 2016 na Wayback Machine