Vodní nádrž Slezská Harta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Slezská Harta
Sypaná hráz Slezské Harty
Sypaná hráz Slezské Harty
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
KrajMoravskoslezský
OkresyBruntál
ObceLeskovec nad Moravicí
KatastryLeskovec nad Moravicí, Roudno, Nová Pláň, Dlouhá Stráň
Vodní nádrž Slezská Harta
Vodní nádrž
Slezská Harta
Zeměpisné souřadnice
Rozměry
Rok1987-97
Rozloha10,72 km²
Délka13,5 km[1]
Šířka1,7 km
Objem218,7 mil. m³[2]
Povodí464,1 km²
Max. hloubka62 m
Prům. hloubka50 m
Parametry – hráz
Hrázsypaná
Délka540 m
Výška64,8 m
Ostatní
Typpřehrada
Nadm. výška500 m n. m.
Přítok vodyMoravice, Černý potok
Odtok vodyMoravice
Zdroj pitné vodyNE
PřístupnáANO
Ostrovyjeden
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slezská Harta je údolní nádrž vybudovaná na řece Moravici v Nízkém Jeseníku poblíž města Bruntál. Nádrží prochází historická zemská hranice Moravy a Slezska. Stavba byla zahájena v roce 1987 a dokončena v roce 1997. Jedná se o nejmladší přehradní nádrž v Česku. Podle objemu zadržované vody je šestá největší v České republice.

Z geomorfologického hlediska leží Slezská Harta z větší části v geomorfologickém podcelku Vítkovských vrchů, který náleží k Nízkému Jeseníku.

Informace o vodní nádrži[editovat | editovat zdroj]

Přehrada byla postavena jako vodní dílo do kaskády s přehradou Kružberk, která leží níže po toku na řece Moravici. V případě nepříznivých podmínek dodává do Kružberku dostatek vody, aby zajistila neustálé plnění funkcí této přehrady. Mezi další účely přehrady patří zlepšení kvality vody, ustálení průtoku na řece Moravici, popřípadě na řece Opavě a Odře, do kterých se Moravice vlévá. Mezi další využití patří možnost odběru vody pro průmyslové využití a využití vody pro výrobu elektrické energie. Přehrada proto byla vybavena malou vodní elektrárnou. Další funkce, kterou přehrada plní, je jako havarijní protipovodňová ochrana, pro chov ryb, sportovní rybolov, rekreaci (koupání a vodní sporty, například jachting). Také dodává užitkovou vodu pro Ostravsko.[3]

Odběrná věž Slezské Harty

Informace o přehradě[editovat | editovat zdroj]

Slezská Harta má kamenitou hráz, která obsahuje střední šikmé jílové těsnicí jádro, které je obaleno dvoustupňovým pískovým filtrem a štěrkovou přechodovou zónou, která je umístěna mezi jílovým jádrem a kamenitou stabilizační části hráze. Hráz má celkový objem 2 528 000 m³. Celé dílo je usazeno do podložních štěrků a pod nimi do kulmské břidlice. Dále dílo pomáhá ukotvit injekční štola a na pravém břehu zavazovací stěna. Injekční štola je také revizní, tzn. že se v ní měří změny v hrázi tak, aby případné odchylky byly včas odhaleny. Aby hráz nepropouštěla skrz podloží pod sebou vodu, bylo podloží utěsněno injekční clonou a to až do hloubky 55 metrů. V levém břehu jsou umístěny dvě obtokové štoly. Vtoky a odběry z přehrady jsou prováděny skrz věž, která je umístěna u hráze, je s ní spojena mimo jiné lávkou, která začíná na levém břehu. Odběr vody je možný ze čtyř míst, každé umístěno v jiné výšce, respektive hloubce. Tato věž je nazývána mokrá, protože konstrukce jejího sloupu je dutá a tato dutina je napuštěna vodou. Z věže vedou dvě odtokové štoly, které jsou hrazené rychlozávěrnými tabulemi. K přehradě patří i vodní elektrárna vybavená dvěma Francisovými turbínami o výkonu 0,39 a 2,75 MW. Na levé straně hráze je vytvořen přeliv se skluzem a vývařištěm. Na pravém břehu je postaveno provozní středisko Povodí Odry, které taky slouží správci nádrže. Po koruně hráze vede silnice II/452 z Bruntálu do Bílčic.

