Zaječov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Zaječov
Dolní náves – centrum Zaječova
Znak obce ZaječovVlajka obce Zaječov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0202 531995
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Beroun (CZ0202)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Hořovice
Historická země Čechy
Katastrální výměra 22,25 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 434 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 458 m n. m.
PSČ 267 62 až 267 63
Zákl. sídelní jednotky 5
Části obce 3
Katastrální území 3
Adresa obecního úřadu Zaječov 265
267 63 Zaječov
Starosta Irena Nezbedová
Oficiální web: www.zajecov.cz
Email: obec.zajecov@telecom.cz
Zaječov v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Zaječov
Zaječov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Zaječov se nachází v okrese Beroun, kraj Středočeský, zhruba 9 km jihozápadně od města Hořovice, na okraji CHKO Brdy. Součástí obce jsou vesnice Kvaň a Nová Ves, která vznikla jako osada v roce 1710.[2] Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1591. V roce 2016 zde žilo 1442 obyvatel.

V souvislosti se zánikem vojenského újezdu Brdy bylo k 1. lednu 2016 k obci připojeno katastrální území Zaječov v Brdech, které vzniklo k 10. únoru 2014[3] a před zřízením vojenského prostoru patřilo k obcím Zaječov a Kvaň. Katastrální území Zaječov v Brdech má rozlohu 15,219 726 km² a je zde evidována 1 budova s adresou, 1 obydlený byt a 1 obyvatel.[4] Území obce Zaječov tak od 1. ledna 2016 zasahuje hluboko do nově zřízené Chráněné krajinné oblasti Brdy a zahrnuje i části některých lokalit, využívaných armádou, jako je například bývalá dopadová plocha Jordán.[5]

Historické zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Obci se po srpnových událostech roku 1968 začalo říkat Brežněves, napřed posměšně, pak téměř oficiálně a s hrdostí, protože místní obyvatelé až příliš horlivě vítali sovětské okupanty. Okupační vojska Zaječovským tehdy pomáhala svážet z pole brambory, opravovat stroje či zbudovat cestu kolem družstva.[6] O této družbě vznikl v roce 1970 dokumentární film Srpnové pastorále.[7]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Hořovice, soudní okres Zbiroh[8]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Zbiroh
  • 1868 země česká, politický okres Hořovice, soudní okres Zbiroh
  • 1896 země česká, politický okres Rokycany, soudní okres Zbiroh[9]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický okres Rokycany, soudní okres Zbiroh[10]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Rokycany, soudní okres Zbiroh[11]
  • 1945 země česká, správní okres Rokycany, soudní okres Zbiroh[12]
  • 1949 Pražský kraj, okres Hořovice[13]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
  • 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Hořovice

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Zaječov (přísl. Nová Ves, Svatá Dobrotivá, 1242 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] bednář, holič, 6 hostinců, 3 výrobci hřebíků, konsum, kovář, 3 krejčí, výroba kuřáckých potřeb, mlýn, 2 obuvníci, 2 pekaři, 2 porodní asistentky, 4 řezníci, 7 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek ve Sv. Dobrotivé, stavební družstvo Lidový dům, 2 švadleny, 3 trafiky, 3 truhláři, zámečník.

V obci Kvaň (632 obyvatel, samostatná obec, která se od 1. ledna 1976 stala součástí Zaječova[2]) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15] 3 hostince, kolář, kovář, obuvník, porodní asistentka, 2 trafiky.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Zaječov z horního okraje místního kamenolomu

Obec Zaječov se skládá ze tří částí na třech katastrálních územích:

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci zastavovaly autobusové linky Hořovice-Komárov-Strašice (v pracovních dnech 2 spoje), Hořovice-Chaloupky-Malá Víska-Zaječov (v pracovních dnech 4 spoje) a Strašice-Praha (denně 1 spoj) (dopravce PROBO BUS, a. s.).

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. a b Vítejte [online]. Zaječov: Obecní úřad [cit. 2018-06-08]. Dostupné online. 
  3. Změny názvů katastrálních území [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, 2015-04-01 [cit. 2015-09-26]. Dostupné online. 
  4. katastrální území Zaječov v Brdech, Registr sčítacích obvodů a budov
  5. Záječov [online]. Seznam - mapy.cz [cit. 2018-06-08]. Dostupné online. 
  6. KOMÁREK, Michal. Do zaječích do Brežněvsi. Reflex [online]. 6. 5. 2003 [cit. 29. 5. 2010]. Dostupné online. ISSN 0862-6634. 
  7. TELEAUTOMAT (TV seriál, 2004, 8x137 minut). Část "Vzpomínky na pořady a události z let 1974 až 1971" [online]. Česko-slovenská filmová databáze [cit. 2018-06-08]. Dostupné online. 
  8. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  9. Vyhláška ministeria věcí vnitrných č. 146/1896 Sb.
  10. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  11. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  12. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  13. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  14. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1902. (česky a německy)
  15. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 667. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]