Kopřivová vlákna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kopřiva dvoudomá

Kopřivová vlákna jsou lýková vlákna z kopřivy dvoudomé (Urtica dioica).

Rostlina se zpracovává podobně jako len nebo konopí, dává však jen 3-5 % textilních vláken (speciálně pěstěné kopřivy mohou přinést až 12 %).

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Některé fyzikální vlastnosti kopřivy a bavlny:

Vlákno/hodnota hustota
g/cm³
střední délka
mm
jemnost
µm

tažná pevnost
mN/tex

tažnost
%
kopřiva 1,52 25-70 15-25 400-700 2
bavlna 1,5 15-50 10-17 300-450 6-10

Použití[editovat | editovat zdroj]

Kopřivová košile zhotovená pracovníky Muzea Novojičínska, p.o., autorka fotografie Petra Vidomusová

K rozsáhlejšímu použití pro textilní účely došlo jen v období 1. světové války, jinak jsou známé pouze ojedinělé pokusy o zpracování[1] a uvedení na trh.

Vlákna ze současné produkce se používají na ručně vyrobené

Údaje o rozsahu prodeje nejsou veřejně známé.

Historický a kulturní kontext[editovat | editovat zdroj]

Příroda poskytuje množství surovin, k nimž lidé v minulosti zaujímali velmi komplexní postoj a dokázali je efektivně využívat. Tento vztah se týkal také řady divokých rostlin, od jejichž zpracování bylo postupně z různých důvodů upuštěno. Písemné i hmotné doklady nám však přinášejí informace, že v krizových obdobích se k nim dokázaly vracet i poměrně vyspělé společnosti. K některým je kvůli jejich funkčnosti a vlastnostem při uplatnění nejmodernějších technologií opět hledána cesta. Jednou z těchto rostlin je všem dobře známá kopřiva. Ačkoliv je vnímána zejména jako plevel, či v pozitivnějším případě jako léčivá bylina, spektrum možností jejího zužitkování bylo vždy velmi pestré.

Historicky doložené je například využití kopřiv na výrobu papíru a také jako textilního barviva. V dnešní době jejich chlorofyl slouží jako barvivo potravinářské. S kopřivou se můžeme setkat zejména ve farmacii a kosmetice. Minimálně od doby bronzové sloužilo vlákno této rostliny ke zhotovování tkanin a stále i v 21. století láká mnohé výrobce jeho potenciálnost uplatnění v textilní produkci. Na trhu se v současnosti vyskytují především tkaniny zhotovené z ramie (příbuzná rostlina, čeleď kopřivovité) a girardinie Girardinia diversifolia, označované jako himálajská kopřiva (rovněž čeleď kopřivovité). Na základě řady podaných patentů však lze předpokládat, že se brzy objeví v hojnější míře i dnes pouze ojedinělé výrobky z historicky prověřené kopřivy dvoudomé.

Tomuto tématu se vědecky věnuje etnolog Václav Michalička [1] z Muzea Novojičínska, p.o. - působící v Muzeu a pamětní síni Sigmunda Freuda v Příboře. Jedním z výstupů projektu zaměřeného na historický fenomén zpracování kopřivového vlákna a výrobu kopřivových textilií od pravěku až po 20. století bylo vydání knihy „Kopřiva. Plevel, který šatil“ [2]. Projekt se soustředil obzvlášť na kopřivu dvoudomou a její místo v materiální i duchovní kultuře. Vydání knihy úzce navazuje na výstavu "Kopřiva" realizovanou v Muzeu Novojičínska, p. o. – Muzeum a pamětní síň S. Freuda v Příboře [3] (3. listopadu 2016 – 30. května 2017). Tato výstava byla oceněna v národní soutěži Gloria Musaealis v kategorii muzejní výstava roku 2016 a také získala čestnou cenu Pěti rudých růží od České národopisné společnosti [4] za významný přínos pro rozvoj oboru etnografie a za ideovou koncepci a přípravu této výstavy [5]. Více informací na stránkách Muzea Novojičínska, p.o.- sekce "Projekt Kopřiva"[6].

Paličkovaná kopřivová krajka zhotovená pracovníky Muzea Novojičínska, p.o.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Bakalářská práce - Francová: Analýza vlastností kopřivových vláken: [7]
  • Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9
  • Václav Michalička: Kopřiva. Plevel, který šatil 2017, ISBN 978-80-87359-21-1

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Projekt využití kopřivových vláken v Německu: http://www.news.umweltfondsvergleich.de/Download/Infobrief/F_Sto.pdf
  2. Koberce z kopřivových vláken (německy): http://www.kirschwohnen.de/images/naturitas100pur.jpg
  3. Ručně předená příze cca 380 tex z Nepalu: http://www.wollkontor-erlangen.de/wolle-onlineshop/Lace-Garne/Brennesselgarn Archivováno 26. 1. 2010 na Wayback Machine

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]