Bezpečnostní přeliv s budovou vodní elektrárny

Výstavba[editovat | editovat zdroj]

Plány a přípravy na stavbu[editovat | editovat zdroj]

O výstavbě se začalo uvažovat už v 60. letech 20. století kvůli zvětšujícím se požadavkům na vodu ze strany průmyslu a obyvatel ve Slezsku a na severní Moravě. V roce 1984 proběhl první sociologický průzkum a poté geologický průzkum o vhodnosti stavby. Ačkoliv údolí samotné bylo v zásadě vhodné pro stavbu přehrady, v podloží pod místem přehrady byly stejně jako v případě vodní nádrže Kružberk objeveny kulmské horniny, tzn. jílovité břidlice s vložkami prachovců. Na pravém břehu byly navíc překryty lávovou vrstvou čediče, která se vylila z bývalé vyhaslé sopky Velký Roudný. Pod touto vrstvou navíc zůstaly staré vrstvy hlíny a štěrku ze čtvrtohor. Břeh byl proto z těchto důvodů na více místech ukotven a také byly instalovány protisesuvné zábrany. Před začátkem hlavní stavby byly vybudovány náhradní domy pro obyvatele zatopené oblasti a také postaveny objekty sloužící samotné stavbě.

Stavba hráze Slezské Harty v roce 1997

Výstavba[editovat | editovat zdroj]

V roce 1986 začaly přípravné práce na stavbě a to geologický průzkum a výstavba provozních objektů stavby. Samotná výstavba hlavní hráze začala v roce 1987. Stavbu prováděla státní společnost Ingstav Brno, závod 07 Opava, po revoluci Ingstav Opava. Přehradou bylo zatopeno zcela nebo částečně šest obcí. Částečně byly zatopeny obce Nová Pláň, Razová, Dlouhá Stráň, Leskovec a Roudno. Téměř zcela byla zatopena obec Karlovec, která se nacházela na soutoku řeky Moravice a Černého potoka. Z celé obce zůstal zachován pouze kostel sv. Jana Nepomuckého s farou. Kostel, který byl postaven na kopci nad vesnicí, se nyní nachází na břehu přehradního jezera. V Leskovci fungovala přádelna lnu a pletárna, která byla pracovním místem pro pět stovek zaměstnanců a z důvodu stavby byla také odstraněna. Celkem bylo odstraněno 300 budov. Obyvatelé dostali finanční odškodnění a byli přesídleni do částí obcí nad vodou nebo do panelových domů v nedalekém Bruntálu. V celé zatopené oblasti byly vykáceny stromy a keře, zbourány všechny domy a přeloženy veškeré inženýrské sítě. Byly postaveny nové domy pro vystěhované obyvatele a také hotel v Razové pro pracovníky stavby. Dále pak přivaděč vody pro úpravnu vod v Leskovci nad Moravicí, cesty, silnice a mosty v okolí přehrady. Také byly instalovány kontrolní stanice a analyzátory pro kontrolu hráze. Stavební materiál se částečně bral ze zatopených lokalit a to v Leskovci a Karlovci, byl znovuotevřen kamenolom v Slezské Hartě a postaveno jíloviště u Leskovce.

Kostel v Karlovci

Napouštění[editovat | editovat zdroj]

Napouštění nádrže začalo počátkem roku 1996 a bylo ukončeno v roce 1998.[4] Přehrada se měla podle odhadů napouštět až do roku 2002 (při suchu i déle), díky katastrofálním povodním v letech 1996 a 1997 se naplnila už za tři roky.[5] Přehrada pomohla během povodní zadržet okolo 50 milionů m³ vody, maximální přítok do přehrady byl téměř 200 m³ za sekundu. Pro srovnání výtok z přehrady Kružberk, která je přímo pod přehradou Slezská Harta, byl v té době 1 m³/s,[6] přičemž průměrný přítok je v červenci 1,2 m³/s z řeky Moravice a 0,2 m³/s z Černého potoka.[7] Celkem zachytila 126 milionů m³ vody, jenom za rok 1997 hladina stoupla o 6,85 metru.[8][9] Pro představu celkový maximální objem nádrže je až 219 milionů m³. Hrázný Jan Vrága označil tuto situaci tak, že se měla přehrada napouštět deset let, ale napustila se za tři týdny.[10]

Náklady a problémy s financemi[editovat | editovat zdroj]

Celkové vynaložené náklady byly udávány ve výši 2,5 miliardy korun. V této částce jsou náklady na stavbu, výkupy pozemků a nemovitostí. Čistá cena za stavbu je 1,5 miliardy korun. 745 milionů korun stál vodovodní přivaděč. V důsledku Sametové revoluce a dalších změn, například nedostatku financí, nebyl dodržen původní plán dokončit stavbu v roce 1992, ale stalo se tak až v roce 1997. Dokonce bylo uvažováno o ukončení stavby a uvedení údolí do původního stavu. Tyto úvahy o zastavení stavby vycházely ze zvyšování cen vody a s tím spojeným celkovým poklesem spotřeby surové vody. Práce ale byly v tak pokročilé fázi, že už bylo levnější vodní dílo dokončit.

