Přeskočit na obsah

Jan Uher

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Uher
prof. Jan Uher
prof. Jan Uher
Narození28. ledna 1891
Prostějov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. října 1942 (ve věku 51 let)
Berlín-Plötzensee
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtístětí gilotinou
BydlištěBrno (do 20. století)
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníučitel, prozaik, vysokoškolský učitel, spisovatel a pedagog
ZaměstnavatelMasarykova univerzita
OceněníŘád Tomáše Garrigua Masaryka řtgm II. třída, in memoriam (1992)
Nábož. vyznáníČeskobratrská církev evangelická
DětiBoris Uher
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Uher (28. ledna 1891 Prostějov[1] – 27. října 1942 Berlín-Plötzensee) byl vysokoškolský pedagog – spoluzakladatel moderní československé pedagogiky, člen Řádu svobodných zednářů (ŘD Lóže 28. říjen a Cestou Světla), sokolský činitel a přední představitel moravského protinacistického odboje (Zemský národní výbor, Obec sokolská v odboji, Obrana národa).

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Prostějově v rodině továrenského dělníka. Maturoval na tamním gymnáziu. V roce 1911 absolvoval učitelský ústav a do vypuknutí První světové války učil na několika obecných školách na střední Moravě. Válku absolvoval v kancelářské službě v Černé Hoře, Albánii a Haliči. Poté učil na měšťanských školách, opět na střední Moravě.

V roce 1919 se zapsal ke studiu na Univerzitě Karlově, obor filozofie – slavistika. Současně se studiem pracoval jako soukromý knihovník prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka na Pražském hradě. Po promoci, v roce 1921, opustil Hrad a nastoupil na ministerstvo školství, kde se věnoval vzdělávání mladých učitelů. Současně absolvoval řadu studijních cest (Německo, Švýcarsko, Francie). Habilitoval se roku 1925 na Masarykově univerzitě v Brně. V letech 1927–1928 absolvoval studijní pobyt na Kolumbijské univerzitě v New Yorku a v roce 1935 v Sovětském svazu. Téhož roku 1935 byl jmenován mimořádným profesorem Masarykovy univerzity a v roce 1938 profesorem Univerzity Komenského v Bratislavě.

Byl otcem synů Borise (1923 - 1993) a Jana (1928 - 1995), jeho pravnukem je historik a vysokoškolský pedagog Jan B. Uhlíř.

Významně se angažoval v největším kulturně-společenském a tělocvičném spolku Československa – Sokole, byl rovněž členem Řádu svobodných zednářů. Jan Uher patřil k zakladatelům moderní československé pedagogiky a předním znalcům J. A. Komenského – bibliografie jeho díla čítá na 1000 záznamů, z toho 40 velkých odborných monografií. Byl rovněž jedním ze tří editorů Pedagogické encyklopedie, prvního díla svého druhu v Československu.

Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava se v Brně podílel na založení odbojové organizace Zemský národní výbor, která se posléze sloučila s vojenskou odbojovou organizací Obrana národa; současně byl činný v Obci sokolské v odboji a udržoval úzký styk s Politickým ústředím. V roce 1939 patřil k předním představitelům protinacistického odboje na Moravě. V listopadu 1939 byl zatčen a vězněn v Brně, Vratislavi, Diezu an der Lahn a v Berlíně. Ve vazbě mu bylo povoleno pracovat; jeho soudní spis a pozůstalost obsahuje stovky stran náčrtů vědeckých prací (Vývojová psychologie, Obecná pedagogika, Filozofie národní výchovy). V červnu 1942 byl Lidovým soudním dvorem v Berlíně odsouzen pro přípravu velezrady k trestu smrti a trvalé ztrátě čestných občanských práv. Popraven byl v Berlíně-Plötzensee. V den popravy napsal tři dopisy na rozloučenou – manželce a oběma synům – a do své Bible vepsal epitaf: „Jan Uher, Brno, Rudišova 6, Morava. Narozen 28. 1. 1891 v Prostějově, zemřel 27. 10. 1942 v Berlíně-Plötzensee, zcela odevzdán do vůle boží a v naději, že i smrtí sloužíme vyšším cílům, nejen životem a prací.“ Vězeňský duchovní Harald Poelchau po válce konstatoval, že nepoznal tak statečného a se smrtí vyrovnaného člověka. V roce 1946 byl Jan Uher in memoriam vyznamenán Československým válečným křížem 1939 a v roce 1992 mu byl in memoriam udělen Řád T. G. Masaryka II. stupě. Jsou po něm pojmenovány ulice v Brně a Prostějově.

