Lesy (Budišov nad Budišovkou)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lesy
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Charakter sídla samota
Lokalita
Obec Budišov nad Budišovkou
Okres Opava
Historická země Morava
Katastrální území Lesy
Zeměpisné souřadnice
Lesy
Lesy
Další údaje
Kód ZSJ 15547
Zaniklé obce.cz 4335
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lesy (do roku 1950 Herčivald,[1] německy Herzogwald) jsou bývalá moravská obec (dříve v rakouském Slezsku), v současnosti téměř zaniklá vesnice, katastrální území a základní sídelní jednotka tvořící součást města Budišova nad Budišovkou.

Historický přehled[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o dědině pochází z roku 1397 a původně se jednalo o německou osadu. Název dědiny se měnil - mimo Herčivald se uvádějí české názvy Hercogsvald a Heřejvald. Vedle domácí textilní výroby, zemědělství a těžby dřeva se zdejší obyvatelstvo věnovalo též těžbě kvalitní jesenické břidlice a dříve též těžbě zlata, stříbra, olova a jiných kovů. Později domácí textilní výroba mizí[2]. Roku 1900 zde žilo 649 obyvatel čistě německé národnosti[3]. Roku 1921 měla obec 139 domů, v nichž žilo 629 obyvatel, z nichž 619 tvořili Němci a 5 čechoslováci[4]. Roku 1930 měla obec 144 domů a žilo zde 568 obyvatel, z nichž 561 tvořili Němci a 2 čechoslováci[5]. Po podpisu Mnichovské dohody zabralo obec roku 1938 nacistické Německo. Po druhé světové válce bylo od dubna do srpna 1946 odsunuto zdejší německé obyvatelstvo, které nahradili Češi, Slováci a Rumuni. Roku 1950 byl Herčivald přejmenován na Lesy. Roku 1963 byla obec připojena k Budišovu nad Budišovkou. V tomtéž roce bylo rozhodnuto většinu obce začlenit do hygienického pásma vodní nádrže Kružberk, což znamenalo likvidaci téměř všech domů v obci. Zůstaly zde zachovány pouze dva domy.

Církve a náboženské společnosti[editovat | editovat zdroj]

Jednota bratrská[editovat | editovat zdroj]

V obci byl sbor Jednoty bratrské, který vznikl z potomků tajných evangelíků, u kterých se kdysi zastavovali Moravští bratři a jejich kazatelé, když tajně procházeli zdejšími horami na Moravu.

Sloužili zde kazatelé:[6][7]

  • do r. 1887 Willhelm Arnstadt (docházel z Gnadenfeldu)
  • od r. 1887 Friedrich Jordán (docházel z Gnadenfeldu)
  • 1892–1906 F. X. Spiegler
  • 1906–1912 Theodor Pepper
  • 1936–1938 Otto Müller
  • 1938–1945 Willhelm Schulz (V Herčivaldu zemřel)

V letech 1945–1946 byl administrátorem sboru ustaven Boris Uher (syn prof. PhDr. Jana Uhra, člena protifašistického odboje, popraveného ve Věznici Plötzensee). Poté však byli všichni členové sboru odsunuti do Německa. Bývalá modlitebna, postavená v roce 1900, byla zatopena přehradní nádrží; hřbitov zatopen nebyl, dosud po něm zůstaly zbytky.

Ostatní církve[editovat | editovat zdroj]

V obci Herzogwald stál i katolický kostel a evangelická zvonice se dvěma zvony (evangelíci náleželi ke sboru v Křišťanovicích).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
  2. Ztracené adresy: Herčivald
  3. Gemeindelexikon der im Reichsrate vertretenen Königreiche und Lander: Mähren, str. 200
  4. Statistický lexikon obcí na Moravě a ve Slezsku. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. Kapitola Místní obce, osady a části osad na Moravě., s. 51. (čeština) 
  5. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. Kapitola Místní obce, osady a jejich místní části v zemi Moravskoslezské., s. 1. (čeština) 
  6. Moravian č.39 – Historicko-vlastivědná společnost v Suchdole nad Odrou – Informační zpravodaj, 2013-09-19
  7. Rudolf Körper: Herzogwald in Wort und Bild

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]