Žebrák (okres Beroun)
| Žebrák | |
|---|---|
 Kostel sv. Vavřince | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Hořovice |
| Obec s rozšířenou působností | Hořovice (správní obvod) |
| Okres | Beroun |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°52′33″ s. š., 13°53′51″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 248 (2025)[1] |
| Rozloha | 8,51 km²[2] |
| Nadmořská výška | 342 m n. m. |
| PSČ | 267 51, 267 53 |
| Počet domů | 597 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Náměstí 1 267 53 Žebrák starosta@mestozebrak.cz |
| Starosta | Pavel Horázný |
| Oficiální web | www |
 | |
  Žebrák | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 532029 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Žebrák (německy Bettlern) je město v okrese Beroun ve Středočeském kraji, šestnáct kilometrů jihozápadně od Berouna. Včetně části Sedlec ve městě žije přibližně 2 200[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Žebráku pochází z roku 1280[4] a jako městečko byl poprvé zmíněn v listině krále Jana Lucemburského roku 1325. V roce 1396 král Václav IV. Žebrák povýšil na královské město, které ale zůstalo příslušenstvím blízkého hradu.[5]
Město bylo založeno v ohybu Stroupínského potoka. Jeho jádrem je protáhlé trojúhelníkové náměstí s kostelem svatého Vavřince. Opevněno bylo patrně už ve 14. století, protože podle zmínky z roku 1377 nechal Petr z Vartenberka lámat kámen na opevnění městečka. Hradby byly přímo zmíněny až v roce 1532, kdy byly poškozeny při velkém požáru. Do města se vjíždělo trojicí bran. Viditelné zbytky opevnění se nedochovaly, pouze archeologickým výzkumem byly u domu čp. 143 odkryty pozůstatky průjezdní věže o straně dlouhé 7,5 metru.[5]
V druhé polovině 16. století se Žebrák dožil velikého rozkvětu. V počátcích třicetileté války v první polovině 17. století došlo ke zhoršení situace, když v roce 1608 město zachvátil další velký požár, o tři roky později bylo vypleněno pasovským vojskem, roku 1624 Žebráku Ferdinand II. odebral veškerá práva a roku 1639 město zcela vypálili Švédové. Zbylo jen šest pustých chalup. Zbylé místní obyvatelstvo si vybudovalo alespoň slaměné chýše na spáleništi a místo zvířat se samo zapřahalo do pluhů.
Na začátku 19. století do Žebráku přijížděl Karel Jaromír Erben a Václav Kliment Klicpera s bratrem Františkem.
Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Hořovice[6]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Hořovice
- 1868 země česká, politický i soudní okres Hořovice
- 1939 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický i soudní okres Hořovice[7]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Beroun, soudní okres Hořovice[8]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Hořovice[9]
- 1949 Pražský kraj, okres Hořovice[10]
- 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
- 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Hořovice
Rok 1932
[editovat | editovat zdroj]Ve městě Žebrák (1531 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:>
- Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, českosl. kostel, Historické museum, Obchodní grémium, sbor dobrovolných hasičů, výroba cementového zboží, 2 cihelny, družstvo pro rozvod elektrické energie v Žebráku, továrna na kůže, továrna na usně, továrna na mýdla, svíčky a oleje, pivovar, továrna na obráběcí stroje.
- Služby (výběr): 2 lékaři, autodílna, 3 autodrožky, biograf Sokol, drogerie, galanterie, 5 hostinců, kapelník, kloboučník, nožíř, obchod s obuví Baťa, pražírna obilí, papírnictví, rybářské družstvo, 7 sadařů, sklenář, Občansko-živnostenská záložna, 2 velkostatky (Havlík, Šulcová), voskař, 3 zahradnictví.[11]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 703 | 1 557 | 1 604 | 1 628 | 1 750 | 1 531 | 1 451 | 1 330 | 1 465 | 1 466 | 1 827 | 1 729 | 1 782 | 1 782 | 2 087 |
| Počet domů | 178 | 171 | 181 | 183 | 195 | 212 | 238 | 281 | 294 | 304 | 342 | 398 | 436 | 491 | 491 |
Části obce
[editovat | editovat zdroj]Město Žebrák se skládá ze dvou částí na dvou katastrálních územích:
- Žebrák (i název k. ú.)
- Sedlec (k. ú. Sedlec u Žebráku)
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Městem vede dálnice D5 s exitem 34 (Žebrák) a silnice II/605 Praha – Beroun – Žebrák – Plzeň. Z města vychází silnice II/117 Žebrák – Hořovice – Komárov – Strašice – Spálené Poříčí.
