Vodní nádrž Pařížov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vodní nádrž Pařížov
{{{popisek}}}
Poloha
Souřadnice
Kód památky 28234/6-4750 (PkMnMISSezObr)
Prehrada parizov2.jpg
Prehrada parizov4.jpg

Vodní nádrž Pařížov je gravitační přehrada na řece Doubravě.

Základní údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Typ hráze: gravitační z lomového zdiva
  • Maximální výška hráze nad základovou spárou: 31,00 m
  • Délka hráze v koruně: 142,00 m
  • Šířka hráze v koruně: 4,50 m
  • Šířka v patě hráze: 23,00 m
  • Poloměr křivosti: 120,00 m
  • Hladina stálého nadržení: 309,31 m n. m.
  • Maximální zásobní hladina: 314,83 m n. m.
  • Kóta přelivu: 324,03 m n. m.
  • Maximální retenční hladina: 324,81 m n. m.
  • Koruna hráze: 325,90 m n. m.
  • Objem hrázového tělesa: 35 000 m³
  • Celkový objem nádrže: 1 770 000 m³
  • Zásobní objem: 300 000 m³
  • Stálé nadržení: 100 000 m³
  • Plocha nádrže: 2,920 ha

Výstavba[editovat | editovat zdroj]

Přehradu stavělo na 500 dělníků v letech 1910 - 1913. Rok předtím byla postavena obtoková štola a jez, vybudované pro ochranu vlastní výstavby hráze. Štola měla být schopna odvést i přívalové vody, kvůli kterým byla hráz stavěna. V letech 1885, 1888 a 1897 totiž vznikly na Doubravě za Pařížovem značné škody vlivem povodní. Hráz má základovou spáru 7 m pod dnem původního řečiště. Celkem bylo použito 35000 m³ rulového kamene z nedalekého lomu. Dále zde bylo spotřebováno 310 vagónů labského písku a 460 vagónů cementu, vše včetně dalšího zařízení a práce 500 lidí za 1,5 mil. rakouských korun.

Hráz[editovat | editovat zdroj]

Je technickou památkou. hráz je postavena z lomového kamene. Má tvar základního statického trojúhelníku se skloněným návodním lícem. Ačkoliv je hráz postavena do klenby, nebyl účinek klenutí staticky započítáván. Hráz je navržena podle údajů o váze zdiva a o největším vodním tlaku. Proti průsakům je hráz z líce opatřena dvojitou cementovou omítkou s draselným mýdlem, která je dvojitě natřena siderostenovým nátěrem. Uvnitř hráze jsou uložené svislé drenážní roury, které odvádějí vodu do chodby u základových výpustí. Boky a pata hráze jsou utěsněny jílem.

Hráz má dvě výpusti o průměru 800 mm. Z návodní strany mají šupátkové uzávěry a na vzdušné straně byly původní šupátkové uzávěry nahrazeny při stavbě elektrárny klapkami o stejné světlosti. Přesto, že mají obě výpusti stejnou světlost délka potrubí způsobuje, že levá má kapacitu 4,5 m³/s a pravá 6,9 m³/s. Obě potrubí ústí do vývaru. Šupátkové uzávěry jsou ovládány ze šupátkových věží a provozní uzávěry z obslužných domků postavených na vzdušné straně hráze.

Hladina mohla být regulována pomocí dalších třech potrubí o světlosti 800 mm, které byly umístěny v obtokové štole (potrubí je zimovištěm netopýra černého a lokalita je pod záštitou Natury 2000). Štola je klenbová 3 x 4,5 m, má délku 142 m a spád 6 promile. Při maximálním nadržení byla její kapacita 23,5 m³/s. Původní 3 potrubí byly v roce 2005 vyměněny za dvě o průměru 1200 mm. Jsou opatřena provozními segmentovými uzávěry a při maximální hladině je celková kapacita obou výpustí 33,14 m³/s.

Ovládání všech šupátek bylo v roce 1963 předěláno na elektromotory, které může ovládat hrázný z kanceláře.

V roce 1997 během červencových povodní tekla voda přes přelivy hráze 1 den 17 hodin a 55 minut a nádrží proteklo přibližně 30 mil. m³ vody. Za celý červenec 1997 proteklo hrází 50 mil. m³, což je běžný průtok za rok. Na hrázi vznikly pouze drobné škody.

Hydrologické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Plocha povodí k profilu hráze 202,4 km²
  • Průměrné roční srážky 739 mm
  • Průměrný roční odtok 48,56 mil. m³
  • Průměrný průtok 1,54 m³/s
  • Minimální průtok 0,03 m³/s
  • Průtok stoletý 145,00 m³/s
  • Neškodný odtok do 25 m³/s
  • Průtok za povodní 1997: 65,00 m³/s

Hodnoty odtoku vody pro vyhlášení jednotlivých stupňů povodňové aktivity[editovat | editovat zdroj]

  • 1. povodňový stupeň - stav bdělosti 10 m³/s
  • 2. povodňový stupeň - stav pohotovosti 18 m³/s
  • 3. povodňový stupeň - stav ohrožení 25 m³/s

Elektrárna[editovat | editovat zdroj]

V roce 1992 bylo rozhodnuto o zřízení malé vodní elektrárny. Do obou výpustí jsou osazeny Bankiho turbíny. Turbíny o přívodní světlosti 400 mm jsou umístěny na odbočném potrubí z původních výpustí v ovládacích domcích. Kvůli zavzdušňování došlo ke snížení a prodloužení zaúsťovacího potrubí do vývaru. Generátory jsou umístěny do vstupních podlaží domků v místech, kde stávalo ovládání šupátek, která byla vyměněna za klapky. Spojení s turbínami je provedeno pomocí plochých řemenů. Elektrárna je napojena na 22 kV síť. Původní historický ráz stavby hráze se podařilo zachovat.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]