Přeskočit na obsah

Kostel svatého Jakuba Staršího (Boskovice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svatého Jakuba Staršího
v Boskovicích
pohled od jihovýchodu
pohled od jihovýchodu
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajJihomoravský
OkresBlansko
ObecBoskovice
Souřadnice
Mapa
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
Diecézebrněnská
Děkanstvíboskovické
FarnostBoskovice
Statusfarní kostel
ZasvěceníJakub Starší
Architektonický popis
Stavební slohgotická architektura, barokní architektura a novogotika
Výstavba1493–1527,
úpravy 1670–79, 1845–47
Další informace
AdresaBoskovice, ČeskoČesko Česko
Kód památky41001/7-373 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický kostel svatého Jakuba Staršího v Boskovicích je trojlodní pozdně gotická stavba z první čtvrtiny 16. století. Kostel byl barokně a novogoticky upravován. Nachází se na západní straně Masarykova náměstí a tvoří jednu z dominant města.

Boskovická fara se poprvé písemně zmiňuje roku 1346. Původní malý kostel byl v poslední čtvrtině 15. století zbořen a nahrazen novým, budovaným po roce 1493. Nový kostel financovali boskovičtí měšťané a páni z Boskovic.[1] Kostel v podobě trojlodní stavby s polygonálním kněžištěm byl dokončen kolem roku 1527, podle letopočtu na západním portálu. Následně se pokračovalo výstavbou věže nad starou sakristií. Věž byla zastřešena v roce 1531 a v letech 1600 až 1602 zvýšena. Během velkého požáru města v roce 1566 kostel vyhořel, což si vyžádalo obnovu střechy kostela i věže. Údajně v letech 1670 až 1679 byly dosavadní ploché stropy kněžiště a trojlodí nahrazeny valenou klenbou. Tehdy také přibyla mariánská kaple na severní straně lodi. Při dalším požáru v roce 1772 opět shořela střecha, následně nahrazená novou, nižší. Roku 1839 vznikla přístavba jižní sakristie s oratořemi v patře. V letech 1845–47 kostel podstoupil historizující úpravy, jejichž autorem byl Andreas Schroth nebo Johann Schroth starší. V jejich rámci byla loď prodloužena západním směrem o šířku hudební kruchty a dostala nové novogotické západní průčelí. Ve stejném stylu byla upravena sakristie a přistavěn depozitář k severní straně lodi. Regotizován byl také interiér kostela.[2]

Do roku 1786 se v okolí kostela nacházel i hřbitov, po kterém jsou patrné zbytky zdiva dodnes. Dnešní věž s hodinami, která v dnešní době měří 41 metrů, dosahovala před velkými požáry a úpravami 60 metrů. Roku 1670 byla ke kostelu přistavěna mariánská kaple, jejímž zakladatelem byl Jan Bohuš Morkovský ze Zástřizl. Je přístupná gotickým portálem z boční lodi. Loretánská soška stojící v levé boční lodi na konzole sem byla přenesena z kaple Panny Marie Růžencové.[3]

Na vnějším opěrném pilíři kostela se nachází letopočty oprav: 1617, 1839, 1910, 1972. V roce 1994 byly započaty rekonstrukce, které probíhají etapově.

Program záchrany architektonického dědictví

[editovat | editovat zdroj]

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1996-2000 na opravu kostela čerpáno 9 500 000 Kč.[4]

Čerpané finanční prostředky (v tisících Kč)
rok 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
částka 1 500 1 100 1 600 800 700 1 000 800 900 1 100

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. kostel sv. Jakuba Staršího [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-09-05]. Dostupné online.
  2. SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I). Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 103–104.
  3. BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2000.
  4. MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 96–97.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]