Diez

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Diez
Diez Altstadt 1.jpg
Diez – znak
znak
Poloha
Zeměpisné souřadnice
Nadmořská výška 110 m n. m.
Stát Německo Německo
spolková země Porýní-Falc
zemský okres Rhein-Lahn
Diez
Red pog.png
Diez
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 12,41 km²
Počet obyvatel 10 708 (2009)
Hustota zalidnění 863 obyv./km²
Správa
Starosta Gerhard Maxeiner
Oficiální web http://www.stadt-diez.de
PSČ 65582
Označení vozidel EMS

Diez je německé město ležící na obou březích řeky Lahn, do níž zde ústí říčka Aar. Díky této poloze má město podíl na pohořích Westerwald na severu a Taunus na jihu, což umožňuje návštěvníkům těšit se i příjemnému okolí.

Město čítá cca 11.000 obyvatel a hraničí bezprostředně s městem Limburg. V Diezu najdeme pěkné staré jádro a dvojí zámky, hraběcí zámek hned v historickém středu a na severním okraji města novější zámek Oranienstein.

Po druhé světové válce byl Diez přidělen nově založené spolkové zemi Porýní-Falc. Hranice mezi touto spolkovou zemí a sousedním Hesenskem dělí i Diez od sousedního Limburgu, což je však poznat jenom na silničních značkách.

Diez byl vždy posádkovým městem, čímž zůstal i po druhé světové válce. Ale jedny z původních trojích kasáren byly po pádu komunismu zrušeny.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jméno Diez se vyvinul z původního tvaru Theodissa a pod tímto názvem najdeme první zmínku o tomto místě v listině Karla Velikého z roku 790.

Hrabata z Diezu sídlili přes šest set let v hraběcím zámku, jenž dodnes vévodí obrazu města, hlavně zámeckým kostelem. Nižší šlechta se usadila pod zámkem, čímž vzniklo město.

Roku 1329 byla Diezu propůjčena městská práva Ludvíkem Bavorským.

V 18. století se Diez proslavil svým obilným trhem.

Roku 1924 byly založeny přírodní lázně (Felke-Bad).

Po anexi Nasavy Prusy se stal Diez okresním městem nově založeného okresu Unterlahnkreis, kteréhožto postavení však pozbyl v roce 1969 v průběhu územní reformy provedené v bývalé Spolkové republice Německo, když se sloučením okresů Unterlahnkreis a Loreleykreis vytvořil nový okres Rhein-Lahn-Kreis, jehož sídlem bylo pojmenováno lázeňské město Bad Ems.

Některé památky[editovat | editovat zdroj]

Zámek Oranienstein[editovat | editovat zdroj]

Žili zde přímí předkové nizozemské královny Beatrice. Hlavní křídlo byl započato v roce 1684 kněžnou Albertine Agnes na zříceninách kláštera Dierstein a sloužilo zpočátku jako útulek pro vdovy. V rocích 17041709 byla budova přestavěna v zámek. Do druhé světové války sloužil zámek jako vojenský internát, potom až dodnes jako kasárny německé armády (Bundeswehr).

Hraběcí zámek[editovat | editovat zdroj]

Dominuje obrazu města a působí melancholickým, trudnomyslným dojmem. Zámek kdysi sloužil jako věznice. Dneska funguje jako noclehárna pro mládež a proto nemůže být prohlížen.

Zřícenina Ardeck[editovat | editovat zdroj]

Kolem roku 1395 zbudovali hrabata z Nassau-Oranien na skálu nad říčkou Aar malý hrad. Od 18. století začal pustnout. Zachovaly se hradní věž a hradba. Dnes slouží každé dva roky jako přírodní divadlo.

Schaumburg[editovat | editovat zdroj]

Mezi městem Diez a obcí Balduinstein se zvedá působivý zámek Schaumburg. Byl postaven arci vévodou Štěpánem Habsburským v rocích 18501855 na základech předešlého hradu. Schaumburg se vyznačuje vysokým hradní věží, odkud se návštěvníkovi naskýtá nádherný výhled.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]