Štěpánský rybník (přírodní památka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Štěpánský rybník
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Štěpánský rybník
Štěpánský rybník
Základní informace
Vyhlášení5. září 1989
VyhlásilOkresní národní výbor Rokycany
Nadm. výška442–450 m n. m.
Rozloha0,22 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresRokycany
UmístěníMýto
Souřadnice
Štěpánský rybník
Štěpánský rybník
Další informace
Kód1160
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Štěpánský rybník je přírodní památka východně od města Mýtookrese Rokycany. Nachází se západně od Štěpánského rybníka ve stráni nad železniční tratí Praha–Plzeň. Předmětem ochrany území je klasické naleziště fosilií fauny v nejvyšších partiích klabavského souvrství českého ordoviku.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zkameněliny na lokalitě sbíral Celda Klouček ve dvacátých letech dvacátého století. Odkryvy horninových výchozů pravděpodobně vznikly těžbou kamene v drobném lomu. Určité terénní úpravy na lokalitě proběhly při stavbě železniční trati Praha–Plzeň, ale od té doby se území nijak nevyužívá. Díky tomu lokalita zarůstá náletovými dřevinami a příležitostně je využívána jako černá skládka. Při rekonstrukci železniční trati v letech 2010–2011[3] došlo ke zničení jižní části přírodní památky.[4] Geologické profily byly obnoveny v roce 1999 při přípravě na exkurzi mezinárodní konference.[3]

Chráněné území vyhlásil rokycanský okresní národní výbor s účinností od dne 5. září 1989 v kategorii chráněný přírodní výtvor. Přírodní památka je v Ústředním seznamu ochrany přírody evidována pod číslem 1160.[5]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Chráněné území měří 0,2213 hektaru a nachází se v nadmořské výšce 442–450 metrů v katastrálním území Volduchy. Rozloha zákonem stanoveného ochranného pásma je 1,86 hektaru.[5]

Abiotické faktory[editovat | editovat zdroj]

geomorfologickém členění lokalita leží v Hořovické pahorkatině v podcelku Hořovická brázda a okrsku Holoubkovská kotlina.[6] Reliéf se stupňovitě svažuje mírně ukloněný a nadmořská výška klesá směrem od východu k západu.[7]

Horniny jsou porušené řadou puklin.[7]
Břidlice

Předmětem ochrany území v přírodní památce je skalní výchoz s fosiliemi živočichů, přičemž pro některé druhy trilobitů a ramenonožců je Štěpánský rybník typovým nalezištěm. Geologické podloží tvoří prvohorní horniny klabavského souvrství ze spodního ordoviku. V nižší úrovni se nachází jílovité břidlice. Ve vyšší úrovni lomem odkrytého výchozu jsou šedomodré tufity překryté prachovci[7] a tufitickými břidlicemi.[8] Jejich nadložím z přeplavených tufitů pronikla diabasová žíla,[7] která způsobila slabou kontaktní metamorfózu okolních sedimentů. Na těchto horninách se vyvinul půdní typ kambizem, který v blízkosti rybníka přechází do typických glejů a pseudoglejů.[8]

Fosílie prvohorní fauny se vyskytují ve spodních jílovitých břidlicích a v tufitických polohách. V břidlicích se objevují obvyklé druhy graptolitů Tetragraptus reclinatus abbreviatus a ramenonožců Celdobolus punctatus. Významným druhem nacházejícím se v tufitech je ramenonožec Ranorthis lipoldi nebo trilobit Pricyclopyge binodosa cyanea. Kromě nich se v tufitech vyskytují další zástupci plžů, konulárií a mechovek. V nadložních tufitických břidlicích se objevují stratigraficky důležité mikrofosilie Desmochitina bulla.[8]

Vodu z okolní krajiny odvádí Holoubkovský potok, který se v Rokycanech vlévá do Klabavy, a patří tedy k povodí Berounky.[9] V rámci Quittovy klasifikace podnebí se chráněné území nachází v mírně teplé oblasti MT10,[5] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 17–18 °C v červenci. Roční srážkový úhrn je 600–700 milimetrů. Počet mrazových dnů je 110–130, zatímco počet letních dnů se pohybuje mezi čtyřiceti a padesáti.[10]

Flóra a fauna[editovat | editovat zdroj]

Ve fytogeografickém členění lokalita spadá do okresu Holubkovské Podbrdsko.[4] V chráněném území nebyl proveden inventarizační průzkum,[4] ale střední část přírodní památky porůstají ruderální trávníky s lipnicí luční (Poa pratensis), třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos), hadincem obecným (Echium vulgare) a pryšcem chvojkou (Euphorbia cyparissias). Na okrajích chráněného území rostou keře hlohu (Crataegus sp.) a trnky obecné (Prunus spinosa).

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Území je volně přístupné a nachází se blízko západního břehu Štěpánského rybníka. Leží mimo turistické trasy, ale vede k němu odbočka z cesty od kostela svatého Štěpána, po které je červeně značena turistická trasa z Mýta do Kařízku.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. a b KRAFT, Petr; SÝKORA, Roman. Plán péče o přírodní památku Štěpánský rybník na období 2013–2025 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2012-03-05 [cit. 2019-12-26]. S. 10. Dále jen Plán péče. Dostupné online. 
  4. a b c Plán péče, s. 9.
  5. a b c Štěpánský rybník [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-12-26]. Dostupné online. 
  6. CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická mapa, geologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2019-12-26]. Dostupné online. 
  7. a b c d Plán péče, s. 8.
  8. a b c Chráněná území ČR. Příprava vydání Jiří Zahradnický, Peter Mackovčin. Svazek XI. Plzeňsko a Karlovarsko. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. 588 s. Dostupné online. ISBN 80-86064-68-9. Kapitola Štěpánský rybník, s. 400. 
  9. a b Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2019-12-26]. Dostupné online. 
  10. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 425–430. Journal of Maps [online]. 2013-05-13 [cit. 2019-05-16]. Čís. 9, s. 425–430. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]