Pobřeží[editovat | editovat zdroj]

Vodní plocha, která zabírá celkovou plochu 874 ha, tvarem připomíná čínského draka a je členěna četnými zátokami. Severní břeh lemuje silnice mezi Bruntálem a Leskovcem nad Moravic, která na jihovýchodním břehu pokračuje do Bílčic. Kilometr od hráze je vyznačeno bójemi druhé ochranné pásmo pro udržení kvality vody, do kterého nesmí nikdo vstupovat, ať už loděmi nebo jenom rybařit. V roce 2020 bylo druhé ochranné pásmo rozšířeno o necelých 10 km², platí tedy už na celé nádrži.

Doprava po přehradě[editovat | editovat zdroj]

Na přehradě je zákaz provozu plavidel se spalovacími motory, výjimku mají správci nádrže a vodní záchranáři. Během letní sezóny jsou vypravovány pravidelné okružní plavby po přehradě. Problémem zůstává časté kolísání hladiny, které znesnadňuje výstavbu zázemí a to například stavbu mol a pláží.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Natáčel se zde velkofilm Johanka z Arku.

V seriálu Velké sedlo se v posledním devátém dílu nachází záběry na dnes zatopené dno přehrady, zatopené vesnice Karlovec a průzkumné práce, které proběhly před samotnou stavbou a také několik leteckých záběrů.

Ryby v přehradě[editovat | editovat zdroj]

Kapr obecný, parma obecná, cejnek malý, cejn velký, lín obecný, amur bílý, karas obecný, ostroretka stěhovavá, mník jednovousý, plotice obecná, jelec proudník, ouklej obecná, vranka obecná, jelec jesen, perlín ostrobřichý, jelec tloušť, hrouzek obecný, ježdík obecný, střevle potoční, slunka obecná, štika obecná, candát obecný, úhoř říční, okoun říční, sumec velký, pstruh obecný, lipan podhorní, pstruh duhový, siven americký, sumec malý

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. 13 km údolím Moravice a 3,5 km údolím Černého potoka
  2. Z toho objem zásobní letní 182,0 mil. m³, zásobní zimní 186,2 mil. m³, retenční letní 29,2 mil. m³, retenční zimní 24,9 mil. m³, stálý 7,6 mil. m³
  3. Povodí Odry - Slezská Harta
  4. Slezská Harta [online]. Povodí Odry [cit. 2019-10-06]. Dostupné online. 
  5. Dvacet let po největší přírodní katastrofě 20. století ve střední Evropě [online]. Povodí Odry, 2017-06-26 [cit. 2019-10-06]. Dostupné online. 
  6. Slezská Harta zachránila mnoho domů. Prázdná přehrada zachytila povodně. iDNES.cz [online]. 2017-07-11 [cit. 2021-07-10]. Dostupné online. (česky) 
  7. Přehrada Slezská Harta zachránila před 20 lety sever Moravy: Povodeň by města spláchla. Blesk.cz [online]. [cit. 2021-07-10]. Dostupné online. (česky) 
  8. GABZDYL, Josef. Slezská Harta zachránila mnoho domů. Prázdná přehrada zachytila povodně [online]. iDNES.cz, 2017-07-11 [cit. 2019-10-06]. Dostupné online. 
  9. KOBZA, Miroslav. Slezskou Hartu před dvaceti lety naplnila povodeň. Dnes zabraňuje suchu [online]. Český rozhlas Olomouc, 2017-06-28 [cit. 2019-10-06]. Dostupné online. 
  10. Přehrada Slezská Harta zachránila před 20 lety sever Moravy: Povodeň by města spláchla. Blesk.cz [online]. [cit. 2021-07-10]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SVOBODA, Tomáš. Slezská Harta: jachting: průvodce nejen pro jachtaře. Ostrava : Moravapress, 2008.
  • Štefáček Stanislav, Encyklopedie vodních ploch Čech, Moravy a Slezska, Slezská Harta ÚN (s. 246–247), Nakladatelství Libri, Praha, 2010 ISBN 978-80-7277-440-1

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]