Magda B. Arnold
| Magda Blondiau Arnold | |
|---|---|
| Narození | 22. prosince 1903 Moravská Třebová |
| Úmrtí | 5. října 2002 Tucson |
| Povolání | psycholožka a vysokoškolská učitelka |
| Alma mater | Torontská univerzita (do 1942) |
| Ocenění | Guggenheimovo stipendium (1957) |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Magda Blondiau Arnold, také Magda Arnold nebo Magda Arnoldová, narozená jako Magda Barta-Blondau (22. prosince 1903 Moravská Třebová – 5. října 2002 Tucson) byla kanadská psycholožka, která jako první současná teoretička vyvinula teorii hodnocení emocí,[1] která se odklonila od „pocitových“ teorií (např. James-Langova teorie) a „behavioristické“ teorie (např. Cannon-Bardova teorie) směrem ke kognitivnímu přístupu. Vytvořila také novou metodu bodování Thematic Apperception Test s názvem Story Sequence Analysis.
V roce 1957 obdržela Guggenheimovo stipendium
Život a kariéra[editovat | editovat zdroj]
Její rodiče byli Rudolph Bart a Rose Marie Blondiau. Provdala se za Roberta Arnolda a přestěhovala se do Prahy. Absolvovala kurzy psychologie na Karlově univerzitě, kde byla zaměstnána jako sekretářka. V roce 1928 Arnoldovi opustili Československo a emigrovali do Kanady. Arnoldovi měli tři děti: Joan, Margaret a Katherine. Robert a Magda Arnoldovi se rozešli v roce 1939.
Magda Arnoldová studovala psychologii na Torontské univerzitě, kde v roce 1939 promovala s bakalářským titulem. Potom na Torontské univerzitě pokračovala v postgraduálním studiu, studovala vztah mezi emocemi a svalovým napětím; magisterský titul získala v roce 1940, doktorát získala v roce 1942.[1]
V roce 1942 byla Arnoldová po doktorandském studiu zaměstnána na Torontské univerzitě. V roce 1946 byla pozvána, aby se stala ředitelkou výzkumu a výcviku v Psychologických službách pro záležitosti kanadských veteránů. Příští rok Arnold přijal místo učitele na Wellesley College. V roce 1948 nastoupila jako docentka a vedoucí katedry na Bryn Mawr College. O dva roky později se stala vedoucí katedry na Barat College. Poté, v roce 1952, Arnoldová přijal místo na Loyolovu univerzitu v Chicago. Byla povýšena na ředitelku Behavior Laboratory. Během dvaceti let cestoval Arnoldová do zahraničí, aby vyučovala na univerzitách ve východní Evropě, přičemž zůstal ve spojení s Loyolovou univerzitou v Chicago.
V roce 1975 opustila pedagogickou dráhu a dokončila svou knihu Memory and the brain (česky: Paměť a mozek).
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- Arnold, M. B. (1960). Emotion and personality. Vol. I: Psychological aspects; Vol. II: Neurological and physiological aspects. New York: Columbia University Press.
- Arnold, M. B. (1962). Story Sequence Analysis: A new method of measuring motivation and predicting achievement. New York: Columbia University Press.
- Arnold, M. B. (1984). Memory and the brain. Hillsdale, NJ: Lawrence Erlbaum Associates, Inc.
- Arnold, M. B., & Gasson, J. A. (Eds.) (1954). The human person: An approach to an integral theory of personality. New York: The Ronald Press.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Magda B. Arnold na anglické Wikipedii.
- ↑ a b HELD, Lisa. Feminist Voices - Magda Arnold. feministvoices.com [online]. [cit. 2024-03-21]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- RUDOLPH, Udo. Vědecká kariéra psycholožky ve 20. století: Magda B. Arnold. Psychologie. 2023, roč. 17, čís. 4. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Psychologie emocí od katolické psycholožky Magdy Arnold (z internetového portálu La nuova Bussola Quotidiana)
