Bzová (okres Beroun)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bzová

Pohled na Bzovou z hradu Točníku
Znak obce BzováVlajka obce Bzová
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0202 531120
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Beroun (CZ0202)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Hořovice
Historická země Čechy
Katastrální území Bzová u Hořovic
Katastrální výměra 11,2 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 458 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 398 m n. m.
PSČ 267 43
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Bzová 50
26743 Bzová u Hořovic
Starosta Mgr. Václava Flaišmanová
Oficiální web: www.bzova.cz
Email: obec.bzova@iol.cz
Bzová v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Bzová
Red pog.svg
Bzová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Bzová se nachází v okrese Beroun, kraj Středočeský, asi 9 km severozápadně od města Hořovice. Leží nedaleko hradů Točník a Žebrák, s kterými je úzce spjat vznik i vývoj obce.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1390. Tento údaj byl vzat z Retrospektivního lexikonu obcí let 1850 až 1970. Autoři tohoto lexikonu vyčetli tuto první zmínku o existenci Bzové z knihy dr. Antonína Profouse a dr. J. Svobody: Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny. V této knize se vykládá název obce Bzová a současně se uvádějí roky některých písemných dokumentů, vztahujících se k obci. Na prvním místě je uveden rok 1390 s textem: „1390 zemřel Jindřich, původem z Plzně, ve vsi Hlohovičky a Matěj ze Bzové ves získal“. Je víc než pravděpodobné, že tuto první písemnou zmínku nelze brát jako rok vlastního vzniku nebo založení obce, když je tohoto roku jmenován Matěj ze Bzové. Obec musela být starší, jinak by Matěj neměl přídomek ze Bzové. Vznik vsi Bzová nutno spojovat především s hradem Žebrák (ke kterému byla připoutána až do 17. března 1405) a její další vývoj i s hradem Točník. Jestliže hrad Žebrák vznikl v polovině 13. století, pak tu musel být někdo, kdo sloužil pánům a kdo pro ně prováděl různé práce. Lze se proto domnívat, že to byli obyvatelé vsi Bzová. Nejspíše doprovázeli se svými psy panstvo při lovech, které tehdy byly významnou činností, a pravděpodobně konali služby na samotném hradě. Tyto služby bzovských obyvatel poznal i král Václav IV., který byl ve druhé polovině 14. století častým hostem na Žebráce a po vystavění hradu Točníku jim dává v roce 1405 určitá privilegia za služby na hradě.

Zakladatel obecní kroniky Antonín Milka popisuje vznik obce Bzová takto: „Dle dějepisné pověsti vznikla obec Bzová počátkem 17. století jako „víska“ mezi lesy. Byla postavena v lesích na místě zvaném Zábisk. Toto místo mělo však špatnou polohu, byly tam bystřiny a močály, a proto se osadníci odstěhovali na místo, kde nyní obec Bzová stojí“. Faktem je, že na Zábisku jsou dodnes známky původního osídlení. Setkat se tam lze s elipsovitým valem zhruba jeden a půl kilometru dlouhým, s hrází rybníka a jeho pozůstatky, s terasovitými poli a jinými zajímavostmi. Na tomto místě byly také v roce 1926 nalezeny střepy nádob s pěknými ornamentálními ozdobami.

Z období třicetileté války je známo, že obec Bzová byla uchráněna od spálení, ale od ostatních utrpení, jako byl plat vrchnosti či drancování vojskem nikoli. O tom, že na tom byla Bzová trochu lépe než obce jiné, svědčí fakt, že v roce 1650 bylo v obci zpustlých jen 5 hospodářství a 5 chalup. Od 15. do konce 17. století se dochovalo jen velmi málo písemností. V letech 1750 až 1850 patří obec nadále k točnickému panství. Z důležitých dokumentů se zachovaly katastry, a to Josefinský katastr z roku 1785 a stabilní katastr z let 1839–1850. V roce 1848 byla zrušena robota a obec se stala nezávislá na panském vedení. Přesto řada obyvatel na panském pracovala (např. v lese či ve dvoře v Točníce), ale již za mzdu.

Konec devatenáctého a počátek dvacátého století znamenal pro obec rozkvět. Obyvatelům se podařilo obnovit obec po živelních pohromách, které jí postihly v polovině 19. století (např. ničivý požár celé obce v roce 1877, který měl na svědomí krásné barokní statky). Během první i druhé světové války se občané zúčastnili odboje a někteří z nich bohužel nepřežili. Na jejich počest byly v obci postaveny dva pomníky u budovy dnešního obecního úřadu (dříve školy). Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 419 obyvatel.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Hořovice[2]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Hořovice
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Hořovice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický i soudní okres Hořovice[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Beroun, soudní okres Hořovice[4]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Hořovice[5]
  • 1949 Pražský kraj, okres Hořovice[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
  • 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Hořovice

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Bzová (678 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7] holič, 4 hostince, kolář, kovář, krejčí, 3 obuvníci, pekař, řezník, tesařský mistr, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Bzovou.

