Ramie sněhobílá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxRamie sněhobílá
alternativní popis obrázku chybí
Sazenice ramie
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád růžotvaré (Rosales)
Čeleď kopřivovité (Urticaceae)
Rod ramie (Boehmeria)
Binomické jméno
Boehmeria nivea
Gaudich.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ramie sněhobílá (Boehmeria nivea) je tropická rostlina z čeledi kopřivovité. Je to řídce větvený keř dorůstající výšky až 1,5 metru. Listy se podobají listům kopřivy a na rubu jsou bíle plstnaté. Rostlina pochází z Asie a pěstuje se pro lýkové vlákno. Nejstarší doklady o pěstování ramie pocházejí z Číny. Při vykopávkách v Hemudu (provincie Zhejiang) byly nalezeny provazy z ramie a listy z této rostliny z období kolem roku 4000 před n.l. [1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Ramie sněhobílá je jednodomý, řídce větvený keř dorůstající výšky 0,5 až 1,5 metru. Větévky, mladší stonky a řapíky jsou hustě chlupaté. Rostliny nejsou žahavé. Listy jsou jednoduché, střídavé, s okrouhlou až široce vejčitou, na bázi klínovitou až srdčitou, 5 až 15 cm dlouhou čepelí. Řapík je 2,5 až 10 cm dlouhý. Žilnatina je od báze trojžilná, se 3 páry postranních žilek. Listy jsou na okraji zubaté, na líci poněkud drsné a řídce srstnaté, na rubu hustě bíle plstnaté. Palisty jsou kopinaté, volné nebo srostlé a pak dvouklané, 7 až 11 mm dlouhé. Květy jsou jednopohlavné, v jednopohlavných klubkách vyrůstajících na specializovaných úžlabních větévkách. Větévky vyrůstají v páru a jsou bohatě větvené, za plodu často stěsnané. Samčí klubka jsou složená z několika květů, 2 až 4 mm široká. Samčí květy jsou čtyřčetné, přisedlé, asi 1,5 mm velké, s okvětím srostlým asi do poloviny. Samičí klubka jsou mnohokvětá, o průměru 2 až 3 mm. Samičí květy jsou jen 0,6 až 0,8 mm velké, s trubičkovitým okvětím a asi 1 mm dlouhou bliznou. Plodem je vejcovitá nažka asi 0,6 mm dlouhá, obalená vytrvalým okvětím.[2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Vlákno ramie 5000 x zvětšené

Druh pochází z Asie. Přirozeně se vyskytuje v oblasti od Indie a Číny po Japonsko a Thajsko. Roste na lesních okrajích, podél vodních toků, v křovinách a podél cest.[2]

Pěstování a sklizeň[editovat | editovat zdroj]

Stonky ramie se sklízí obvykle třikrát ročně. Kůra stonků se se odloupává od vlákniny mechanicky nebo ručně. Svazky vláken jsou slepeny s více než 30 % klovatiny, která se na rozdíl od jiných lýkových vláken nedá odstranit rosením. Ramie se proto odkližuje chemicky, enzymy nebo biologicky. Na vláknech zůstává maximálně 1,5 % klovatiny a některé druhy se současně s odklížením bělí. [3]

Průměrný hektarový výnos obnáší asi 200 kg. V roce 2017 byla zaznamenána celosvětová sklizeň 102 000 tun, ze kterých naprostá většina pocházela z Číny.[4]

Vzorky: Stupně zpracování ramie od stonku až po hotovou tkaninu

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Svazek technických vláken je až 4 metry dlouhý. Elementární vlákna s jemností 15–50 µm dosahují délku 50–250 mm, až 90 cN/tex pevnosti, mohou pojmout až 20 % vlhkosti, jsou jasně bílá, mají hedvábný lesk, poněkud tvrdší omak než bavlna a nechají se snadno barvit.

Zpracování[editovat | editovat zdroj]

Před zpracováním v přádelně se musí vlákna zpravidla krátit. Délka střihu se přizpůsobuje technologii předení. Asi nejstarší z nich je spřádání na způsob výroby šapové příze, kterým se dají z čisté ramie vyrobit příze až do jemnosti 17 tex.[5] Technologie spřádání bavlny, vlny nebo lýkových vláken jsou sice méně nákladné než šapé, ale ramie se tak dá zpracovat jen jako příměs k jiným materiálům a nebo na velmi hrubé příze.[3]

Použití[editovat | editovat zdroj]

Klasické je použití přízí na paličkování a jiné ruční práce. Příze z ramie se také používají na mnoho druhů oděvních tkanin a technických textilií.[6]

Sušené a na prášek rozdrcené listy ramie se používají v čínské a vietnamské kuchyni jako zdroj zeleného potravinářského barviva, tato přísada dodává zelenou barvu a lehce trávovou příchuť například vietnamskému moučníku bánh gai. [zdroj?]

Japonská výšivka z hedvábných a kovových nití na plátnu z ramie (z přelomu 18. a 19. století)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mecheels/Vogler/Kurz: Kultur- und Industriegeschichte der Textilien, Hohensteininstitute Bönningheim 2009, ISBN 978-3-9812485-3-1, str. 33
  2. a b JIARUI, Chen; FRIIS, Ib; WILMOT-DEAR, C. Melanie. Flora of China: Boehmeria nivea [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Ramie Fibre Processing [online]. Asian Journal of Textile, 2017 [cit. 2019-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Crops [online]. FAO, 2018 [cit. 2019-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Hunan Isunte [online]. Swocofil, 2019 [cit. 2019-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Ramie Yarns [online]. Swicofil, 2015 [cit. 2017-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Blackburn: Biodegradable and Sustainable Fibres, Elsevier 2005, ISBN 978-0849334849, str. 70–79
  • Board of Consultants: Natural Fibers Handbook with Cultivation & Uses, Niir Project Consultancy Service 2005, ISBN 9788186623985, str. 174–209
  • Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, ISBN 3-87150-848-9, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, str. 573–574
  • Schenek: Lexikon Garne und Zwirne, Deutscher Fachverlag 2005, ISBN 3-87150-810-1, str. 369

Související články[editovat | editovat zdroj]