Hřešihlavy
| Hřešihlavy | |
|---|---|
 Kostel Všech svatých | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Kladruby |
| Okres | Rokycany |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°55′44″ s. š., 13°37′6″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 17 (2021)[1] |
| Katastrální území | Hřešihlavy (3,73 km²) |
| Nadmořská výška | 382 m n. m. |
| PSČ | 338 08 |
| Počet domů | 41 (2021)[2] |
  Hřešihlavy | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 48976 |
| Kód k. ú. | 648973 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hřešihlavy jsou vesnice, místní část obce Kladruby v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Leží třináct kilometrů severozápadně od Zbirohu, v oblasti přírodního parku Horní Berounka. Historicky šlo o převážně židovskou vesnici. V Hřešihlavech v současné době funguje hostinec. Dopravní spojení je špatné, do vesnice sporadicky dojíždí autobus z Radnic.
Název[editovat | editovat zdroj]
Název vesnice je odvozen ze spojení ves hřešihlavů neboli hříšníků. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Hrzyessihlaw (1363), Hrziessyhlaw (1379), de Hrzessihlaw (1456), z Hřešihlav (1466), na Hřešihlavech (1603), ve vsi Hržessohlawech (1651), Ržessehlawy (1654), Ržeschohlaw (1788), Řešohlavy (1854, též Řešihlavy a Řešhlavy) a Řešihlavy (1916). Existují i lidové varianty Řešihlavy, Řešlavy a Hřešlavy.[3]
Používaly se také německé varianty názvu: Rzeschohlau,[4] Rzeschlau,[5] Herschihlau[6] a na začátku 20. století Herschihla.
Název Hřešihlav se dochoval také v jidiš, respektive v hebrejštině: רעשילאיי – Rešiloj. Nejen, že se jedná o téměř přesný fonetický přepis, ale z lingvistického hlediska zachovává doslovný překlad části názvu i do hebrejštiny: „Roš“ (רעש) – hlava.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka pochází z roku 1363, kdy je zmiňován jakýsi Jan z Hřešihlav jakožto objednatel oltáře kostela dominikánů v Plzni. Z Hřešihlav údajně pocházel i Rous, purkrabí na Karlštejně v polovině 15. století. První doložitelná zmínka o obci samotné pochází z roku 1379, kdy jsou Hřešihlavy zmiňovány jakožto sídlo Řešihlavů z Hřešihlav, kteří zde pobývali až do 16. století. První zmínka o zdejší tvrzi je z roku 1648, v souvislosti s rodem Běšínů z Běšin. Roku 1734 získali Hřešihlavy Rummerskirchenové. Baron Ferdinand Maria s baronkou Marií Alžbětou, rozenou Hildprandtovou si zde nechali postavit zámek a také vystavět školu (ve které se nyní nachází místní hostinec). K panství patřil i dnes dávno zaniklý pivovar, sladovna, mlýn, ovčín, chmelnice a hospodářský dvůr, který se ještě částečně dochoval. Během druhé světové války byla v zámku ozdravovna Hitlerjugend. Po roce 1945 zámek i jeho hospodářský areál znárodněny, posléze využívány jednotným zemědělským družstvem a jeho nešetrným provozem téměř zcela zdevastován. V budově zámku byl v devadesátých letech 20. století depozitář Národního technického muzea.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 340 | 292 | 243 | 244 | 238 | 204 | 189 | 124 | 93 | 68 | 44 | 24 | 10 | 17 | 17 |
| Počet domů | 48 | 50 | 58 | 55 | 41 | 41 | 43 | 58 | 33 | 25 | 21 | 14 | 41 | 42 | 41 |
Obecní správa[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v letech 1869–1975 Hřešihlavy byly samostatnou obcí, se kterým patřily nejprve do okresu Hořovice, ale v letech 1900–1975 v okrese Rokycany. Od 1. ledna 1976 jsou částí obce Kladruby v okrese Rokycany.[9]
Židovská komunita[editovat | editovat zdroj]
Hřešihlavy měly historicky jednu z vůbec nejstarších vesnických ŽNO v Čechách. Židé v Hřešihlavech žili již od roku 1623, již roku 1680 je založena židovská obec (tj. druhá nejstarší v okrese Rokycany, ihned po Terešově). Na přelomu 18. a 19. století byly Hřešihlavy obec s nadpoloviční většinou židovského obyvatelstva v roce 1840 zde žilo více než 30 židovských rodin, tj. 262 židovských obyvatel (51 % z celkového počtu obyvatel). Na několika epitafech náhrobků místního židovského hřbitova se dochoval i hebrejský/jidiš název Hřešihlav רעשילאיי. Na přelomu 19. a 20. století okolo deseti až patnácti židovských osob. Roku 1930 už ve vsi nebyl veden žádný židovský obyvatel.
Židovská čtvrť – historicky zvaná Karlín[zdroj?] – vede silnicí z návsi východním směrem ke hřbitovu a dále dolů k řece Berounce. Před polovinou 19. století je doloženo 24 domů. Většina z nich, včetně školy, je přestavbě dochována.
