Podbrdský kraj
| Podbrdský kraj | |
|---|---|
| Území | |
| Sídlo kraje | Beroun |
| Historická země | Čechy |
| Vznik | 1458 |
| Zánik | 1714 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Podbrdský kraj nebo jen Podbrdsko je malý starý český kraj, jehož pojmenování se odvíjí od vrchoviny Brdy. Vznikl za vlády krále Jiřího z Poděbrad v roce 1458 rozdělením Rakovnického kraje na podíly Rakovnický a Podbrdský.[1][2][3] Zanikl roku 1714 sloučením s Vltavskem do nového Berounského kraje.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Podle Ottova slovníku existoval neformálně už dříve a někdy se nazýval podle místa, odkud byl spravován. Ve 12. století šlo o Tetínsko, pak jen Podbrdsko a od konce 13. století vedle toho i Berounsko, protože centrem Podbrdska se stalo královské město Beroun. Přesto během 16. století převážilo znovu označení Podbrdsko, když v 15. století bylo připojeno k Rakovnickému kraji a pak se zase kraj osamostatnil.
Reformou krajů v roce 1714 byly Pobrdský a Vltavský kraj sloučeny do nového Berounského kraje se sídlem v městě Berouně.[1] Při solním sčítání v roce 1702 bylo zjištěno v Podbrdském kraji 23 623 křesťanů a 124 židů, dohromady tedy 23 747 obyvatel nad 10 let.
Významní hejtmané[editovat | editovat zdroj]
- okolo roku 1508 Kunata Pešík z Komárova[4][5]
- okolo roku 1532 Jan Trčka z Vitence[6]
- okolo roku 1588 Jan z Lobkovic[7]
- okolo roku 1600 David Bechyně z Lažan[8]
- okolo roku 1619 Jaroslav Ota z Losu[9]
Sídla v kraji roku 1654[editovat | editovat zdroj]
Místa v kraji Podbrdském z roku 1654, označená v berní rule tohoto kraje jako města a městečka
Města[editovat | editovat zdroj]
| Jméno města | stav | obyvatel roku 1702*[10] | počet budov roku 1830 | obyvatelstvo přítomné roku 1830 | obyvatelstvo domácí roku 1830[11] |
|---|---|---|---|---|---|
| Beroun | královské krajské město | 395 (roku 1651) | 286 | 2169 | 2174 |
| Příbram | horní město | 389 (roku 1651) | 381 | 3908 | 3809 |
| Hořovice | poddanské, panské město, panství Hořovice | 338 | 326 | 2265 | 2323 |
| Žebrák | poddanské, komorní město, panství Točník | 332 | 159 | 1267 | 1352 |
| Nový Knín | horní město | 140 | 179 | 966 | 1054 |
(* Roku 1702 jsou obyvatelé nad 10 let.)
Městečka[editovat | editovat zdroj]
| Jméno městečka | stav | počet budov v roce 1830 | obyvatelstvo přítomné roku 1830 | obyvatelstvo domácí roku 1830[11] |
|---|---|---|---|---|
| Hostomice | poddanské, panské městečko, panství Karlštejn | 259 | 1684 | 1695 |
| Dobříš | poddanské, panské městečko, panství Dobříš | 248 | 1727 | 1762 |
| Lochovice | poddanské, panské městečko, panství Lochovice | 214 | 1234 | 1276 |
| Mýto | poddanské, komorní městečko, panství Zbiroh | 187 | 1195 | 1234 |
| Zbiroh | poddanské, komorní městečko, panství Zbiroh | 158 | 1169 | 1280 |
| Zbraslav | poddanské, duchovní městečko, panství Zbraslav a Slapy | 123 | 1000 | 933 |
| Mníšek | poddanské, panské městečko, panství Mníšek | 173 | 981 | 1016 |
| Cerhovice | poddanské, komorní městečko, panství Točník | 152 | 911 | 963 |
| Milín | poddanské, panské městečko, panství Karlštejn | 83 | 562 | 579 |
| Štěchovice | poddanské, duchovní městečko, panství Štěchovice | 75 | 543 | 549 |
| Davle | poddanské, duchovní městečko, panství Davle | 67 | 435 | 417 |
| Řevnice | poddanské, duchovní městečko, panství Zbraslav a Slapy | 64 | 394 | 377 |
| Budňany | poddanské, panské městečko, panství Karlštejn | 64 | 358 | 397 |
| Zdice | poddanské, komorní městečko, panství Točník |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Hledíková Zdeňka, Janák Jan, Dobeš Jan: Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005, ISBN 80-7106-709-1, str. 112, 134.
- ↑ Politické a správní uspořádání Čech, Moravy a Slezska [online]. Toulky [cit. 2016-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-11.
- ↑ ADAM, Tomáš. Brdy [online]. Brdy [cit. 2016-05-17]. Dostupné online.
- ↑ Peškův nebo Pešíkův dub ? [online]. Brdolog, 2015-02-07 [cit. 2016-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-09.
- ↑ Panství rodu Pešíků [online]. TJ Sokol Komárov [cit. 2016-05-17]. Dostupné online.
- ↑ SLÁMA, Jiří. Historie obce Vrančice [online]. Obec Vrnčice [cit. 2016-05-17]. Dostupné online.
- ↑ Na hradě Pražském. 1588, 1. května [online]. Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky [cit. 2016-05-17]. Dostupné online.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Pičín – tvrz, s. 254–255.
- ↑ Rozrod Ottů z Losu 1 [online]. Otta z Losu [cit. 2016-05-17]. Dostupné online.
- ↑ Démographie historique, Svazky 18–19, solné sčítání - [1]
- ↑ a b Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde - [2]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- FRYŠ, Josef. 120 osobností Podbrdska. Plzeň: Starý most, 2017. 160 s. ISBN 978-80-87338-70-4.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Podbrdský kraj na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Podbrdí v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