- Železnice – Na jihovýchodě místní časti Sedlec prochází železniční trať 170 Beroun-Cheb; železniční zastávka ani stanice však na území obce není. V minulosti nesla název železniční zastávka na trati 170 Beroun-Cheb jméno "Praskolesy-Žebrák" právě z důvodu absence železnice v Žebráce. V minulosti byla zastávka přejmenována pouze na „Praskolesy“. Po zapojení Žebráka a okolí do pražské integrované dopravy se uvažuje o autobusovém svozu (lince) přes obec Chlustina nebo Sedlec právě do železniční zastávky Praskolesy.[chybí zdroj]
Veřejná doprava
- Autobusová doprava – Z města vedou následující autobusové linky: C11 (Bzová – Žebrák – Hředle – Zdice – Beroun), C32 (Broumy – Březová/Bzová – Hořovice), C40 (Praha – Beroun – Zdice – Žebrák – Hořovice/Cerhovice – Olešná), C41 (Praha – Beroun – Zdice – Žebrák – Hořovice, expresní linka), C42 (Beroun – Zdice – Žebrák – Hořovice, posilová linka), C47 ( (Beroun – Zdice -) Žebrák – Cerhovice – Drozdov), C80 (Strašice – Komárov – Hořovice – Žebrák – Zdice – Beroun – Praha) a 470110 (Zbiroh – Cerhovice – Žebrák – Praha), zajišťované dopravci Arriva Střední Čechy a Autobusová doprava-Miroslav Hrouda.
- Smluvní doprava – na několika trasách z blízkých obcí jezdí smluvní autobusy do podniků Mubea, Kostal a Smurfit Kappa
Kultura
[editovat | editovat zdroj]V roce 1892 byla založena čtenářsko-zábavní beseda s cílem propagace českého vlastenectví a zábavných knih občanům. Sídlila v hostinci U koruny. V roce 1921 knihovna vlastnila 1122 svazků knih a byly předány do veřejné obecní knihovny umístěné v přízemí radnice. Místnost nebyla pro rozšiřující se činnost knihovny vyhovující, v roce 1968 se knihovna přestěhovala do budovy bývalé školy na náměstí; zde sídlí dodnes. Dnes Městská knihovna půjčuje třikrát týdně dospělým i dětským uživatelům, kteří mají zdarma přístup k internetu a pořádá různé akce.
Ve stejné budově jako knihovna sídlí také Městské muzeum Žebrák, od roku 1988 pobočka Muzea Českého krasu v Berouně. Muzeum založené v roce 1925 bylo otevřeno veřejnosti v roce 1927. Od roku 1994 je v muzeu otevřena stálá expozice Z dějin města Žebráku (historie města, vývoj řemesel, významní rodáci – básník Karel Jaromír Erben, básník Jan Nejedlý, kněz a vlastenecký básník Vojtěch Nejedlý a právník, národní buditel a básník Šebestián Hněvkovský) a expozice malíře a cestovatele nazývaného nazývaný „malíř Indie“ nebo "slovanský Gauguin" Galerie Jaroslava Hněvkovského. Každoročně se pořádá jedna krátkodobá výstava.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- hrad Žebrák (nachází se ale na území sousední obce Točník)
- Kostel sv. Rocha, původně gotický, přestavěný kolem roku 1780
- Barokní kostel sv. Vavřince, z doby kolem roku 1725, upravený z roku 1780, má cenné vnitřní vybavení, zejména proslulou gotickou dřevořezbu Žebrácké madony
- poslední socha sedícího anděla od sochaře Václava Levého je umístěná na hřbitově na náhrobku rodiny Fajrajzlů
- pomník Jana Husa
- Pivovar Žebrák
- Hvězdárna Žebrák
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Šebestián Hněvkovský (1770–1847), národní buditel a básník
- Vojtěch Nejedlý (1772–1844), kněz a vlastenecký básník
- Jan Nejedlý (1776–1834), básník, překladatel, redaktor i vydavatel knih a časopisů
- Vincenc Hlava (1782–1849), lesník a entomolog
- Jaroslav Hněvkovský (1884–1956), malíř a cestovatel
- Ludvík Vorel (1829–1900), historik a politik
- Oldřich Nejedlý (1909–1990), fotbalista
- Karel Kyncl (1927–1997), publicista, reportér a novinář
- Rafaela Zachystalová-Šilingrová (1876–1959), etnografka a překladatelka
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 413.
- 1 2 RAZÍM, Vladislav. Středověká opevnění českých měst. 1. vyd. Díl 2. svazek 2. – katalog Čechy P–Ž. Praha: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, 2020. 575 s. ISBN 978-80-88339-07-6. S. 1069–1070.
- ↑ PAVEL, Řeha. správní uspořádání 1850–1918. cisleithanien.eu [online]. Pavel Řeha [cit. 2026-04-03]. Dostupné online.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren. www.lusatia.info [online]. [cit. 2026-04-03]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932. S. 1940–1941. (česky, německy)
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BENEŠ, Vladimír. Historie školství v Žebráku. Žebrák: Základní škola v Žebráku, 2013. ISBN 978-80-260-5754-3.
- JUSTLOVÁ, Ludmila. Malíř Indie. Praha: Cassandra, 1994. ISBN 80-900854-6-6.
- LORENC, František. 200 let divadla v Žebráku: 1812-2012. Žebrák: Kulturní klub Žebrák, 2012. ISBN 978-80-260-5756-7.
- PÁNEK, Karel, Vladimír BENEŠ a František LORENC. Město Žebrák: rodáci a památky. [Žebrák: Město Žebrák, 2010?]. ISBN 978-80-260-5742-0.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žebrák na Wikimedia Commons - Žebrák v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