První synagoga (nejspíš dřevěná) v Hřešihlavech doložena k roku 1680.[11] Druhá, postavená v první polovině 19. století, fungovala ještě v roce 1894. Zbořena na počátku 20. století. Pohřební bratrstvo „Chevra kadiša“ doloženo k roku 1821.[11]
V biografii Oty Pavla, jehož část rodiny z Hřešihlav pocházela, se píše:
| „ | "V roce 1790 se narodil (...) Lazar Popper, ten se po svatbě usadil v sousední vsi Hřešihlavy, kde se narodilo jeho šestnáct dětí (...). Hřešihlavy, které se nacházejí na malebném místě v meandru řeky Berounky, byly jedním z významných židovských středisek kraje; tamní židovská obec, jedna z nejstarších v Čechách (1680), měla více než dvě stě členů. Stála tam dřevěná synagoga, cheder, mikve a hřbitov, založený na začátku devatenáctého století. Stal se místem posledního odpočinku Lazara a jeho manželky Adelheid." | “ |
| — Ota Pavel: Pod povrchem, str. 21[12] | ||
První synagoga (nejspíš dřevěná) v Hřešihlavech doložena k roku 1680.[11] Druhá, postavená v první polovině 19. století, stávala veprostřed židovské ulice, v její SV části (mezi dnešními čp. ); fungovala ještě v roce 1894. Zbořena na počátku 20. století. Pohřební bratrstvo „Chevra kadiša“ doloženo k roku 1821.[11]
Židovská ulice kompletně zachována, původně židovské domy s bývalou židovskou náboženskou školou jsou taktéž dochovány a obývány. Ve sklepení či základech některého z domů lze také předpokládat výskyt židovské rituální lázně mikve, či její zbytky. Také zde údajně byl i košer hostinec zvaný U modré nudle.[zdroj?]
Asi 500 metrů východně od vsi, asi 100 metrů za posledním vesnickým domem, z kopce po silnice směrem k Berounce, vpravo ve stráni, se nachází na rozloze 682 m² židovský hřbitov, svědčící o někdejší velikosti místní obce. Založen byl na počátku 19. století, nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1821 a poslední pohřeb údajně z roku 1911. Dochováno celkem 55 náhrobků zejména klasicistního typu. Budova márnice a obvodové zdivo v dezolátním stavu, místy prakticky neexistuje. Ještě v šedesátých letech 20. století se o hřbitov staral místní starosta Wohlgemuth. Po roce 1989 v majetku Federace židovských obcí. Hřbitov je částečně udržován péčí Federace židovských obcí a v současnosti[kdy?] prochází postupnou obnovou. Je volně přístupný a občasně navštěvován členy židovské obce z ČR i ze zahraničí. Jsou zde pohřbeni mj. Lazar a Adelheid Popperovi, praprarodiče spisovatele Oty Pavla.
Zámek[editovat | editovat zdroj]
Hřešihlavský zámek je patrová stavba čp. 1 pozdně barokního charakteru, s kratšími bočními křídly, mansardovou střechou a erbem nad vchodem.[13] Po stranách jednoduché brány. K objektu patří zámecký park a bývalé chlévy, které však byly zdevastovány jakožto objekty sloužící místnímu jednotnému zemědělskému družstvu. V současné době[kdy?] je zámek po zásadní rekonstrukcí.
Další památky[editovat | editovat zdroj]
Ve vesnici je barokní kostel Všech svatých, vystavěný v letech 1768 a 1769 s přilehlou farou. Dále barokní sousoší Statue Pieta z roku 1751, barokní socha svatého Vojtěcha (1751). Dále jsou v Hřešihlavech barokní zvonice, sluneční hodiny, bývalá hájovna a křesťanský hřbitov. Na kopci jižním směrem od obce, směrem na Svinnou, stávaly ještě v devadesátých letech 20. století dvě barokní užitkové stavby, tzv. Velký ovčín (opraven a dodnes dochován) a Malý ovčín (zbořeno po roku 1990). Lokalita se však historicky správně jmenuje Čumenda (patrně, že je odsud vidět do širokého okolí). Strmé svahy na pravém břehu řeky Berounky západně od Hřešihlav jsou od roku 1990 chráněny jako přírodní rezervace Třímanské skály. Dochovaly se zde reliktní borové porosty a skalní step na spilitovém podkladu.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Pieta v Hřešihlavech -
Hřešihlavská mikve -
Okénková pohlednice Hřešihlav -
Okénková pohlednice Hřešihlav s pohledem na domy v židovské čtvrti zvané Karlín -
Jarní pohled na Hřešihlavy od severu -
Náhrobky na židovském hřbitově v Hřešihlavech
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Hřešihlavy, s. 773.
- ↑ http://www.pivety.com/1948/1948/Slovnik.html
- ↑ https://books.google.cz/books?id=_cO0VPgHzIkC&pg=PA166&lpg=PA166&dq=rzeschlau&source=bl&ots=DUyM8jOpQ1&sig=ACfU3U2vrB3ZO-EEs23b8Vr3yQSXby6tqA&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwiw6enyo_LzAhXNyaQKHTZlD80Q6AF6BAgCEAM#v=onepage&q=rzeschlau&f=false
- ↑ Archivovaná kopie. bk.herder-institut.de [online]. [cit. 2021-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-10-30.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 177. Dostupné online.
- ↑ SANKOT, Jiří. Židé na velkostatcích Terešov, Prašný Újezd a Hřešihlavy. In: Sborník Muzea Dr. Bohuslava Horáka. Rokycany: Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech, 2017. ISSN 1210-7425. S. 40–70.
- ↑ a b c d POLÁK, Jaroslav. Dějiny Židů v Rokycanech a okolí. [online]. [cit. 2018-08-12]. Dostupné online.
- ↑ [1], Alexander Kaczorowski - Ota Pavel: Pod povrchem
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Hřešihlavy – zámek, s. 100.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hřešihlavy na Wikimedia Commons - Hřešihlavy v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
