Vápenka a kamenolom Velká dohoda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bývalá vápenka Velká dohoda

Vápenka a kamenolom Velká dohoda leží na katastrálním území obce Lipovec v okrese Blansko.

V roce 1927 založili lipovečtí vápeníci "Společnost kamenolomu" a o rok později postavili na SZ okraji katastru obce Lipovec vápenku s názvem "Velká dohoda".
Brzy na to vznikla v Lipovci další společnost, která na katastru Holštejna vybudovala vápenku "Malá dohoda".

Vápenka "Velká dohoda"[editovat | editovat zdroj]

řadí se k pecím, které se nazývají šachtové. Původně se jednalo o pec s vnějším topením, kdy horké spaliny a plameny přecházely z topeniště a prostupovaly navezeným vápencem vzhůru. Vespodu byla pec opatřena vyhrabovacími otvory, v horní části prodloužena v komín a opatřena zavážecím otvorem. Topilo se zde dřevem, jehož spotřeba byla značná. Proto došlo ke změně konstrukce na pec s vnitřním topením, kdy otvory z topeniště byly zazděny a vápenec se přímo prokládal koksem. Na 1,5 tuny vápence bylo spotřebováno 25 velkých lopat koksu, za 24 hodin bylo vypáleno 20 tun vápna.
Velká dohoda byla ve své době moderní a největší vápenkou v Moravském krasu a její produkt byl znám po celé střední Moravě.

V roce 1950 byla vápenka s kamenolomem znárodněna a přešla do vlastnictví výrobního družstva Hlubna. Roku 1975 ji koupilo JZD v Lipovci, které však bylo nuceno ukončit těžbu, a proto ji v roce 1977 prodalo k rekreačním účelům.

Text převzatý z publikace: Historie obce Lipovec – sjezd rodáků 2002

Z historie vápenictví v Moravském krasu[editovat | editovat zdroj]

Vápenictví v Lipovci má starodávnou tradici, která má kořeny již v dobách středověku, kdy lipovečtí nevolníci – poddaní pánů z Holštejna a později z Rájce, těžili vápenec a pálili vápno v Plánivách a na holštejnském katastru. Jedna z vápenic byla objevena v předpolí hradu Holštejna. V 19. století, zejména po zrušení roboty v roce 1848, začali svobodní sedláci budovat za svými usedlostmi selské vápenice. Vápenec se i nadále kopal v Plánivách zejména v místech, kde byla v roce 1928 postavena vápenka "Velká dohoda". V okolí lomu se po tomto kutání zachovaly prohlubně. Zde těžili lipovečtí rolníci za poplatek vápenec, který buď vozili do cukrovarů nebo jej pálili ve vápenicích, odpadní kámen roztloukali doma Zejména v zimním období paličkami a štěrk prodávali na stavbu a opravy silnic. Způsob pálení vápna, který se prováděl ještě mezi dvěma světovými válkami, byl velmi primitivní. Vápenice byla postavena z kamene a zpravidla zasazena dvě třetiny pod úrovní terénu. Vysoká byla zhruba 2–2,5 metru, v půdorysu měřila 4–10 metrů, záleželo na konstrukci a velikosti. Tvořil ji jednak vlastní prostor, kde se pálil vápenec, jednak topeniště, kde hořelo dřevo a přístavek, který byl zpravidla zakryt stříškou. Z přístavku se přikládalo do topeniště dříví, jehož spotřeba byla značná, 4 až 8 kubických metrů na jedno pálení, záleželo na velikosti vápenice. V topeništi byl litinový rošt, kterým propadával popel. Vlastní prostor, kde se pálilo vápno, byl zaoblený, aby byl vápenec stejnoměrně pálen. Tento prostor byl obezděný cihlami, později zřídka i šamotovými. Vápenka byla vápencem "naložena" tak, že její vrchní část byla ve tvaru kupky, která se přikryla "kloboukem" z mazlavé hlíny a škváry. V tomto "klobouku" byl udělán jeden či více otvorů, jimiž odcházel kouř. Pálení trvalo několik desítek hodin, zhruba 1–2 dny podle velikosti vápenky, přičemž bylo vyrobeno bylo 500–1000 kg vápna. Poté se nechala vápenka vyhasnout a hotové vápno rozváželi vápeníci na svých vozech široko daleko.

Text převzatý z publikace: Historie obce Lipovec – sjezd rodáků 2002

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Areál, nově pod názvem Přírodní Areál Velká Dohoda, byl v roce 2013 otevřen pro veřejnost. Více informací naleznete na www.velkadohoda.cz

V roce 2000 zde byly obnoveny práce na zkoumání jeskynních prostor, které se nazývají Jeskyně Velká dohoda.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]