Kostel svatého Jakuba Staršího (Boskovice)
| Kostel svatého Jakuba Staršího v Boskovicích | |
|---|---|
pohled od jihovýchodu | |
| Místo | |
| Stát | |
| Kraj | Jihomoravský |
| Okres | Blansko |
| Obec | Boskovice |
| Souřadnice | 49°29′18,24″ s. š., 16°39′30,6″ v. d. |
![]() | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Děkanství | boskovické |
| Farnost | Boskovice |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | Jakub Starší |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotická architektura, barokní architektura a novogotika |
| Výstavba | 1493–1527, úpravy 1670–79, 1845–47 |
| Další informace | |
| Adresa | Boskovice, |
| Kód památky | 41001/7-373 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolický kostel svatého Jakuba Staršího v Boskovicích je trojlodní pozdně gotická stavba z první čtvrtiny 16. století. Kostel byl barokně a novogoticky upravován. Nachází se na západní straně Masarykova náměstí a tvoří jednu z dominant města.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Boskovická fara se poprvé písemně zmiňuje roku 1346. Původní malý kostel byl v poslední čtvrtině 15. století zbořen a nahrazen novým, budovaným po roce 1493. Nový kostel financovali boskovičtí měšťané a páni z Boskovic.[1] Kostel v podobě trojlodní stavby s polygonálním kněžištěm byl dokončen kolem roku 1527, podle letopočtu na západním portálu. Následně se pokračovalo výstavbou věže nad starou sakristií. Věž byla zastřešena v roce 1531 a v letech 1600 až 1602 zvýšena. Během velkého požáru města v roce 1566 kostel vyhořel, což si vyžádalo obnovu střechy kostela i věže. Údajně v letech 1670 až 1679 byly dosavadní ploché stropy kněžiště a trojlodí nahrazeny valenou klenbou. Tehdy také přibyla mariánská kaple na severní straně lodi. Při dalším požáru v roce 1772 opět shořela střecha, následně nahrazená novou, nižší. Roku 1839 vznikla přístavba jižní sakristie s oratořemi v patře. V letech 1845–47 kostel podstoupil historizující úpravy, jejichž autorem byl Andreas Schroth nebo Johann Schroth starší. V jejich rámci byla loď prodloužena západním směrem o šířku hudební kruchty a dostala nové novogotické západní průčelí. Ve stejném stylu byla upravena sakristie a přistavěn depozitář k severní straně lodi. Regotizován byl také interiér kostela.[2]
Do roku 1786 se v okolí kostela nacházel i hřbitov, po kterém jsou patrné zbytky zdiva dodnes. Dnešní věž s hodinami, která v dnešní době měří 41 metrů, dosahovala před velkými požáry a úpravami 60 metrů. Roku 1670 byla ke kostelu přistavěna mariánská kaple, jejímž zakladatelem byl Jan Bohuš Morkovský ze Zástřizl. Je přístupná gotickým portálem z boční lodi. Loretánská soška stojící v levé boční lodi na konzole sem byla přenesena z kaple Panny Marie Růžencové.[3]
Na vnějším opěrném pilíři kostela se nachází letopočty oprav: 1617, 1839, 1910, 1972. V roce 1994 byly započaty rekonstrukce, které probíhají etapově.
Program záchrany architektonického dědictví
[editovat | editovat zdroj]V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1996-2000 na opravu kostela čerpáno 9 500 000 Kč.[4]
| rok | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| částka | 1 500 | 1 100 | 1 600 | 800 | 700 | 1 000 | 800 | 900 | 1 100 |
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]- pohled od jihu
- pohled od východu
- západní průčelí
- Interiér
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ kostel sv. Jakuba Staršího [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-09-05]. Dostupné online.
- ↑ SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I). Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 103–104.
- ↑ BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2000.
- ↑ MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 96–97.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jakuba Staršího na Wikimedia Commons - O kostele na hrady.cz