Titulní strana rozsudku Lidového soudního dvora

Dílo (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • Myšlenkové dílo Lindnerovo (1923)
  • Občanská nauka a výchova (1923)
  • Problém kázně (1924) [2]
  • Hlavní zásady didaktické s ohledem na princip činné školy (1926) [3]
  • Základy americké výchovy (1930) [4]
  • Komenského Praxis pietatis (1931)
  • Několik pohledů na SSSR (1934)
  • Učitelova práce v duchu Masarykově (1938)
  • Poměr studentů k hudbě (1938) [5]
  • Platonova výchova vůdců (1939)
  • Středoškolský student a jeho svět (1939) [6]
  • Filosofie národní výchovy (1940, vydáno 2005)
  • CHLUP, Otokar, ed.; UHER, Jan, ed. a KUBÁLEK, Josef, ed. Pedagogická encyklopedie. V Praze: Nakladatelství Novina, 1938–1940. 3 svazky. Díl 1. A–Konsolidace. 1938, 640 s. Díl 2. Konstituce–Sokol. 1939, 640 s. Díl 3. Sokol–Žofková. 1940, 528 s.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele u sv.Kříže v Prostějově
  2. ↑ UHER, Jan. Problém kázně [online]. Praha: Dědictví Komenského, 1924 [cit. 2022-09-22]. Dostupné online. 
  3. ↑ UHER, Jan. Hlavní zásady didaktické s ohledem na princip činné školy [online]. Praha: B. Kočí, 1926 [cit. 2022-09-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ UHER, Jan. Základy americké výchovy [online]. Praha: Čin, 1930 [cit. 2022-09-22]. Dostupné online. 
  5. ↑ UHER, Jan. Poměr studentů k hudbě [online]. Praha: nákladem vlastním, 1938 [cit. 2022-09-22]. Dostupné online. 
  6. ↑ UHER, Jan. Středoškolský student a jeho svět [online]. Praha: Profesorské nakladatelství a knihkupectví, 1939 [cit. 2022-09-22]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PERSTICKÁ, Dagmar. Osobnosti. Nositelé Řádu Tomáše Garrigue Masaryka 1991 a 1992. Brno: Státní vědecká knihovna, 1993. 435 s. ISBN 80-7051-067-6. S. 364. 
  • UHLÍŘ, Jan Boris. Jan Uher. In: Historický obzor. 1994, roč. 5, č. 12, s. 282–283. ISSN 1210-6097.
  • UHLÍŘ, Jan Boris. Prof. Jan Uher a počátky moravské protinacistické rezistence. In: WAIC, Marek, ed. Sokol: jeho vznik, vývoj a význam: Mezinárodní konference Praha, září 1997: sborník příspěvků. Praha: Organizační výbor mezinárodní konference, 1998, s. 35–40. ISBN 80-238-2714-6.
  • UHLÍŘ, Jan Boris. Profesor Jan Uher – sokolský ideolog a odbojář. In: PUMPRLA, Václav, ed. Sokol, učitelstvo a vznik ČSR. [Sborník z konference Sokol, učitelstvo a vznik ČSR, 20.–21. 10. 1998.] 1. vyd. Praha: Česká obec sokolská, 1999, s. 46–49.
  • UHLÍŘ, Jan Boris. Profesor Jan Uher a jeho činnost v Sokole. In: BRUNNEROVÁ, Miroslava, ed. Prof. dr. Jan Uher, 1891–1942: vzpomínkové shromáždění k uctění památky prof. dr. Jana Uhra v Pedagogickém muzeu J. A. Komenského v Praze 14.10.1992. Praha: Pedagogické muzeum J. A. Komenského, 1992, s. 19–21. ISBN 80-901461-0-4.
  • UHLÍŘ, Jan Boris. Protektorát Čechy a Morava v obrazech. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 799 s. ISBN 978-80-7360-675-6.
  • UHLÍŘ, Jan Boris. V otcových šlépějích: Boris Uher a Sokol. In: J. Cach, J. B. Čapek, B. Uher a další představitelé dějin české a slovenské pedagogiky 2. poloviny 20. století: materiály z odborné konference konané 25.–26. června 2003 v Přerově. Přerov: Muzeum Komenského, 2004, s. 35–39. ISBN 80-239-3958-0.
  • UHLÍŘ, Jan Boris. Ve stínu říšské orlice: Protektorát Čechy a Morava, odboj a kolaborace. Praha: Aleš Skřivan ml., 2002. 286 s., [32] s. obr. příl. ISBN 80-86493-05-9.
  • UHLÍŘ, Jan Boris. Zemský národní výbor. Jeho místo v rámci první rezistenční garnitury. In: Dějiny a současnost. 2000, [roč. 42], č. 1, s. 26–30. ISSN 0418-5129.
  • UHLÍŘ, Jan Boris. Život a smrt Masarykova knihovníka. In: PAZDEROVÁ, Alena, ed. a KAHUDA, Jan, ed. Našim jubilantkám: (sborník příspěvků k poctě životního jubilea Věry Beránkové, prom. hist., PhDr. Dagmar Culkové a PhDr. Marie Liškové). V Praze: Státní ústřední archiv, 2000, s. 248–251. ISBN 80-85475-64-2.
  • UHLÍŘOVÁ, Jana. Výchovná vize Jana Uhra na stránkách „Sokolského vzdělavatele“. In: PUMPRLA, Václav, ed. Sokol, učitelstvo a vznik ČSR. 1. vyd. Praha: Česká obec sokolská, 1999, s. 50–54.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Uher&oldid=24358915“