Charakter obce[editovat | editovat zdroj]

Jde o obec, jejímž centrem je protáhlá náves s rybníčkem a kapličkou. Je obklopena lesy ze všech světových stran až na východ. V obci se nachází obecní úřad, knihovna, dvě hospody, pošta, mandl, kadeřnictví, společenský sál, obchod se smíšeným zbožím, dále několik sklářství a truhlářství.

Zásoby pitné vody zajišťuje vlastní vodárna, která byla postavena roku 1929. K rozvodu elektřiny po obci došlo v roce 1936. Plyn do obce zaveden není.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Bývalý větrný mlýn ve Bzové

Větrný mlýn byl postaven zhruba koncem první poloviny 16. století. Větrný proto, že obcí neprotéká žádná říčka ani potok. Dlouhou dobu byl jedinečnou zvláštností nejen v obci ale i v okolí. Byl viditelný ze všech stran, díky své nadmořské výšce 420 m. nad m. Byl to tedy nejvyšší bod obce. Po roce 1839 byl adaptován na obytný dům. Nynější objekt je ve státní památkové péči.

Na domě č.p. 131 jsou umístěny jedny z 2894 slunečních hodin v České republice. Jsou to hodiny svislé, typ ukazatele šikmý.

Dnešní zděná kaplička se zvonicí byla postavena po požáru v roce 1877. V minulých dobách sloužila kaplička k různým účelům – umísťovali se zde zemřelí před konáním obřadu, konaly se u ní různé náboženské obřady, ale hlavně se používala jako zvonice při klekání, úmrtí místního občana nebo při živelních katastrofách. V obci se zvonilo po dlouhou dobu tj. od druhé poloviny 16.stol až do první poloviny 20. stol.

Bzová má také svůj malý podíl na národních dějinách. V č.p. 38 se narodil otec stavitele Národního divadla v Praze Josefa Zítka.

Existují dvě varianty vzniku názvu obce Bzová. Avšak nikdo neví, který je ten správný. První říká že, název vznikl od okrasného keře bezu místo se nazývalo bezová, později Bzová. A druhá v níž se praví, že v dobách dávnověku se rozprostíraly kolem dvou památných hradů Točník a Žebrák hluboké lesy, v nichž knížata a králové pořádali lovy. Při nich prokazovali neocenitelné služby nadhaněči se psy, zvaní psovodi. Tito psovodi se usídlili nedaleko obou hradů uprostřed lesů. Osadě, kde se usídlili se začalo říkat Psová, později Bzová.

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Bzová se nachází v CHKO Křivoklátsko na ploché náhorní plošině v nadmořské výšce přes 400 m. Tato poloha skýtá velmi hezký pohled do okolí, především východním a jižním směrem, kde se v dálce rýsuje pohoří Brd a kde je vidět velkou část Hořovicka.

Nedaleko obce na Světském potoce byla v roce 1997 dokončena stavba vodní nádrže. Nádrž Hlinovka je účelovou stavbou - má zadržovat vodu při povodních, sloužit ke sportovnímu rybolovu a v neposlední řadě i jako koupaliště.

Sbor dobrovolných hasičů Bzová[editovat | editovat zdroj]

V roce 1900 byl poprvé předložen návrh na založení dobrovolného sboru hasičů ve Bzové. Oficiálně byl sbor založen až v roce 1904. Hasičská zbrojnice se nachází na návsi u rybníka s kapličkou. Podmínky pro činnost sboru se zlepšily, zejména po stránce materiální, byla zakoupena nová výkonnější motorová stříkačka. Chod činnosti sboru narušila 1. světová válka, ze které se nevrátilo 21 bzovských občanů. Jejich jména jsou uvedena na pomníku padlých hrdinů u obecního úřadu. Památník byl postaven hasičským sborem za pomoci všech občanů. V roce 2004 oslavil sbor 100. výročí svého trvání. Sbor přetrval různé státní i společenské systémy a dvě světové války. Za tuto dobu však vykonal mnoho prospěšného a užitečného nejen ve prospěch obce.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci měly zastávky autobusové linky Beroun-Bzová (v pracovních dnech 3 spoje) a Hořovice-Žebrák-Broumy (v pracovních dnech 8 spojů) (dopravce PROBO BUS, a. s.). O víkendu byla obec bez dopravní obsluhy.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 107-108. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]